Zvláštní kosovský tribunál v Haagu ve středu 16. září 2026 odsoudil bývalého prezidenta Kosova Hashima Thaçiho k 25 letům odnětí svobody za válečné zločiny spáchané během konfliktu v letech 1998–1999. (Foto: Wikipedia)
Bohatí turisté „stříleli na civilisty jako na lidském safari“ během války v Bosně v 90. letech
Thaçi (58) byl uznán vinným z vraždy 96 osob, mučení 303 zadržených, krutého zacházení a svévolného zadržování stovek lidí.
Soud konstatoval, že Thaçi jako jeden z vedoucích představitelů Kosovské osvobozenecké armády (UÇK/KLA) se aktivně podílel na společném zločinném podniku zaměřeném proti skutečným nebo domnělým odpůrcům, včetně kosovských Albánců považovaných za kolaboranty a příslušníků etnických menšin. Obvinění z zločinů proti lidskosti byla zamítnuta, protože se neprokázalo systematické a rozsáhlé útoky na civilisty.
Uloupené Kosovo
Spolu s ním byli odsouzeni další bývalí velitelé UÇK: Jakup Krasniqi také na 25 let, Kadri Veseli na 18 let a Rexhep Selimi na 13 let. Všichni obžalovaní vinu odmítali a mohou se odvolat. Thaçi se vzdal funkce prezidenta v roce 2020, aby čelil obviněním.
Verdikt vyvolal silné reakce v Kosovu. V Prištině se shromáždily tisíce lidí, kteří sledovali přenos rozsudku na velkoplošné obrazovce.
Část demonstrantů protestovala a volala hesla na podporu UÇK. Došlo i k házení kamenů na sídlo mise EULEX. V Haagu se podporovatelé Thaçiho střetli s policií. Tribunál je v Kosovu dlouhodobě nepopulární a mnozí Thaçiho vnímají jako hrdinu boje za nezávislost.
Thaçi byl v 90. letech západními politiky, včetně Madeleine Albrightové, vnímán jako klíčový partner při jednáních o Kosovu. Verdikt je považován za významný moment pro vyrovnání se s válečnými zločiny na obou stranách konfliktu.
Joe Biden v roce 1999: „Byl jsem to já, kdo navrhl bombardovat Bělehrad“