Energetická chudoba, energetická bída, blackout – všechna tato nebezpečí nad námi stále visí. Mezi léty 2023 až 2024 bylo u nás postiženo energetickou chudobou asi 1,3 milionu lidí. Ministerstvo průmyslu a obchodu definuje energetickou chudobu takto: „Domácnost je energeticky chudá, pokud nemá dostatečný disponibilní příjem, a přístup k základním energetickým službám potřebným k uspokojení svých základních potřeb. A to jako je vytápění, teplá voda, chlazení, osvětlení a energie pro napájení spotřebičů.“ Konec citátu.
Pokud sledujeme plány Evropské unie, která svými opatřeními neustále zdražuje všem lidem nejen energie, ale také bydlení, pak je zřejmé, že strach statisíců lidí, že budou muset volit mezi platbami za vytápění a elektřinu na straně jedné, a dostatkem jídla na straně druhé, je naprosto oprávněný. Co s tím můžeme dělat?
Dokáže nová vláda vyjednat s Evropskou unií takové podmínky, že se lidem uleví? A jak by měla vypadat kvalitní energetická koncepce České republiky?
O tom všem si budu povídat s inženýrem Hynkem Beranem, který je tajemníkem České společnosti pro energetiku.
Ještě zmíním, že v letech 2007 až 2012 byl také tajemníkem dvou nezávislých energetických komisí, vzniklých jako poradní týmy vlád České republiky. Jako spoluautor se podílel na monografiích Perspektivy české energetiky, Česká energetika na křižovatce, a na mnoha dalších. Hynku, jsem moc ráda, že jsi tady.
* *
Martina: Já jsem na začátku zmiňovala termín „energetická chudoba“. Podle odborníků je to problém, a podle jiných odborníků je to problém, který si stále nepřiznáváme. Jak to vidíš s energetickou chudobou v naší republice ty?
Hynek Beran: Hlavně co se týká energetické chudoby, tak ji definujeme dva druhy. Jedna je energetická chudoba toho typu, že energie není. Třeba při blackoutu, nebo v některých afrických státech, nebo různě tam, kde třeba elektřinu vůbec nemají.
Martina: To jsme byli africkým státem třeba v loni. Viď?
Hynek Beran: V loni jsme byli tak jenom na půl dne. To znamená, že je toho fyzický nedostatek. A druhý typ energetické chudoby je, že si energii nemůže nikdo koupit, nebo že si ji nemůže koupit v dostatečném množství, protože je příliš drahá. Takže pokud pan ministr Havlíček, a současná vláda, hovoří o energetické chudobě u nás, tak prosím, je to energetická chudoba druhého typu. Protože my máme energie stále dostatek, vyrábíme ji levně, v nadbytku. Elektřina třeba v jaderné, nebo v uhelné elektrárně stojí kolem 25 haléřů, a prodávají nám ji – já třeba teď konkrétně platím 3,20 plus DPH – takže nám ji prodávají za 4 koruny.
Elektřinu vyrábíme levně a v nadbytku, ale lidem ji prodáváme za lichvářské ceny na úrovni loupeže
Martina: Hynku Berane, a kdo je tedy hlavním destruktorem cen energií? Protože teď jsi zmínil, že elektřiny máme dokonce nadbytek, ale přesto ji svým občanům prodáváme předraženou, a máme ji jednu z nejdražších v Evropě. Kdo zatím je? Lipská burza? Evropská unie? ČEZ? Minulá vláda? Kdo myslíš, že v tuto chvíli drží Černého Petra?
Hynek Beran: Já jsem si tuhle na to dělal odbornou analýzu, a rozebíral jsem svůj tarif – ale takto to platí pro každého jiného – a tento článek má podrobněji vyjít v Solárním magazínu. Takže za prvé u elektřiny máme dvě součásti platby. Jedna je za vlastní komoditu, a druhá je za dopravu. Začnu od komodity, a pak se můžeme dostat k dopravě. Když komodita stojí 3,20, tak když spočítáme podle našeho energetického mixu, kolik je v něm procentní zastoupení jádra, uhlí, zemního plynu a obnovitelných zdrojů, tak celá výroba tohoto, včetně předražených obnovitelných zdrojů a emisních povolenek, stojí z těch tří korun dvaceti haléřů asi tak korunu padesát. A zbytek, tedy zisk z různých předprodejů, na lipských burzách, je koruna sedmdesát. To znamená, že zisk těchto překupníků, ČEZu, mezi výrobou a prodejem zákazníkovi, a tak dále, je 113 procent. Srovnejme si to prosím s první republikou, kdy lichva byla od deseti procent, a byl to trestný čin.
