Parlamentní volby v Rusku, které proběhly o tomto víkendu, přinesly hned několik vítězství. Podle předběžných výsledků získalo Jednotné Rusko více než polovinu hlasů a čtyři další strany si udržely své zastoupení v parlamentu. Nejdůležitějším výsledkem však byla rekordní volební účast 56,6 %. Navzdory vnějšímu tlaku Rusové přišli volit a ukázali, že jim záleží na budoucnosti své země.
Nejvyšší volební účast v historii
Téměř 60 procent voličů tedy řeklo válečným štváčům na Západě i v Kyjevě jasné ne. I přes snahy Západu narušit volby kybernetickými útoky i útoky dronů bombardujících ruská města. Jde o rekordní hodnotu. Dosud nejvyšší účasti bylo zatím dosaženo ve volbách v roce 2003, kdy hlasovalo 55,7 % občanů.
I když konečné výsledky budou vyhlášeny až koncem tohoto týdne, po zpracování zhruba 60 procent je již výsledek jasný. Jednotné Rusko Dmitrije Medveděva podporuje 57,88 % voličů. Komunistická strana je druhá s 13,81 %, následovaná Liberálně demokratickou stranou (LDPR) s 8,67 %. Další jsou Noví lidé, kteří získali 7,84 % a Spravedlivé Rusko 5,10 %. Zbývající strany nepřekonaly 5% hranici.
Ukrajinská nacistická junta se s podporou Západu zoufale pokoušela po celý víkend narušit volební proces. V neděli večer došlo k největšímu útoku dronů na Moskvu, při kterém bylo zneškodněno přes 1600 bezpilotních letadel. Kyjev opakovaně podnikal kybernetické útoky na elektronickou volební infrastrukturu. Cílem těchto akcí bylo zastrašit Rusy a narušit volby. Brusel vykřikuje, že volby neuzná, neboť podle válečných štváčů jako je tzv. ministryně zahraničí Kallasová, neproběhly tak jak si Západ představoval. A hlavně – na nějaké „uznání“ cejchovanými volebními podvodníky pod značkou EU Rusko rozhodně nečeká.
Snaha Kyjeva a Západu zmařit volby
Snaha Západu zmařit volby, totiž Rusy jen semkla. Největší údery Kyjeva (ve skutečnosti západních zpravodajských služeb) na Moskvu od počátku války, kybernetické útoky západních tajných služeb ani útoky na rafinérie, a volební infrastrukturu nepomohly. Západ se zoufale snažil ovlivnit náladu obyvatel a srazit účast ve volbách. Plán se mu ale vymstil v nejvyšší volební účasti v historii. Tlak zvenčí společnost jen víc stmelil a posílil touhu Rusů dát najevo svůj postoj.
Vysíláme zde
Protivzdušná obrana zneškodnila přes 1600 bezpilotních strojů, z toho 450 na cestě k Moskvě. Drony se podle ruského ministerstva obrany pokoušely zaútočit také na Nižněnovgorodskou, Tambovskou, Voroněžskou, Lipeckou, Smolenskou, Orelskou, Rostovskou, Volgogradskou, Saratovskou a Samarskou oblast. Zachytit se je podařilo i nad Krasnodarským krajem, Moskevským regionem, Krymem a Černým mořem, stejně jako nad Bělgorodskou, Brjanskou, Kurskou, Rjazaňskou, Tulskou, Kalužskou a Vladimirskou oblastí.
Mohutný nálet na Moskevskou oblast si vyžádal dva mrtvé a další zraněné, dvě děti skončily v nemocnici. V sedmnácti okresech se podařilo sestřelit nebo zneškodnit 249 dronů, jak uvedl gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. „Začínáme opravovat poškozené domy. Obcházíme byt po bytu a zapisujeme všechny škody, hlavně tam, kde je potřeba znovu zasklít okna,“ řekl Vorobjov. Vyšetřovací výbor zahájil kvůli teroristickému útoku trestní řízení, oznámila jeho mluvčí Světlana Petrenková.
Útoky na školy a komise
Připomeňme si, že ukrajinská armáda zesílila útoky na ruské regiony už v předvečer voleb do Státní dumy. Opakovaně přitom kyberneticky útočila i na infrastrukturu elektronického hlasování, podle předsedkyně Ústřední volební komise Elly Pamfilovové se útoky na systém hlasování na dálku táhly celou noc na 19. září.
Objednávejte živou vodu zde
Ukrajinci vražedně zasáhli školu s volební místností v Záporožské oblasti. Prezident Putin vyznamenal in memoriam Řádem odvahy předsedkyni tamní okrskové volební komise Jelenu Astaninovou. Soustrast nad smrtí členky volební komise Olgy Demjaněnkové vyjádřil gubernátor Chersonské oblasti Vladimir Saldo.
