Dostali jsme se k definitivnímu rozdělení. Dvě cesty se rozcházejí v pravém úhlu: jedna je označena jako Skutečný život, druhá jako Falešný život. Žádný dům na půli cesty.
To je důležité, protože v současnosti se mnozí snaží kráčet po nezávazné cestě, která není ani jednou, ani druhou. Taková cesta zahrnuje klamání sebe sama, aby člověk uvěřil, že je divákem v divadle a že rozbouřený svět venku je něco, na co lze hledět z pohodlného sedadla. Takový izolovaný komfort může být ještě nějakou dobu k dispozici – ale je to iluze.
Skutečný život
Vnitřní hlas, který se většinou snažíme ignorovat, nám říká, že jde o lži, zakrývající skutečnost, že už dávno nastal čas rozhodnout se pro Skutečný život, který na nás čeká. Jen odkládáme své setkání s osudem. Každý kompromis v naší odpovědnosti odolávat pasti narušuje naši schopnost vstoupit na cestu označenou jako Skutečný život a osvobodit se od našeho kompromisního přijímání „pravidel hry“.
Stále více odlidštěná past je vydávána za „nutné přizpůsobení se“ statusu quo politickými, obchodními a společenskými aktéry, kteří všichni fungují v režimu umělou inteligencí řízeného Falešného života s mrtvým mozkem a ovládanou myslí. Režimu, který se neúprosně řítí k transhumanistickému, digitalizovanému úplnému převzetí moci – dlouhodobě plánovanému globální stínovou vládou.
Jenže z této cesty smrti není snadné vystoupit. Všichni v různé míře každý den uzavíráme kompromisy s Matrixem. Čerpáme z jeho směsi pohodlí a závislostí, abychom si udrželi a upřednostnili své profesní role a zachovali si nebo zvýšili příjmy, které slibují komfort, jenž nás ukolébává do stavu bezmyšlenkovitosti – opia této pasti.
Falešný život
Tímto stavem bezmyšlenkovitosti bývala televize před gaučem v obývacím pokoji; supermarket nabízející rychlou a pohodlnou večeři; naprostá předvídatelnost pracovních a společenských rutin každého dne; „dovolená“; stav automobilu; udržování šatníku tak, aby odpovídal preferovanému obrazu sebe sama.
Dnes je k tomu třeba připočítat fixaci na internet a neustálé získávání informací prostřednictvím mobilního telefonu, spojené s intenzivní posedlostí tzv. chytrými telefony; televizní obrazovku pokrývající celou stěnu obývacího pokoje; správný typ kreditní karty; nejrychlejší internet; hypermarket jako hlavní zdroj potravy; Netflix; hromadění účtů na sociálních sítích, které jsou považovány za nezbytné pro udržování kontaktu s ostatními na cestě Falešného života.
K tomu přistupuje odpor k fyzické práci a hyperaktivní duševní stav, který „nikdy neodpočívá“; chemická pilulka na každý neduh, který tento způsob života nevyhnutelně přináší. A také snaha vměstnat „čas strávený v přírodě“ mezi jiné, údajně naléhavější záležitosti.
To je ukázka Matrixu současnosti pro ty, kteří si jej stále mohou dovolit. Ve skutečnosti jde o celou řadu okamžiků propojených tak, aby odpovídaly vzorci, o němž člověk sám sebe přesvědčil, že je jediným způsobem, jak přežít a splynout s davem. Pasivní účastník životního stylu, kterého se zdánlivě drží všichni ostatní.
Snaha necítit se nepatřičně ve vlastním kmeni hraje v životě mnoha lidí významnou roli. Přestože je to pochopitelné, brzdí to vzestupný vývoj lidské existence a vede to ke ztotožnění s Falešným životem.
Tolik pastí
Samozřejmě ne všichni jim podlehnou, ale většina lidí nerozpozná příznaky, které přispívají k jejich neúprosnému úpadku.
Všechno v tomto vesmíru je v pohybu – a my nejsme výjimkou. Člověk nemůže věčně sedět před rozcestím a jen pozorovat směrovky ukazující ke Skutečnému a Falešnému životu, neschopen rozhodnout se, kterou cestou se vydat.