Martina: Promiň, a kdo je tady největší lichvář?
Hynek Beran: Řekl bych, že systém. Tady se nedá říct, že je jeden. Je to vlastně řetězec různých překupníků, překupů. Není to lipská burza, je to systém, který nám uměle navyšuje cenu. Pokusím se to vysvětlit tobě i posluchačům na příkladu s jídelnou. Představte si, že máme restauraci, hospodu, někde na sídlišti, a do této hospody chodí lidé na obědy. A něco tam stojí jídlo. A potom umělým způsobem rozdělíme hospodu na kuchyni, a restaurační sál. A podobným způsobem je třeba společnost ČEZ rozdělena na výrobu a prodej. A teď řekneme, že hospoda, aby byla dostatečně vyprodána, udělá kontrakt s turistickou agenturou, a tato turistická agentura to prodává turistům za násobné ceny. A druhý krok bude, že ta turistická agentura řekne, že v té hospodě na sídlišti máme světové, nebo bruselské nebo já nevím jaké ceny, a bude to potom za tyto násobné ceny prodávat už i lidem. Takže principem hry je, že ČEZ Prodej nám levně vyrábí. Oni nabízejí elektřinu z jaderné elektrárny skutečně za nějakých 10 až 15 eurocentů, dejme tomu, což je relativně levné. A když by ji nabízeli na burze za peníze pod výrobní cenou, tak by za to asi měli nějakou i zodpovědnost hospodářskou i trestní, takže to nemůžou. Takže skutečně za tuto cenu to vyrábíme, a pak to dodávají lidem za 3,50. A mezitím se to prostě někomu přeprodá. Chtělo by to podrobně zanalyzovat, protože to není burza, není to tak, že by to prodali na burzu.
Systém překupníků navyšuje cenu elektřiny o 113 procent, za první republiky to byl trestný čin
Martina: A co s tím tedy dělají? Komu to přeprodávají? Jakým způsobem? A proč nám to prodávají takto draho?
Hynek Beran: Proč nám to prodávají? Aby někdo jiný vydělal.
Martina: Akcionáři ČEZu.
Hynek Beran: Akcionáři ČEZu – naopak. Když to vezmu z jiné stránky, tak si představte, že by to byla restaurace, nebo palačinky, nebo něco jiného, a že bychom třeba tady v domě před studiem prodávali palačinky, které jsme vyráběli za 30 haléřů jednu, a pak by někdo řekl, že…
Martina: To jsi už dlouho nevařil. Dobře.
Hynek Beran: Dobře, vymysleme nějaké jiné zboží, třeba rozinku, nebo bonbon, nebo něco takového. Prostě bychom potravinářské zboží vyráběli za 30 haléřů, a někdo by řekl, že je musíme prodávat za nějaké světové, evropské, kdoví jaké ceny, třeba za 12 korun jednu. Že protože se musíme chovat vůči palačinkám nebo bonbonům s péčí řádného hospodáře, tak je musíme prodávat za 12 korun i chudým vdovám a sirotkům. Dobře. Řekněme si, že tento princip je. Ale já se pak ptám, kde je za několik let energetické krize rozdíl mezi těmi 30 haléři a 12 korunami, krát 30 miliard terawatt hodin, třicet miliard kilowattových hodin z jádra. To jsou velké peníze, to jsou stovky miliard. Takže je určitě legitimní postup, abychom si kladli – nebo třeba i nová vláda, občané – kladli otázky nejenom ohledně drahoty, a když už jsme to tak draho zaplatili do státní společnosti, která to vyrábí levně, tak kde jsou tyto peníze?
Martina: To je otázka. Doufám, že alespoň k nějakým – v tomto případě pravděpodobně vágním odpovědím – v průběhu rozhovoru dospějeme. Stejně tak posluchačům slibují, že se budeme věnovat větrníkům, a také fotovoltaice.