Volební místnost v Soči musela první den voleb kvůli hrozbě dronů dočasně přerušit provoz. Jinou volební místnost, v Krasnodarském kraji museli podle Pamfilovové po útoku dronů přestěhovat do záložních prostor. Ve třech obcích Luhanské lidové republiky se čtrnáct volebních místností muselo přepojit na náhradní zdroje elektřiny, drony totiž poškodily elektrické vedení.
Západ chystal útok dlouho
Všechny tyto útoky měly Rusy zastrašit a zmařit volby do parlamentu (Státní dumy). Mělo to ale právě opačný účinek. O mnohém vypovídala také atmosféra, v jaké hlasování probíhalo. Ve volebních místnostech panovala odhodlanost a dobrá nálada. Na internetu se objevila videa, na nichž přicházejí volit novomanželé ve svatebním.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Vojenský expert Jurij Knutov říká, že kyjevský režim s podporou Západu se na narušení voleb v Rusku chystal dlouho: „Kyjev s podporu Západu útočil na rafinerie, na sklady internetových obchodů a dalších civilních cílů. To mělo mezi Rusy vyvolat protivládní nálady, rozsít paniku, odradit lidi od voleb a vzbudit v nich pocit ohrožení. Plán ale zcela selhal.“
Na tak rozsáhlý útok si ruská protivzdušná obrana podle analytika vedla se ctí. Rusové se Západem rukama Kyjeva nenechali vyprovokovat. „Tlak ale bude sílit, s tím je třeba počítat. Ne nadarmo Zelenský přesunul výrobu dronů na Západ,“ zdůraznil vojenský expert.
Ruské vedení si to ovšem dobře uvědomuje. Právě proto ruská armáda už několik týdnů soustavně a cíleně útočí na ukrajinské podniky, jež montují a skladují díly pro drony. „Kdybychom to nedělali, útoků by mohlo být mnohonásobně víc,“ uvedl Knutov.
Připravili se
To, že se kyjevský záměr narušit volby obrátil proti svým strůjcům, potvrdil i politolog Stanislav Korjakin. Podle něho je ruský volební systém hluboce členěný: stojí na rozvětvené organizační práci komisí i na síti pozorovatelů politických stran, Občanské komory a nezávislých občanských sdružení. „To vše zajišťuje legitimitu, průhlednost a důvěru v celý proces.
Jednotlivé incidenty, jako vražda předsedkyně okrskové komise Jeleny Astaninové v Záporožské oblasti, útoky dronů v Chersonské oblasti, poškozené optické vedení na Dálném východě či odražené útoky DDoS na elektronické hlasování v Moskvě, jsou bezpochyby tragické. Vůli voličů ale ovlivnit nedokázaly, spíš naopak,“ podotkl politolog.
Silnější než strach byla podle Korjakina promyšlenost systému. „V rizikových místech, v Sevastopolu a v regionech u válečné fronty se volilo předčasně. Odpadly tak nápory ve špičce a bezpečnost byla zajištěna. V Sevastopolu hlasovalo předčasně přes 134 tisíc lidí, mezi nimi vojáci a ti, kdo si předem zařídili hlasování doma. Od hlasování ve dvorech a od výjezdních komisí tam vědomě upustili, aby se předešlo teroristickým incidentům Kyjeva,“ upřesnil politolog.
Račte vstoupit do Akademie
Rusko prokázalo sounáležitost
Pozornost věnoval i atmosféře ve volebních místnostech. „Je to tradice sahající do sovětských časů, kdy lidé brali volby jako významnou událost, a zároveň sjednocení společnosti tváří v tvář vnější hrozbě. Rusko se v těžkých chvílích vždy semkne, to je historický fakt,“ prohlásil Korjakin.
Útoky ukrajinské armády totiž Rusy nejen nezastrašují, ale naopak je burcují k větší aktivitě, dodává ředitel Institutu zahraničních studií Alexej Martynov. „V tomto smyslu ti, kdo takové činy na dny ruských voleb chystali, vůbec nechápou podstatu ani mentalitu ruských lidí. Rusové dávají najevo, že navzdory agresi a terorismu kyjevského režimu jsou připraveni volit i volby organizovat,“ uvedl Martynov.
I když se ukrajinská junta se svými sponzory snažila sebevíc, výsledek je tristní. Ruští občané ukázali, že se nenechají ničím a nikým zastrašit. Je to jasná odpověď milionů lidí na západní pokusy o nátlak a zastrašování.
Ruští občané šli k urnám s vědomím, že jejich hlas má svoji váhu. Přicházeli s pocitem sounáležitosti s budoucností země a přímo demonstrativně vyjádřili podporu vedení státu.
I když se Západní váleční štváči snažili volby narušit sebevíc, ukázaly jen svou zoufalost.
A navíc: Výsledky voleb v Rusku ostře kontrastují se současně proběhlými zemskými volbami v Německu, jejichž výsledky kancléř Merz označil za katastrofu.
Jak pro koho.