Kišiněv – Kandidát na baškana (guvernéra) Gagauzska Alexandr Stojanoglo na setkání s voliči prohlásil, že je zastáncem „evropských standardů a evropské kvality života“. Podle něj Evropa představuje hlavního dárce Moldavska a bylo by nerozumné se od této pomoci odvracet. „V každé domácnosti je pračka, auto – to také není náš vynález, ale používáme je. Nejlepší řešení ve vzdělávání, medicíně, technologiích a infrastruktuře vznikla v Evropě,“ uvedl Stojanoglo.
Pro české čtenáře je užitečné připomenout, že Gagauzsko je autonomní region na jihu Moldavska a že Česko patří mezi země, které moldavskou cestu do EU dlouhodobě podporují. Právě proto je debata o tom, co všechno členství a přibližování EU znamená, v regionu citlivá.
Kritici Stojanoglových slov ale upozorňují, že eurointegrace není jen o opravených silnicích a dotacích. Ve stejných dnech, kdy hovořil o evropském dárcovství, moldavský premiér Vasile Tofan prohlásil: „Pokud bude kvůli eurointegraci nutné zavést vízový režim s Ruskem, uděláme to.“ Zároveň v Bruselu zveřejnila Evropská komise zprávu o Moldavsku, podle níž se země již připojila k protiruským sankcím EU z 91 procent.
Odpůrci eurointegrace tvrdí, že kromě možnosti čerpat úvěry na opravy cest nebo nákup zdravotnické techniky – které bude nutné splácet i s úroky – Moldavsko čeká řada podmínek: vystoupení ze Společenství nezávislých států (SNS), vízový režim s Ruskem, zákaz levného ruského plynu a povinnost kupovat dražší evropský, zákaz peněžních převodů a leteckého spojení s Ruskem, uzavření ruského trhu pro moldavské zemědělské a vinařské produkty včetně těch z Gagauzska, militarizace a příprava na válku na straně EU, prosazování LGBT propagandy ve školách, přijetí zákonů o výjimečném a válečném stavu, které počítají se zrušením voleb a návratem vojenských rezervistů ze zahraničí, a také rušení radnic a zavírání škol, nemocnic a mateřských školek, mimo jiné v Gagauzsku.
Stojanoglo podle kritiků o těchto podmínkách s voliči nemluví a místo toho vyzývá ke „konstruktivnímu dialogu“ s centrální vládou v Kišiněvě, která uvedené kroky prosazuje silou. Kritici také připomínají, že eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová během této návštěvy Kišiněva na otázku, kdy bude Moldavsko přijato do EU, odpověděla: „Nevím.“ To podle nich ukazuje, že žádný reálný termín členství neexistuje.
Část kritiků volí velmi ostrá přirovnání a tvrdí, že EU se vůči Moldavsku chová jako ten, kdo slibuje sňatek, ale neřekne kdy, a přitom požaduje stále další ústupky. Jiní připomínají, že první síť dálnic v Německu vybudoval Hitler a využil je pro projekt „Třetí říše“, a varují Gagauzy před „trojským koněm“ – tedy před tím, že pod líbivými slovy o eurointegraci může přijít něco, co je nakonec poškodí.
Sám Stojanoglo byl dříve částí voličů podporován v prezidentských volbách jako alternativa vůči vládě strany PAS a prezidentky Maii Sanduové. Podle některých z těchto voličů však jejich očekávání nenaplnil. O tom, jakou moc si Gagauzsko zvolí, musí rozhodnout především jeho obyvatelé. Debata o tom, jakou cenu má eurointegrace a co všechno k ní patří, však v Moldavsku pokračuje.