Hynek Beran: Martino, jestli můžu skočit takhle do řeči, já nechci, aby tento dotaz zapadl, ale nechci na něj odpovídat, a nechci dělat nějaké hypotézy, protože od toho máme třeba ministerstvo financí, paní ministryni Schillerovou, aby svolala valnou hromadu a žádala si tyto odpovědi. Minulé vedení ČEZu, včetně dozorčí rady, tam sedí ještě z doby energetické krize. Takže my jsme si zvolili své zástupce, kteří by tento legitimní dotaz měli klást, takže by bylo dobře, aby všichni, kterým se těch 12 korun nebo šest, těch druhých šest zbylo zdaní – to zdražování nelíbilo, a kterým se nelíbí třeba i současná cena, aby se ptali, kde jsou ty peníze, a porovnávali to s tím, co ta firma odvádí do státního rozpočtu. To je jednoduchý vzorec, to si může každý odhadnout doma u televize.
Martina: Tak teď pravděpodobně vyzýváš posluchače, aby tlačili na své volené zástupce, aby jednali. Vidíš tuto tendenci?
Hynek Beran: Já vyzývám posluchače, aby přemýšleli. To je první fáze.
Martina: To ti moji dělají.
Hynek Beran: Když to posluchači nezačnou brát jako normální. Asi se ještě budeme v souvislosti s větrníky také bavit o tom, kolikrát nám která vláda lhala, protože to není jenom jedna vláda. Takže aby si lidé nenechali lhát a aby nepřijímali ty světové ceny – takzvaně světové. To jsou české lichvářské ceny. Ve Francii třeba v době energetické krize měli třetinu produkce povinně za korunu deset.
Martina: A platí tam v současné době polovinu toho, co my.
Hynek Beran: Ještě míň.
Roční odklad emisních povolenek ETS2 je totéž, jako kdyby vás zloděj okradl o rok později
Martina: Pojďme se podívat, kde se nám to zdražování rodí. Doufali jsme, že když v Bruselu uvidí, jaké jsou důsledky zelené ideologie na průmysl, tak možná vezmou zpátečku, nebo alespoň částečně. Ale v první polovině února europoslanci potvrdili klimatické cíle EU do roku 2040. Takže členské státy stále čeká úkol snížit emise o 90 procent oproti roku 1990. Zdůrazňuji, 90 procent. Debata se vedla především o odkladu emisních povolenek slavných ETS2, a to jenom o jeden rok, tedy na rok 2028, a tento drobný ústupek nakonec poslanci schválili. Řekni mi, zachrání nás odklad emisních povolenek ETS2 o rok?
Hynek Beran: V každém případě ne. To je, jako kdyby byl odklad, že kteréhokoliv posluchače někdo přijde okrást k němu domů o rok později. Takovýto odklad ne. Možná by bylo lépe trochu vysvětlit, nebo vymezit, co je to emisní povolenka.
Martina: Mám to tady poznamenané pro posluchače, kteří nejsou stále na zprávách z Bruselu. Tak emisní povolenky ETS2 jsou novým systémem Evropské unie, který od roku 2028 zpoplatňuje emise z vytápění budov, a také ze silniční dopravy.
Hynek Beran: Já řeknu, jak to původně vzniklo, a jak to potom Evropská unie dezinterpretovala. Vzniklo to původně takto: Když si představíte, že máte nějaké portfolio elektráren, a některé jsou moderní, nebo aut třeba, a některé mají horší výfuk, některé mají lepší výfuk – a elektrárna je v podstatě veliký motor. Tak vezmete celou firmu, a dáte jí nějaký limit na škodliviny. Řeknete jí nějakým transparentním způsobem, že se třeba limit na škodliviny budete zpřísňovat – třeba na vjezdu do centra Prahy, nebo něco takového – a že to budete zpřísňovat každým rokem. A že záleží na dané firmě, jakou strategii zvolí. Takže například firma, která bude mít jednu velikou tatru s velikým kouřícím motorem, a spoustu nějakých ekologických dodávek, tak si tu tatru může nějakou dobu nechat, protože s ní do centra pojede jenom občas. A podobným způsobem jsme přemýšleli o penalizaci emisí, ovšem celkových emisí. My jsme, Česká republika, tady za minulého režimu měli největší ekologickou katastrofu v Evropě. Kdo ještě pamatujete rezaté stromy v Krušných horách, v Jizerkách, a nemocné děti s astmatem v pánevních oblastech – to bylo opravdu brutální. Ale zvládli jsme to, a tyto emise síry jsme prakticky zlikvidovali, a všechno je odsířeno. Prach z elektráren jsme zlikvidovali také, a to buďto elektrostatickými, nebo látkovými filtry. Takže naše energetika byla tak vyspravena, že už vlastně nesmrdí, škodliviny nedělá. To je jedna věc.