Člověk také nemůže ujít více než několik kroků po cestě Skutečného života a přitom si tajně uchovávat myšlenku, že „uvidí, jaké to je“ – a pokud se mu budou věci zdát příliš náročné, vrátí se zpět ke strategii Falešného života.
Chceme-li být lidmi, musíme přijmout náročnou cestu, objevovat nové psychologické a duchovní krajiny, překonávat nevyhnutelné překážky a obcházet nesčetné výmoly.
Skutečný život je právě takový – plný výzev, které vyžadují rychlé myšlení a odvážné jednání, ale také hluboké zamyšlení nad mým místem a posláním v tomto vesmíru.
Proces odpoutávání je jeho neoddělitelnou součástí. Člověk se jednoduše zaváže zbavit všech přebytků, které odvádějí jeho pozornost od hlavního cíle – seberealizace a emancipace – a zároveň se zaváže pozitivně sloužit bližním.
Mějte na paměti, že pravidla hry nás neustále vedou k „normálu“; k typickému; k průměrnosti materialisticky zaměřených rutin, podporovaných nekonečnými vymoženostmi a povrchními nástroji pohodlí ve společnosti spoludiváků. Past.
Pod touto nekonečnou vrstvou zbytečného znečištění je pohřben hlas volající po uvědomění a po oddání se tomu, co toto uvědomění odhaluje jako skutečnou realitu. Skutečný život.
Ke svobodě
Vymanit se ze stavu otupělosti ovládaného myslí může být bolestivé, ale tato bolest je přechodná a pocit osvobození daleko převyšuje počáteční pocit ztráty. Převládajícím novým pocitem života, který probuzení doprovází, je potřeba jednoduchosti. Potřeba omezit ambice založené na egu a spokojit se s jednoduchými základními potřebami jako s tím podstatným.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
To přímo souvisí s potřebou odpojit se od sítě a přestat být snadným cílem centrální řídící kabaly. Člověk již není připoután k používání jejich chytrých zařízení, nástrojů EMF a Wi-Fi, které jej vážou k propojené matrici „cloudu“, k okamžité závislosti na Falešném životě na cestě do otroctví, a zároveň vystavují orgány vlastního těla a mozek neselektivnímu působení mikrovlnného záření.
Jakmile je dosaženo tohoto stavu jednoduchosti, člověk se cítí stále více „uzemněný“. To znamená, že je znovu spojen s přírodním prostředím; je schopen vnímat a užívat si jemné vibrace přírody, včetně léčivé síly rostlin, stromů, řek a moří.
Duchovní síly člověka začínají být správně chápány a usměrňovány. Život získává smysl. Propojený smysl, nikoli množství oddělených zkušeností, které rozdělují lidský život do tolika nesouvisejících fragmentů.
Člověk je nyní na cestě Skutečného života a může čerpat z vyšších energií, které z něj činí sílu, s níž musí temní architekti kontroly počítat.
Dosud byla tato síla uspána nebo jednoduše směrována do našeho ega. Její uvědomění – zejména jako duchovního daru – však znamená, že dokážeme čelit jakékoli překážce a překonat jakýkoli strach s důvěrou, sebejistotou a vedením, které přichází ze spojení s Nejvyšším Zdrojem.
Tváří v tvář tomuto utrápenému světu, proti nespravedlnosti, lži a krutosti na sebe člověk bere plášť duchovního bojovníka. To zahrnuje uvědomění si role, kterou musí sehrát při pomoci druhým nalézt cestu bludištěm.
Nakonec má zásadní význam potřeba usadit se – nebo se přestěhovat – do mimoměstského prostředí. Mít přístup k potravinám přímo z ekologické farmy; k vodě z neznečištěné studny nebo pramene; být v přiměřené vzdálenosti od jakéhokoli zdroje Wi-Fi.
Velmi žádoucí je dostatek půdy k pěstování alespoň části vlastních potravin, stejně jako postupný přechod k větší soběstačnosti prostřednictvím nezávislých zdrojů energie.
Pak přebíráte kontrolu nad svým osudem. Je to nesmírně důležitý čin a klíč k tomu, abyste zůstali člověkem. Již ne otrocké přizpůsobení se stále těsněji se stahující smyčkou zločinného status quo.
Neuskutečnitelné?