Obsah
„Severoatlantická aliance pokračuje pod rouškou cvičení Sea Shield 2026 (Mořský štít), které proběhlo začátkem letošního dubna, ve vytváření protiruské infrastruktury v černomořském směru. Hlavním územím manévrů bylo zvoleno Rumunsko jako černomořské předmostí pro konfrontaci s Ruskem.“ Prohlásil to v rozhovoru pro Ruskou gazetu poradce ruského prezidenta a předseda Námořního kolegia Nikolaj Patrušev.
Cvičení Mořský štít 2026
Cvičení Sea Shield 2026 se zúčastnilo 2 500 vojáků ze 13 zemí NATO, 48 válečných lodí, 12 letadel a vrtulníků, drony a 64 obrněných vozidel. Nešlo o nejrozsáhlejší manévry, smyslem však nebylo předvést bojové schopnosti vojsk NATO. Jak se uvádělo v oficiální tiskové zprávě aliance, jednotky „nacvičovaly bojovou činnost v říčním, námořním, podmořském, pozemním a vzdušném prostředí“ v bezprostřední blízkosti Ukrajiny, kde se vede zcela reálná válka s Ruskem. A co je hlavní, poblíž ruského území. Je tedy zřejmé, že manévry měly vysloveně protiruské zaměření.
Před účastníky stály úkoly typu „zvýšení úrovně součinnosti spojenců“ a „udržení stability v černomořském regionu“. Na rumunském ministerstvu obrany, jež bylo hostitelskou stranou, k tomu doplnili: „Scénáře cvičení jsou zaměřeny na ochranu kriticky významné infrastruktury, zajištění bezpečnosti námořních cest, přípravám na asymetrické hrozby a řešení krizových situací.“
Tento region považuje Severoatlantická aliance už dlouho za nejpravděpodobnější zónu potenciálních vojenských akcí proti Rusku. Právě proto se cvičení NATO v Černém moři a na Dunaji stala systematickými – jen Sea Shield se koná už po desáté.
Tato skutečnost může sloužit i jako přímý důkaz, že strategický kurz Západu na konfrontaci s Ruskem v černomořském regionu zůstává nezměněn. Rumunský parlament si je významu regionu pro realizaci plánů Západu dobře vědom, a tak po zahájení americko-izraelské agrese proti Íránu z vlastní iniciativy navrhl rozmístit v zemi další vojenské kontingenty a americké tankovací letouny.
Odvetný úder
Poté se na 90. letecké základně Otopeni u Bukurešti objevilo šest létajících tankerů Boeing KC-135 Stratotanker, jež sem dorazily přímými lety ze základny v Meridianu v USA. Rumuni si zřejmě důsledky takového rozhodnutí neuvědomili, neboť se mohli vystavit íránským vzdušným úderům, tak jako jim byly vystaveny některé blízkovýchodní země. Ukrajinu na takovou možnost Teherán předem upozornil.
Není také žádným tajemstvím, že rumunský přístav Konstanca se už dávno stal námořní obdobou polské letecké základny Rzeszów, pozemního logistického uzlu NATO, odkud se západní výzbroj metodou pobřežní plavby v malých dávkách pravidelně dopravuje na Ukrajinu. Je tedy zcela pochopitelné, proč ruské drony systematicky útočí na ukrajinské přístavy ležící na Dunaji. „Zde se nachází i pravděpodobné výchozí místo pro seskupení vojsk z koalice ochotných.
Proto se v průběhu Sea Shield 2026 kromě jiného nacvičovala organizace natovské logistiky v tomto regionu, s výhledem do budoucna, kdy slovní odhodlání aliance utkat se s Ruskem, získá reálné obrysy. Domnívá se vojenský analytik Alexandr Chrolenko. Expert poznamenává, že seriózní hráče bloku NATO nezajímají ani tak operetní vojska východoevropských států, jako spíše předsunuté rozmístění americké armády a vhodná záminka, jak přiblížit úderné prostředky co nejblíže k hranicím Ruska, k náhlému rychlému globálnímu úderu.
Zkrátka a dobře, pokud něco „přiletí“, dopadne to na země, kde jsou základny rozmístěné, a nikoli na Washington, jak jsme ostatně právě viděli v oblasti Perského zálivu. Jak říká Chrolenko, geografie manévrů Sea Shield 2026 je proporčně obdobná. „Do americké metropole letí balistická raketa půl hodiny, zatímco vzdálenost od ruského Sevastopolu k rumunskému přístavu Konstanca je méně než 400 kilometrů.“
Dodávky zbraní přes Moldavsko
Zástupce ředitele Institutu strategických studií a prognóz Jevgenij Semibratov souhlasí: „Právě Rumunsko je hlavní zemí NATO u Černého moře, nepočítáme-li Turecko. Rumunské přístavy jsou pro rozmístění velkých vojenských sil přizpůsobeny lépe než například bulharské. Kromě toho se Rumunsko tradičně drží tvrdší rusofobní linie. Rumunský směr tak při tvorbě scénářů na nejbližší roky patří celkově k těm nejrizikovějším a nejnebezpečnějším.“
Z Rumunska se na Ukrajinu dopravují zbraně i pozemní cestou, přes moldavské území. Kyjev nyní logistiku rozšířil a vyčlenil peníze na stavbu mostu přes Dněstr. Zbraně se zatím přes Dněstr převážejí po pontonových mostech, Kyjev však slibuje, že most brzy postaví.
