To jest od rozkvetlé myšlenkové louky tisíců květů, a zahrnující ho místo toho většinou jen recyklovanými, ideologicky bedlivě střeženými žvásty, píše Jan Schneider v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Současnou situaci České televize, na níž mnozí pro marnost již víceméně přestali koukat, lze však charakterizovat asi tak, že odstraněním prezervativu není zaručen návrat plodnosti, že současná situace v ČT je nadějná asi jako když impotent přestane používat prezervativ.
Zaznamenal jsem příznačně, že do ČT byl již vícekráte pozván Roman Joch, což tedy potěšpánbu! Na druhou stranu ale zaplaťpánbu, jestli to znamená pootevření ideologicky dosud téměř hermeticky uzavřené myšlenkové žumpy …
Příznačná je hysterie kolem změny financování veřejnoprávních médií. Vysvlékli se do naha, panáčci a panenky, když veřejně deklamují (podobně jako někteří soudci), že jejich nezávislost ZÁVISÍ na penězích. Nebudou-li dobře placeni, je ohrožena jejich nezávislost, prohlašují, aniž by je hanba fackovala. Vyplývá z toho, že nebudou-li dobře (podle svých představ) placeni, budou závislí! A to přitom chtějí pracovat v nezávislých médiích …
V jedné staré moudré knize se píše, že soudce spěchal na soud a uklouzl. Pomohl mu jakýsi muž. Soudce se ho otázal, kam jde? Muž odvětil, že k soudu. V tom případě, konstatoval soudce, já nemohu soudit váš případ.
Kampak bychom však došli s takovýmito přehnanými nároky na nezávislost vůči našim veřejnoprávním médiím a jejich zaměstnancům (aniž bych zapomněl na soudce)! Vítr by profukoval poloprázdnými Kavčími horami a Vinohradskou 12!
Co na tom, že vládou prosazované financování bude sociálně mnohem přívětivější, protože bude placeno z daní! Nyní platí chudák stejně jako (chudák) milionář. Asociální galerka závislých mediálních nádeníků však bude nestydatě převracet realitu naruby, jak to už dlouhou dobu činí. Budou lidem nalhávat, že nový způsob financování bude závislý na vůli politiků, zatímco onen stávající – není? Kdopak zvýšil koncesionářské poplatky? To nebyli politici? Titíž, co schvalují státní rozpočet?
ČT a ČRo. Nejde o to, kdo platí. Jde o to, kam peníze jdou
Bude nutno ještě příslušně personálně, intelektuálně a morálně oživit všechny mediální rady, ať už se proti kandidujícím osobám strhne jakákoliv lavina lží a pomluv. Jako se stalo například členovi Rady ČTv Pavlu Matochovi.
Co k tomu dodat? Dokážu si představit, že z úst zkušené bývalé státní zástupkyně Renaty Vesecké zaznělo, že jakýsi kdovíjak vzniklý audiozáznam je v době umělé inteligence naprosto nevěrohodný, a že ČT z její odpovědi nezveřejnila, že takový audiozáznam není soudně využitelný, takže jako důkaz neexistuje. A že chce-li někdo tímto fejkem komukoliv ublížit či poškodit jeho práva, dostane se do kolize se zákonem. Pouze podle přísných procesních pravidel pořízená audionahrávka je totiž použitelná jako důkaz. O ničem jiném není důstojné se ve slušné společnosti bavit a vůbec to brát v potaz.
Je evidentní, že nyní jde o mnoho, soudě podle nevybíravých, nesmyslných a nepodložených způsobů, jimiž chce opozice uchovat svůj destruktivní vliv na veřejnoprávní média.
Můžeme k tomu dále dodat, že veřejnoprávní média jsou pro svou klíčovou informační roli v krizových situacích součástí kritické infrastruktury státu, takže případnou protiprávní okupaci těchto médií zaměstnanci by vláda mohla řešit nahrazením stávkujícího personálu (který na stávku právo má – nemá ale právo na to vyřadit z činnosti informační páteř kritické infrastruktury) například vojenskými specialisty (jako se to kdysi stalo v USA při stávce personálu řízení letového provozu).
Popřejme sobě i vládní koalici pevné nervy a výdrž. Bude to ještě mnoho práce, než se média veřejné služby přiblíží deklarovanému účelu.
Jan Schneider, První Zprávy