Martina: Takovýmto způsobem jsme ekologizovali třeba Novou huť, a pak jsme ji zavřeli. A spoustu dalších provozů, včetně důlních.
Hynek Beran: Spoustu dalších má problémy v tom, že pak někdo přišel s tím, že je to CO2 a že chce někoho zachránit. Takže první věc, kterou říkáme: Je to stejné, jako kdyby někdo říkal, že máte jeden bazén, a u jednoho rohu bazénu je napsáno, že v tomto rohu bazénu je zakázáno znečišťovat vodu.
Martina: A v protějším se může močit.
Hynek Beran: A v protějším, třeba v čínském, se může močit do bazénu. Já bych to takto nechtěl říkat, ale to jsi řekla ty. Tam se močí do bazénu, tedy v Číně se staví uhelné elektrárny, a v Evropě se zavírají. Takže to je jeden princip, který je špatně.
V Evropě počítáme CO2 a zavíráme elektrárny, zatímco v Číně staví nové a kácí lesy
Martina: Promiň, že ti do toho vstoupím. Prosím tě, přišel jsi na to, proč si zelení aktivisté v Bruselu vybrali právě CO2 ? Mohl to být třeba oxid síry, a bylo by to možná pochopitelnější. Třeba kdyby si uvědomili, že při těžbě zemního plynu uniká do atmosféry metan, který je mnohem škodlivější. Proč si zrovna vybrali CO2 ?
Hynek Beran: Oni si vybrali jinou vlastnost – o oteplování planety – o kterém se vedou dvě teorie. Jestli oteplování planety souvisí s nějakými vesmírnými, nebo planetárními cykly, nebo do jaké míry to souvisí s vesmírnými a planetárními cykly. A za druhé, do jaké míry to souvisí s činností a vlivem naší civilizace. A on to nikdo neví, a jsou na to dvě teorie. Jedni říkají, že ano, druhé říkají, že ne. Každopádně k této planetě bychom se měli chovat slušně, což neděláme. Takže z jedné strany tady počítáme CO2 – pomalu nám chtějí počítat, jestli jezdíme do práce na kole, nebo autobusem. A na druhé straně kácíme deštné pralesy, a pěstujeme tam palmy olejné. Já nevím, jestli někdo z posluchačů viděl ty hnusné řádky palem olejných? To není normální biotop, a také už tam nežije žádné zvíře. Ale toto děláme. Takže první věc je, že bychom neměli planetě brát plíce, protože když je dost stromů, pro které je CO2 potravou, protože si staví z chlorofylu a uhlíku svá těla, tak nám CO2 nevadí, protože tím děláme pro stromy jídlo.
Martina: Určitě. Ale nechtěla jsem tě odvést ke klimatickým změnám, protože ty jsme už mnohokrát probírali. Ale skočila jsem ti do řeči v okamžiku, kdy jsme se věnovali tomu, jakým způsobem se ekologizace vyšinula z vazby.
Hynek Beran: Můžu říct dvojím způsobem. Buď to můžu říct jednou větou – a omlouvám se za to slovo – že CO2 v tom pojetí, jak ho provozuje Evropská unie, je za prvé blbost, a za druhé lichva. Ale na tento výrok může někdo kontrovat – třeba paní Nerudová, nebo já nevím kdo – tím, že je to užitečná věc a že je to evropská ekonomika. A teď se budeme hádat, kdo z nás má pravdu, a budeme se hádat, kdo víc křičí. Takže já se snažím posluchačům vysvětlit, proč je to blbost, nebo nesmysl, a proč je to lichva.
Tak já to ale řeknu rychleji. Za prvé, u CO2 se neví, a kácí se deštné pralesy v planetárním měřítku, třeba i v Číně. Za druhé, těžba metanu. Když nahrazujeme domácí uhlí zemním plynem, jehož hlavní součástí je metan, tak metan je 28krát horší skleníkový plyn, než je samotný CO2 . Václav Cílek říká, že se to rychleji rozkládá v atmosféře, protože metan se tam nějak snad rozloží, kdežto CO2 musí vydýchat stromy, ale při vlastní emisi je to 28krát. Sledujeme pečlivě CO2 , tedy co z které elektrárny leze, ale je zvláštní, že ekologové nemají vůbec žádná data o ztrátách zemního plynu. Kolegové plynaři odhadují, že něco utíká do vzduchu při těžbě. A pak při transportu, kompresi, když to honí trubkami, to také není úplně beze ztrát. Pro srovnání třeba v elektřině utíká asi tak 5 procent. V přenosové soustavě se ztrácí 2 procenta, v drátech a v distribuční transformaci 3 procenta. Takže v elektřině je to 5 procent. Tady odborníci odhadují, že to může být až 10 procent ztráta. Pouštíte to nějakou trubkou ven, pak to posíláte dál, pak to zkapalňujete, odkapalňujete.
