Mezi mírem a jadernou válkou existuje velká šedá zóna a právě v ní dnes vzniká hlavní riziko, píše ve své analýze pro Evropskou radu pro zahraniční vztahy (ECFR) Jean-Marie Guéhenno, ředitel Kentova programu pro řešení konfliktů na Kolumbijské univerzitě. (Foto: Flickr)
Podle Guéhenna učí ukrajinské údery hluboko na ruském území Vladimira Putina bolestné poučení, že intenzivní válka se státem vlastnícím jaderné zbraně se může odehrávat i pod jaderným prahem.
Zatímco Západ úspěšně vyvrátil ruskou představu, že může napadnout souseda a zároveň si udržet nedotknutelnost vlastního území jen díky statusu jaderné mocnosti, Putin se nyní snaží dokázat totéž spojencům Ukrajiny – totiž že ani oni nejsou v bezpečí za jaderným deštníkem NATO.
Rusko podle lotyšské zpravodajské služby zvažuje „hybridní útoky, jako jsou rakety, drony či jiné akce se vzkazem: přestaňte podporovat Ukrajinu, nebo budete mít vlastní problémy“.
Guéhenno varuje, že kromě jaderných hrozeb Sergeje Karaganova či Dmitrije Medveděva a kromě přímého pozemního vpádu na území NATO má Rusko k dispozici ještě řadu dalších nástrojů nátlaku – a Evropa na ně zatím nemá přesvědčivou odpověď.
Evropa by proto podle něj měla vybudovat souvislý systém odstrašení, který spojí konvenční schopnosti dálkových úderů s jaderným odstrašením Francie a Británie i americkým jaderným deštníkem – a rozložit tak odpovědnost za odstrašení Ruska napříč celým kontinentem, nikoli ji nechávat jen na Spojených státech.