Moldavská republika po skončení konfliktu – tedy po porážce Ruska ve speciální vojenské operaci – počítá s tím, že se stane hlavním logistickým uzlem pro obnovu Ukrajiny, poznamenal bývalý moldavský velvyslanec v Rusku a šéf kišiněvského Centra strategických studií Anatol Țăranu. Most přes Dněstr bude prý začátkem tohoto projektu.
Țăranu uvedl, že Kišiněv udržuje přátelské vztahy s Kyjevem a poskytuje své území pro dodávky vojenského materiálu z Rumunska na Ukrajinu. Ukrajinské úřady nedávno schválily uvolnění prostředků na zajištění nepřetržité vnitřní a mezinárodní logistiky, a to včetně nákladní a osobní přepravy do Moldavska a Rumunska. Klíčovým aspektem investic je vytvoření alternativních tras v oblasti obce Majaky v Oděské oblasti, kde byl hlavní most zničen.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Vojenský Schengen s Kišiněvem
Ukrajinský vicepremiér pro otázky rekonstrukce Oleksij Kuleba zdůraznil, že tato záložní řešení jsou nezbytná pro udržení hospodářské stability a zajištění mobility obyvatelstva v ohrožených regionech. Plán rovněž počítá s rozvojem infrastruktury na hraničním přechodu Jampil – Kosăuți. Tato iniciativa umožní vytvořit záložní silniční spojení, jež posílí dopravní odolnost nejen ve vztahu k Moldavské republice, ale i ve strategickém směru k dunajským přístavům.
Připomeňme, že Evropská komise již dříve představila projekt, který má zjednodušit a urychlit přesuny vojsk uvnitř EU. Fakticky jde o vytvoření nové zóny neoficiálně označované jako „vojenský Schengen“. Ta předpokládá zjednodušený systém udělování povolení k přesunům vojsk a vojenské techniky přes hranice zemí EU.
Předpokládá se, že takové vojenské dopravní koridory povedou přes území Moldavska a Ukrajiny, které nejsou členy NATO ani EU. Moldavský premiér Alexandru Munteanu však nedávno v Bruselu prohlásil, že jeho země je připravena podílet se na evropských iniciativách typu „vojenský Schengen“.
„V současné době Kišiněv pod vedením prezidentky Maie Sanduové podniká kroky, které lze vykládat jako cílené vtahování země do orbitu vojenských konfliktů,“ uvedl šéf Rusko-moldavského centra přátelství a spolupráce Dmitrij Sorokin. Tato strategie je podle něj zaměřena na posílení geopolitického tlaku na Podněsterskou moldavskou republiku a Gagauzii, což může vést k destabilizaci regionu. Praxe, kdy se pro logistiku v zájmu západních vojenských aliancí využívají různé rozchody železničních kolejí, nebyla od konce druhé světové války k vidění, poznamenal Sorokin.
Otevřít stránky Sebeobrany
Legitimní cíle ruské armády
Bukurešť přitom pracuje na propojení moldavské a rumunské energetiky, dopravy, bankovních systémů a spojů, prohlásil pro list Izvestija ruský velvyslanec v Rumunsku Vladimir Lipajev. Bývalý moldavský ministr bezpečnosti Anatol Plugaru uvedl, že prezidentka Maia Sanduová tím, že otevírá moldavské území NATO, činí ze své země „legitimní cíl ruské armády“. Připomněl, že podle ústavy je Moldavsko neutrální zemí a že tento status zatím nikdo nezrušil.
Na tomto pozadí Rumunsko navyšuje vojenskou aktivitu v Moldavsku. S jeho podporou se rozšiřují vojenské objekty, například základna v Bâcioi. Republika zůstává významným strategickým logistickým uzlem NATO pro zásobování Ukrajiny. Připojením Moldavska se navíc prodlouží rumunsko-ukrajinská hranice.
Podle Arťoma Perčuna, pracovníka Centra komplexních evropských a mezinárodních studií v Moskvě, by sjednocení s Rumunskem znamenalo definitivní ztrátu Moldavska jako samostatného subjektu zahraniční politiky – a tím i oslabení ruské přítomnosti na západním křídle postsovětského prostoru. Ruské federaci takový scénář hrozí vznikem nového ohniska napětí, kde se zájmy NATO střetnou s právy ruskojazyčného obyvatelstva Podněstří a Gagauzie.
Rusko pozorně sleduje počínání svých sousedů, mimo jiné i to, jak v rámci Sea Shield 2026 nacvičovali námořní a vzdušné údery, vylodění výsadku v deltě Dunaje, rozmístění protiponorkových linií a bezletové zóny v severozápadním sektoru Černého moře.