Takže vyměníte uhlí za zemní plyn, a říkáte, že uhlí je na 0, nebo CO2 , ale pustíte tam něco, co je 28x horší, a z toho 10 procent uteče. Takže my planetě výměnou domácího uhlí za dovezený zemní plyn v rámci nějaké ideologie ubližujeme daleko hůř, než kdybychom zůstali u odsířeného uhlí. To je druhá věc s CO2 . Proč to přijali? Oni si z toho udělali ideologické platidlo, zelené poukázky, zelené odpustky, za kterými už není jenom hřích, ale to, že když normálně žijeme, tak musíme zaplatit odpustek. A tento odpustek nejde Evropě. A v tom je ta největší zvrhlost.
Martina: Emisní povolenky nejdou Evropě, protože se obchodují.
Hynek Beran: Protože se obchodují, protože si to kupují třeba v Americe, takže to jde lichvářům. Takže si představ, když se bavíme o energetické chudobě, že je třeba nějaká opravdu chudá babička, která má nějaké topení od zastaralé elektrárny, a teď říkáme: „My, jako Evropa, máme ušlechtilý cíl inovovat ti topení, babičko.“ Takže třeba v elektřině je to desetinásobek. Zhruba 2,50 stojí výroba elektřiny z uhlí, a zhruba 2 koruny je emisní povolenka. „Takže babičko, ode dneška tvým dodavatelem, lépe řečeno tvůj dodavatel bude platit, a ty budeš platit za teplo tvému dodavateli 10krát tolik. Budete to odvádět nějakému lichváři, a to je ta naše inovace, která vás přinutí žít ekologicky.“ Je srozumitelné, jaký je to nesmysl?
Emisní povolenky jsou zelené odpustky a 63 procent profitu z nich odchází mimo Evropskou unii
Martina: Já si myslím, že každý, kdo umí sčítat a odčítat, už ví. Premiér Babiš dokonce prohlásil, že 80 procent vydaných emisních povolenek je předmětem dalšího byznysu, a říká: „Víte, kdo na tom vydělá? Šedesát tři procent profitu si vezmou investoři ze Spojených států a Velké Británie. Takže 63 procent profitu, co náš průmysl zaplatí na povolenkách, jde úplně mimo Evropskou unii.“ V tuhle chvíli je to tedy poměrně zřetelná loupež. A co se týká ETS2, tak jsi říkal, že máme roční odklad. Dobře, ale rok 2028 je tady cobydup, tak jakým způsobem se tyto povolenky promítnou do cen paliv, a vlastně do cen bydlení nás všech? Protože tam je zatížení právě na budovy a na dopravu.
Hynek Beran: No, tady je potřeba si uvědomit, že máme dva typy domácností. Jedny, které mají dálkové zásobování teplem, centrální zásobování teplem, a těm už se promítly. Protože bohužel teplárna je větší zdroj, a přestože napájí domácnosti, tak to musí platit, a lidem tedy zdražovat. A teď to chtějí ještě pro velký úspěch dát i normálním domácnostem, kde to zase záleží na výši emisní povolenky. Ale ještě před tím, než to Evropská unie zavedla, tak už se s tím začalo kšeftovat, a na burzách, hlavně anglických, kde se to obchoduje, už se začaly prodávat obce na emisní povolenky. Takže pokud budou chtít zase třeba 80, nebo i více euro, – a tam se to nezarazí – z jedné tuny CO2 , tak je to v podstatě likvidační na cenu bydlení. Je to likvidační na cenu bydlení, zdraží to cenu dopravy, zdraží tu cenu všeho. A je to jenom proto, že z Evropy chce někdo vytáhnout peníze a ochudit ji.
