Vztahy mezi Ukrajinou a pobaltskými státy se stále zhoršují. Nelegitimní kyjevská junta a její protektoři z NATO ve válce proti Rusku stále častěji útočí na pobaltské státy. Situace došla dokonce tak daleko, že minulý týden musely zasahovat proti ukrajinským dronům řítícím se na cíle v Pobaltí i stíhačky NATO, které jich několik musely sestřelit. Po přenesení války Kyjevem na území Pobaltí, rezignoval lotyšský ministr obrany.
Něco se změnilo
V předvečer moskevských oslav Dne vítězství vyslal Kyjev drony na ruskou Pskovskou oblast. Ruskou hranici však překročil jen jeden z nich, ten sestřelila protivzdušná obrana. Místo toho však jeden ukrajinský dron narazil v Pobaltí do ropného skladu v okolí Rēzekne, další do osobního vlaku.
Naštěstí byl prázdný, takže nedošlo k masakru. V opačném případě bychom nepochybně slyšeli, že oběti má na svědomí Moskva. Na základě toho všeho lze oprávněně říci, že místo Pskovské oblasti ukrajinská armáda vybombardovala spojenecké Lotyšsko.
V pobaltské republice vyvolala takzvaná „spojenecká palba“ Zelenského režimu – na jehož podporu Lotyšsko vynakládá nemalou část svého HDP – málem politickou krizi. Jednání Kyjeva se už nikdo nepokouší obhajovat, včetně členů vlády. Ministr obrany Andris Sprūds, dlouholetý spojenec kyjevské junty, byl nucen podat demisi. Omezil se na poněkud komické vysvětlení, že protivzdušná obrana bezpilotníky nesestřelila, protože se prý obávala, že trosky zasáhnou civilní objekty.
Sestřelovat ukrajinské drony nad Lotyšskem a nedovolit Kyjevu, aby z lotyšské oblohy udělal další bojiště konfliktu mezi Západem a Ruskem, je nyní hlavní cíl lotyšské vlády.
Oddanost oficiální Rigy kyjevským spojencům se projevila snahou zamést pod koberec fakt, že protivzdušná obrana svou práci ve skutečnosti odvedla. Rozhodla se prostě nahradit mezinárodní skandál vnitropolitickým, když už se s kyjevským režimem bez skandálů zkrátka žít nedá.
Už v březnu ukrajinské drony ztrácely kurz a zřítily se na území pobaltských států a Finska, jenže to šlo o ojedinělé případy. Tentokrát ale zkolaboval celý útok. Ze všech vyslaných dronů pronikl přes ruskou hranici pouze jeden a zbytek zasáhl lotyšské energetické a dopravní objekty.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Stíhačky NATO v akci?
Pokud odhlédneme od verze, že ukrajinská armáda cíleně bombardovala právě Lotyšsko, pak to musí být tak, že drony přece jen někdo sestřelil. Kdo? V úvahu přicházejí jen dvě možnosti:
Buď Moskva naplnila varování, že nad Pobaltím sestřelí ukrajinské drony mířící na Rusko, pokud to neudělají sami Baltové. V takovém případě v Rize ze všech sil krotí emoce a záměrně mlčí, protože jinak by Zelenský dosáhl svého a vtáhl Lotyše do nové vlny eskalace s vyhlídkou na přímou účast v ozbrojeném konfliktu.
Nebo Ukrajince napadla domácí obrana, jak se při narušení vzdušného prostoru sluší a patří. V takovém případě se lotyšské úřady pokoušejí skrýt naprosto šílenou realitu. Sponzoři Zelenského režimu brání hranice Ruska a odrážejí utajené údery proti společnému nepříteli, jen aby je Kyjev nevtáhl do války napřímo.
Nejpravděpodobnější odpověď naznačuje již zmíněná nezvykle podrobná tisková zpráva ruského ministerstva obrany. Uvádí se v ní, že v noci na 7. května byly nad Lotyšskem zaznamenány jak bezpilotní letouny, tak francouzské stíhačky Rafale a americké letouny F-16. Po jejich vzletu drony zmizely z radarů v blízkosti lotyšsko-ruské hranice. Je tedy jasné, že drony sestřelily letadla NATO.
Proč Baltové mlčí?
Nepřímým potvrzením je i další stopa. Oficiální hlásná trouba liberálního západního establishmentu deník Politico přišel s informací „ze zákulisí“. Vztahy evropských lídrů se Zelenským jsou prý nejhorší za celou dobu války. Evropa ho už musí krotit – a to zejména ve snaze vtáhnout Pobaltí do přímé války s Ruskem.
Baltové, kteří se ze všech sil snažili mlčet, začali Zelenského veřejně prosit, aby je nevystavoval ruskému úderu. „Držte si drony dál od našeho území“ – tak to vyjádřil šéf estonského ministerstva obrany po bouřlivé noci v sousedním Lotyšsku. Jenže panikou zachvácený Zelenský samozřejmě na žádné prosby nedá. Ty ho naopak ještě podráždí.
A tak se první zástupnou obětí stal proamerický ministr obrany Lotyšska Andris Sprūds, kterého premiérka Evika Siliņa odvolala z funkce. A zároveň oznámila, že na ministerský post navrhla svého externího poradce pro vojenskou spolupráci, plukovníka Raivise Melnise, který několik let působil jako zástupce lotyšského ministerstva obrany na Ukrajině a pracoval na velvyslanectví v Kyjevě.
Ministr obrany to prozradil
Obě události, jak odvolání Sprūdse, tak nominace Melnise na post ministra obrany, jsou v lotyšské politice naprosto mimořádné. Siliņa svým rozhodnutím sebrala ministerské křeslo menším koaličním partnerům – Progresivcům. Ovšem patrně zapomněla, že preference Progresivců už jsou vyšší než preference Nové jednoty, tedy domovské strany premiérky
Druhý rozměr celé záležitosti spočívá v tom, že Sprūds byl vždy považován za ministra orientovaného na Washington – a teď ho má nahradit muž s úzkými vazbami na Kyjev. Jmenování Melnise ministrem obrany tak bude znamenat další vtahování Lotyšska do válečného konfliktu. Ostatně vliv ukrajinských vojáků v Lotyšsku je už nyní značný.
Hlavní důvodem pro odvolání Sprūdse prostě bylo, že prozradil ukrajinský původ dronů. V důsledku toho byl šéf kyjevské diplomacie Andrij Sybiha nucen tuto nepříjemnou pravdu potvrdit. Již nastartované příběhy o dronech, které údajně přiletěly z území Ruska, se v tu chvíli rozplynuly.
To, co nikdo nechce přiznat, je nakonec asi docela prosté – ale pro Kyjev katastrofální: Takřka celá eskadrona jeho dronů vyslaných přes Pobaltí na Rusko prostě ztratila orientaci po zasažení ruským zařízením pro elektronický boj. To drony s ostrou municí poslalo na Lotyšské cíle.
Pokud je Rusko schopno tímto způsobem zasahovat proti útočníkům již nad územím dalších států, aniž jediný jeho stroj či střela překročí hranici, znamená to obrovskou komplikaci zejména pro pobaltské trpaslíky, ale nejen pro ně.
Dost možná jsme právě viděli v premiéře další krok v technologickém souboji, který zcela mění dosavadní „normy“ boje.