Izraelský parlament, Kneset, v pondělí večer schválil ve druhém a třetím čtení zákon umožňující trest smrti pro palestinské vězně. (Foto: Flickr)
Zákon prošel 62 hlasy pro, 48 proti a jednou se zdržel hlasování.
Návrh zákona předložila poslankyně Knesetu Limor Son Har-Melech a prosadil jej izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir.
Minulý týden schválil návrh zákona Výbor pro národní bezpečnost Knesetu, který ukládá trest smrti pro Palestince odsouzené za útoky, které vedly k zabití Izraelců, než byl předložen plénu parlamentu k finálnímu schválení.
Během projednávání výbor zamítl více než 2 000 námitek podaných proti návrhu zákona, jak uvádí prohlášení vydané Knesetem, což odráží zrychlený legislativní proces navzdory rozsáhlé kontroverzi kolem tohoto opatření.
Podle nového zákona bude trest smrti uložen každému, kdo „úmyslně způsobí smrt osoby v rámci činu klasifikovaného jako terorismus“. Zákon také stanoví, že v takových případech nelze udělit milost.
Podle prohlášení vydaného Knesetem výbor během projednávání zamítl více než 2 000 námitek podaných proti návrhu zákona, což svědčí o zrychleném legislativním procesu navzdory rozsáhlým kontroverzím, které tento návrh vyvolal.
Podle nového zákona bude trest smrti uložen každému, kdo „úmyslně způsobí smrt osoby v rámci činu klasifikovaného jako terorismus“. Zákon také stanoví, že v takových případech nelze udělit milost, čímž účinně brání jakémukoli budoucímu politickému nebo právnímu zásahu, který by mohl trest zmírnit nebo změnit.
Zákon zavádí povinný trest smrti, aniž by vyžadoval jednomyslný souhlas soudů. Popravy mají být prováděny oběšením izraelskou vězeňskou službou ve stanovené lhůtě nepřesahující 90 dnů od potvrzení rozsudku.
Zákon také rozlišuje mezi uplatňováním v Izraeli a na okupovaném Západním břehu. Na Západním břehu by trest smrti byl primárním trestem, zatímco vojenské soudy mohou uložit doživotní vězení pouze za „zvláštních okolností“. Zákon rovněž uděluje ministrovi národní bezpečnosti pravomoc určit soudní orgán odpovědný za stíhání podezřelých.
Umožňuje také předsedovi vlády požádat o odklad popravy za „zvláštních okolností“, přičemž celková doba odkladu nesmí přesáhnout 180 dní, a to navzdory zákonnému požadavku, aby popravy byly vykonány do 90 dnů od vynesení rozsudku.
Podle statistik Palestinské společnosti pro vězně je v současné době v izraelských věznicích zadržováno přibližně 9 500 Palestinců a arabských vězňů.
Počet vězňů, jejichž těla jsou zadržována Izraelem, dosáhl 97, z toho 86 od války v Gaze, zatímco celkový počet palestinských vězňů, kteří zemřeli v izraelském vězení od roku 1967, vzrostl na 326.
Trest smrti byl v historii izraelského soudnictví extrémně vzácný, byl vykonán pouze jednou, v roce 1962, proti nacistickému úředníkovi Adolfu Eichmannovi.
Čtyři evropské země – Spojené království, Německo, Francie a Itálie – již dříve vyzvaly Izrael, aby od tohoto zákona upustil, vyjádřily obavy z jeho možných důsledků a zdůraznily, že trest smrti představuje „nelidskou a ponižující“ formu trestu, která neslouží jako odstrašující prostředek.