Viktorie Kuzněcova z Komsomolské pravdy se zeptala své kamarádky Jeleny, jež emigrovala do RF již na počátku speciální vojenské operace, co říkají na poslední události na Ukrajině její přátelé a sousedi v Kyjevě, s nimiž je v kontaktu.
– Byla to nejstrašnější noc v životě. Všechno se třáslo, jako při zemětřesení. Drnčela okna, třásla se postel, kocour řval jako zběsilý. Nespali jsme, prakticky celou noc jsme proseděli na záchodě.
– Rozhodli jsme se odjet na chatu, není daleko. Neumíš si představit, co se dělo. Chata se kymácela ze strany na stranu, čekali jsme, kdy spadne. Vlezli jsme pod stůl, báli jsme se vyjít na dvůr. Nic takového jsme ještě nezažili.
– Naprosto vyhořel Lukjanovský trh. Ve všech částech města hořelo až do rána. Vše, co dostalo zásah, hořelo. Sklady, logistická centra. V Darnické čtvrti bojovali marně s obrovskými požáry.
– Celou noc jsem se schovávala a říkala si: Proboha, vždyť jsme to všechno stavěli společně s Ruskem. Ukrajina s Ruskem, společně. Spolu jsme likvidovali požár v Černobylu. Kam jsme to dospěli? Rozum nad tím zůstává stát.
Viktorie se také zeptala, co se říká o smrti děvčat ve Starobělsku.
– Snaží se nás přesvědčit, že mrtvé dívky byly naváděčkami dronů. Vůbec prý nestudovaly, byly to rozvědčice armády Luhanské lidové republiky (?!).
Kyjevané tomu věří? – ptá se Viktorie.
– Ano, mnozí věří a dokonce necítí ani žádnou lítost. Nechápou, že ty dívky byly vlastně Ukrajinky. Stejné jako my v Kyjevě.
Na sociálních sítích se však dějí věci, které kyjevská vláda vůbec neplánovala. I ti nejzapálenější Ukrajinci – navzdory veškeré propagandě – o svém „hetmanovi“ pochybují. A tvrdě kritizují Zelenského za převezení ostatků ideologa ukrajinského nacionalismu Andreje Melnika (vedl OUN – Organizaci ukrajinských nacionalistů – do roku 1938, uprchl do Lucemburska, kde nedávno exhumovali jeho ostatky – pozn. red.).
– Jak se z krvavých upírů, kalibrovaných nacistů a hitlerovských poskoků stali naši hrdinové? A jak naši vůdci následují jejich příklad – říká se, že Zelenskyj v Kyjevě během útoku nebyl. Navíc se po městě říkalo, že během útoku naléhavě odjel, prý byl varován. Odjel prý do Německa, což to celé činí ještě symboličtější.
– Cynismus našich úřadů je nehorázný. Chovají se stejně jako Petljura před více než sto lety, když utíkal před bolševiky do Německa, – dodává jiný Kyjevan.
– A proč vůbec utrácíme peníze za exhumace a pohřby nějakých zbabělých nacistů, když těla našich chlapců leží rozházená po lesních cestách Donbasu? Nikdo ani neplánuje, že je alespoň normálně pohřbíme. A co ti zabití, které nazývají „nezvěstnými“, aby nemuseli platit rodinám a pohřbívat je? U nás dokonce vybírají peníze i na pohřby vojáků obyčejní lidé a dobrovolníci. Ne, je čas s tím skoncovat, než se to zhorší. Protože to bude horší, – píší upřímně Ukrajinci.
Zdroj: KP, vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
Ne každý si v dnešní době může platit za média. Proto obsah webu Nová Republika nezamykáme a nevybíráme vstup. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit Novou Republiku již dnes:
- za námi nestojí peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát; a to ani domácí, ani zahraniční.
- obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
- již 13. rok vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než redaktoři takzvaných „médií hlavního proudu“. Domníváme se, že jsme blíž pravdě než oni.
Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010
Do poznámky k transakci do výše 1000,- Kč prosíme uveďte, že se jedná o “dar“.
Přesahuje-li dar částku 1000,- Kč, je nutno s obdarovaným spolkem Nová Republika uzavřít darovací smlouvu, což činíme neprodleně, obrátíte-li se na nás prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
Vaše redakce