Takže teď máte ve větrnících třeba uplaceného starostu, který chce, aby se tam postavil větrník, a daná obec za to dostane během 20 let třeba 30 milionů, ale větrný park vydělá 3 miliardy – tak je to trochu nepoměr. Tak si představte, že tohle je podobné ohledně bruselského aparátu a některých nadnárodních fondů, které na tom vydělávají. Oni dostanou pokyn: „Vyber to od nich“, a už to jede. To je nadnárodní, globální organizovaná lichva, a nic jiného za tím nehledejte.
Martina: Premiér Babiš deklaruje, že je jeho cílem tyto povolenky ETS2 pro Českou republiku zrušit, nebo alespoň výrazně snížit. Myslíš si, že je nějaká reálná šance, že emisní povolenky budou odloženy na neurčito, nejenom o rok? Nebo třeba úplně zrušeny?
Hynek Beran: Já si myslím, že je potřeba začít od principů Evropské unie, kde jsme šli do spolku s jinými státy, kde je energetický mix v kompetenci každého členského státu, protože někdo je na jihu, někdo je na severu, někdo topí něčím jiným, někdo má moře, někdo nemá moře, Rakušáci a Švýcaři mají Alpy, my třeba ne, a tak dále. Takže je potřeba vrátit se k původnímu cíli Evropské unie a říct, že my to prostě platit nebudeme a nechceme, a hledat spojence. Ale problém je v tom, že nadnárodní lichváři už u nás chtějí vydělávat na větrnících, stavět větrníky, takže je potřeba se proti těmto proudům nějak vymezit, postavit. A také trvat na tom, že když jsme si politiky s tímto volili – nebo aspoň někteří z nás – tak že politici budou dělat to, co před volbami naslibovali, a že budou poslouchat své voliče, a ne nějaké nadnárodní finanční fondy.
Peníze z povolenek se vyvádějí ven z Evropy, a kdo to nechce zastavit, ten kolaboruje
Martina: Ale kromě ETS2 už jsou tady emisní povolenky ETS1, což jsou certifikáty v rámci evropského systému obchodování, které opravňují velké průmyslové podniky, elektrárny a teplárny, vypustit jednu tunu CO2 . Brusel to považuje za hlavní nástroj snižování emisí, a kritici říkají, že je to hlavní nástroj pro dušení evropského průmyslu. U změny systému těchto povolenek tady máme spojence, protože žádá například Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Polsko. Máme v tomto případě šanci dosáhnout rozumnějšího přístupu Bruselu?
Hynek Beran: Určitě ano. Já nejdřív začnu tím dušením, a pak se vrátíme k možným formám. Jedna věc je přerozdělování. Každý stát, nebo i každé soustátí, jako je Evropská unie, nějakým způsobem přerozděluje, to znamená, nějak od občanů vybírá peníze, a z toho staví silnice, veřejné osvětlení, nebo školky. A když nás Evropská unie nechá takto obírat – ale jak říkal premiér Babiš – ale tyto peníze se vozí ven…
Martina: Mimo Evropskou unii…
Hynek Beran: …tak je to zlodějina. To je prosím vyvádění peněz z ekonomiky, to nemá s ekonomikou nic společného, než že z ekonomiky nechají vybrat zdroje, a zaklínají se nějakou zeleností, nebo bruselskou ekonomikou, nebo čímkoliv. Tato politika je obyčejná zlodějna, když někomu dávají právo, aby tyto peníze… Když by vznikl nějaký bruselský fond, který by třeba nebyl úplně spravedlivý, ale bylo to takové, že všichni, kteří něco vypouští – klidně i CO2 – se budou skládat na jednu hromadu, a budou z toho nějaké inovace, ale nic se nepustí ven, tak to by mi ještě dávalo nějakou logiku. A pak bych se jako inženýr hádal, jak mají vypadat ty inovace, a jak mají vypadat postupné penalizace, aby byly přiměřené. Ale oni nás vystavili tlaku lichvářů, kteří to vyváží mimo Evropskou unii. Tak kdo nám tady proboha lže? Kdo si tady vymýšlí, že je to nějaká inovace energetiky, že je to nějaká ekologie? Vždyť tyto peníze na ekologizaci ani nebudou, když je vykradou. Kde mají vzít peníze z ekologizace?
Martina: Kdo nám lže?
Hynek Beran: Vedení Evropské unie.