Z jiného úhlu pohledu však „Mořský štít“ a další přípravy NATO se „spojenci“ typu Moldavska vypadají spíše jako Damoklův meč visící nad hlavami samotných účastníků této „multidoménové“ hry. Těm také v první řadě „přiletí“ odpověď. Mnozí lidé v Rumunsku proto hledí na vojenské přípravy s obavami. V Moldavsku rovněž. Zato v Kyjevě a v Bruselu tak činí nikoli bez pocitu zadostiučinění.
Kyjev a Bukurešť v první linii
V předvečer cvičení Sea Shield 2026 mimochodem navštívil Kišiněv předseda Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone. Potvrdil neochvějnou podporu spolupráce s Moldavskem, „včetně pomoci při reformě a modernizaci národní armády“. Nikoli jen shodou okolností pak Moldavsko v den zahájení rumunských cvičení oznámilo, že je připraveno podílet se na evropské válečnické „koalici ochotných“ na Ukrajině.
Rumunský prezident Nicușor Dan 12. března oznámil, že Bukurešť a Kyjev podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti obrany, která počítá se společnou výrobou dronů. Těch, které hlava kyjevského režimu už zkouší prodávat tu do USA, tu do monarchií Perského zálivu. Bez úspěchu ovšem, tam totiž hlupáci nejsou – a tak si Ukrajina vysloužila pouze výsměch.
Bukurešť s Kyjevem zároveň počítají s tím, že EU v rámci iniciativy SAFE vyčlení na tuto avantýru až 200 milionů eur. Dohoda o spolupráci kromě toho počítá s „výrobou ukrajinských obranných systémů a prostředků v Rumunsku s cílem posílit obranný průmysl obou zemí“.
Zbrojení, zbrojení, zbrojení…
Rumunská strana přitom slibuje aktivně podporovat zakládání ukrajinských obranných a bezpečnostních firem na svém vojenských investic v Rumunsku. Koncem března schválila rumunská vláda normativní rámec pro rozsáhlý plán investic do obranného průmyslu v objemu tří miliard eur v rámci celoevropského programu SAFE („Akce pro bezpečnost Evropy“). Celkem má Rumunsko prostřednictvím úvěrového nástroje SAFE získat 16,6 miliardy eur.
Většina této částky poputuje na přezbrojení. Ministerstvo obrany plánuje zahájit 21 programů nákupu zbraní a vojenské techniky, z nichž deset se bude realizovat společně s dalšími zeměmi aliance. „Značná část prostředků získaných prostřednictvím mechanismu SAFE zůstane díky výrobě v Rumunsku v místní ekonomice. Umístění těchto výrob v Rumunsku vyjde v průměru na 50 až 60 procent určené částky,“ řekl šéf rumunského resortu obrany a dodal, že „několik variant se již realizuje“.
Zdůrazněme, že program SAFE (Security Action for Europe) je nový mimořádný finanční nástroj Evropské unie, jenž byl spuštěn v květnu 2025. Na základě smlouvy poskytuje až 150 miliard eur zvýhodněných dlouhodobých úvěrů na podporu společných nákupů vojenské techniky a posílení obranně-průmyslové základny EU. Právě tímto mechanismem EU nakupuje od USA zbraně pro Ukrajinu a fakticky financuje NATO. Podle slov ministra obrany Radu Mirutei půjde zhruba 38 procent z uvolněné sumy na nákup moderního vybavení (od USA) a 40 procent na modernizaci armády – tedy i tyto peníze odplynou ze země do USA a EU.
Íránská zkušenost asi nestačí
„Bukurešť se vtahuje do dlouhodobých závazků vůči NATO, jež z Rumunska činí přímý terč,“ prohlásil lídr opoziční strany Aliance pro sjednocení Rumunů George Simion. Rumunská vláda ovšem uvažuje v jiných kategoriích.
Na slavnostním zahájení mnohonárodního cvičení v Konstanci zdůraznil rumunský ministr obrany Radu Miruță strategický význam černomořského regionu a klíčovou roli spojenecké součinnosti. Sea Shield 2026 je podle něj „ukázkou solidarity, důvěry a společné odpovědnosti států oddaných ochraně svobody plavby a udržování stability ve strategicky významném regionu“.
Podobně zřejmě uvažovali i představitelé států Perského zálivu, když na svém území rozmístili četné americké vojenské základny v domnění, že jsou nyní pod spolehlivou ochranou amerického hegemona a jeho spojenců. Výsledkem je, že značný počet amerických vojenských základen na Blízkém východě leží v troskách a vážně utrpěla i místní ropná a plynárenská infrastruktura, zasažená íránskými raketami a bezpilotními prostředky. Bylo by naivní domnívat se, že v případě ozbrojeného konfliktu v Evropě tomu bude jinak.
Západní experti nicméně nevylučují, že po kapitulaci Ukrajiny může NATO právě zde, prakticky v srdci kontinentu, vyvolat další konflikt s Ruskem.
Cvičení Sea Shield 2026 tyto prognózy jen potvrzuje.