Martina: Ovšem ve Štrasburku se nechala slyšet šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, že: „Evropa musí odstranit překážky bránící její konkurenceschopnosti, pokud se chce stát skutečnou světovou mocností.“ A tady se ztrácím, když hlavní představitelka implementace Green Dealu, a v tomto případě i ETS2, tedy dušení průmyslu, řekne takovouto větu. Rozumíš tomu, co tím chtěla říct?
Hynek Beran: Jestli jsi viděla nějakého politika zblízka – jakože ty asi ještě více než já – tak já tomu rozumím, že ta paní se chová účelově, a lže. Ale když zavedu nějaké opatření, které ekonomiku dusí, tak co je důležité? Ne slova, ale činy. Tak ať to zruší. Vždyť ona může přinést na první zasedání, že se emisní povolenky ruší, a máme tady pokoj. Proč to tam nepřinese? Vadí to evropskému průmyslu? Komu z evropského průmyslu, paní redaktorko a vážení posluchači, komu z evropského průmyslu, který nechce být dušen, by vadilo, když by se zrušily emisní povolenky? Komu z evropského bytového developmentu by vadilo, že by se zrušily emisní povolenky? Komu z evropské dopravy by vadilo, že se zruší emisní povolenky? Prosím tedy, ať posluchač, který někoho takového zná, přihlásí, ať napíše do studia, abychom to mohli třeba příště rozebrat. Ono by to totiž podle mého názoru nevadilo vůbec nikomu. Vadilo by to akorát lichvářům, kteří už si to nakoupili, a do této evropské hlouposti a zaprodanosti bruselských potentátů už investovali. Těm by to vadilo, protože by se hrdlili o nějaký ušlý zisk z našich dalších emisních povolenek a z prohlubování evropské energetické chudoby a nekonkurenceschopnosti celé Evropské unie.
V zelené energetice kolují tak obrovské peníze, že politici nedokážou zelenou mašinérii zastavit
Martina: Jenomže v zelené energetice pravděpodobně už kolují tak obrovské peníze, a představitelé těchto plánů mají tím pádem tak velkou ekonomickou moc, že kapři si rybník nevypustí.
Hynek Beran: Vždycky, když se bavím o vrtulích, tak říkám „ano“. Slyšel jsem na úrovni Bruselu „ne“, a slyšel jsem po nástupu nové vlády pár našich hodně vysoko postavených politiků, kteří říkali „ano“ této části vrtulí, ke kterým se pak dostaneme. To jsou tak obrovské peníze, že se to nedá zastavit. Já, říkám „ano“, ale či jsou v tom peníze? Odkud půjdou peníze? Půjdou od těch, že si tady někdo postaví Škodovku, a pak bude vyrábět auta a prodávat je do Afriky nebo klidně po Evropě? Nebo jsou to naše peníze, o které nás někdo okrade? Takže vzhledem k tomu, že jsou někde obrovské peníze, o které nás někdo okrade – což je pravda – tak my máme takové politiky, kteří to neumějí zastavit. Tak to jsou kolaboranti, a ne politici, proboha. Jsou to kolaboranti zahraničního velkokapitálu. Já tady nechci používat takováto slova, nebo aspoň ne bez argumentace, ale znovu se ptám: Kdo bude platit ty evropské peníze? Kdo bude platit obrovské peníze, co tam jsou? To jsou nějaké investice, ze kterých Evropa vzkvete? Nebo jsou to nějaké výběry ven, se kterými někdo počítá, a na které Evropa uhyne? Položme si tuto otázku každý sám. Je důležitá.
Martina: Já si myslím, že my už jsme dostali, byť trochu jinou, ale názornou odpověď v penězích, které každý z nás platí slunečním baronům.
Hynek Beran: Pojďme si říct třeba odhadem, kolik je u nás povolenek jenom za uhlí. Když si vezmeme, že v elektrice máme nějakých 30 terawatt hodin, nebo něco takového, což je zhruba 30 milionů tun. A jedna emisní povolenka stojí na jednu kilowattovou hodinu dvě koruny, tak můžeme přepočítat, kolik desítek miliard nám odchází každý rok. A to jsou peníze, které se k nám v životě nevrátí. Je to vlastně druhá největší položka, když jsem si počítal rozpočet. Když si spočítám, kolik průměrně se zaplatí z uhlí i ze zemního plynu na emisní povolenky, tak zhruba 25 procent toho, co platíme, z ceny elektřiny, jde lichvářům. Je to hrozné, ale je to tak.
*
Rozhovor s Hynkem Beranem vedla Martina Kociánová, Rádio Univerzum