Obsah
Kyjevský nacistický režim, který je u zdi a blíží se jeho kapitulace, se o tomto víkendu odhodlal k dalšímu šílenému činu. Zaútočil na Záporožkou jadernou elektrárnu, aby se pokusit zatáhnout do prohrané války celou Evropu.
Hrozivý primát
Záporožská jaderná elektrárna je největší svého druhu v Evropě. Leží na osvobozeném území Záporožské oblasti kontrolované z 80 procent ruskou armádou. Ukrajinský dron řízený přes optické vlákno pronikl o víkendu do budovy strojovny šestého energetického bloku a uvnitř vybuchl. Hlavní zařízení naštěstí poškozeno nebylo. I radiace zůstala v normě. Jenže reaktory stojí pouhých pár desítek metrů od místa výbuchu.
Generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačev prohlásil, že jde o historický mezník, v tom nejhorším slova smyslu. „Celé mezinárodní společenství si může takříkajíc blahopřát, protože jde o první cílený útok v historii na primární zařízení jaderné elektrárny,“ prohlásil šéf Rosatomu. Vysvětlil současně, proč útok nemohl být „omylem“.
Dron řízený optickým vláknem totiž nelze elektronicky rušit ani odklonit. Operátor vidí cíl přes kameru dronu a sám rozhoduje, kam přesně zamíří. Stroj prostě letí tam, kam ho někdo vědomě nasměruje. „Co nás čeká dál? Útoky přímo na turbínu? Reaktorovou místnost? Reaktor a bezpečnostní systémy?,“ uvedl šéf Rosatomu.
Pokrytectví západních inspektorů
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přijeli na místo v neděli. Potvrdili, že radiační situace zůstává v normě. Během prohlídky nalezli poškozený kovový poklop o několik pater výše v budově strojovny, trosky a spálené zbytky optického kabelu.
Generální ředitel MAAE Rafael Grossi však pouze prohlásil, že sobotní útok zpochybnil základní bezpečnostní principy jaderných elektráren. Ani slovo odsouzení kyjevské teroristé junty. Jeho alibistické prohlášení nedává do budoucna příliš naděje, že by se MAAE nestala jen dalším nástrojem pokryteckého Západu.
Záporožská jaderná elektrárna je od roku 2022 odstavena, žádný z jejích šesti bloků v tuto chvíli elektřinu nevyrábí. Jenže odstavená elektrárna není mrtvá. V reaktorech i ve skladech vyhořelého paliva zůstává enormní množství palivových článků, které je nutné soustavně chladit. Bez chlazení by se začaly přehřívat, mohlo by dojít k úniku radioaktivních látek a v nejhorším případě i k výbuchu.
Chladicí čerpadla odebírají elektřinu z jediného bloku, který elektrárna udržuje v tzv. horké odstávce. Je tedy v provozu jen aby zásoboval elektrárnu zevnitř. A právě na strojovnu tohoto bloku ukrajinský dron zaútočil.
Vysíláme zde
Havárie by zasáhla celou Evropu
Strojovna nemá ochranný betonový plášť jako reaktorová hala. Proniknout jejími zdmi je proto výrazně snazší. Dron do ní prostě prorazil díru. Opakujme, že jakýkoli přímý zásah strojovny by mohl ochromit napájení chladicích systémů. A to by byl začátek vážné havárie.
Elektrárna sice disponuje záložními zdroji energie, ale ty byly v uplynulých měsících opakovaně poškozeny při předchozích kyjevských útocích. Jen v průběhu května zasáhly ukrajinské drony Záporožskou elektrárnu a přilehlé město Enerhodar desetkrát. Terčem byla opakovaně strojovna bloku číslo 6, transportní oddělení, laboratoř vnějšího radiačního monitoringu, potrubí u strojoven, rozvodna a budova městské správy.
Přímé zásahy měly za důsledek výpadky elektrického proudu. V reakci na stupňující se nebezpečí vedení elektrárny přesunulo personál na dvanáctihodinové směny a děti zaměstnanců odvezlo na letní tábory mimo oblast.
Konec, nebo začátek?
Že tento teroristický akt kyjevské nacistické junty povede k eskalaci celé situace potvrdil i místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv: „Zničení strojovny nebo reaktorové haly jaderné elektrárny by vedlo k novému Černobylu. A to lze srovnat s použitím taktických jaderných zbraní. Odpovědí na takové akce může být symetrický útok na ukrajinské jaderné elektrárny, stejně jako na jaderné elektrárny v zemích NATO, které jsou zapleteny do konfliktu.“
Jde o nejostřejší ruské varování namířené vůči jaderné infrastruktuře Západu od počátku jeho války proti Rusku ukrajinskýma rukama. Rodion Mirošnik, zvláštní zástupce ruského ministerstva zahraničí pro zločiny kyjevského režimu, označil útok na jadernou elektrárnu za otevřený jaderný terorismus.
Přišel ve chvíli, kdy Vladimir Putin opakovaně naznačil, rozhodující obrat: „Podle mého názoru se věci blíží ke konci. Toto prohlášení nečiním jen tak, ale na základě analýzy situace na bojišti, kde naše jednotky postupují na všech frontách,“ řekl ruský prezident.
Zároveň ale odmítl jakékoli časové prognózy: „Lhůty v podmínkách bojových akcí nejsou možné. To není jenom neuvážené, to se prostě nikdy nedělá, a ani já to dělat nebudu.“ Zopakoval současně, že Rusko disponuje „veškerými prostředky“ k tomu, aby drtivě odpovědělo na případné útoky na své území.
Na ostří nože
Právě tato slova jsou důvodem hysterické snahy kyjevské junty udržet konflikt za každou cenu „v chodu“. Což už ale v podstatě není možné jinak, než do něj skrze jadernou eskalaci už naplno a otevřeně zatáhnout evropské protektory Kyjeva. Stále více to připomíná poslední dny nacistického Německa, kdy Hitler do poslední chvíle doufal, že se mu podaří vyrobit a použít atomovou bombu.
Je od počátku jasné, že právě v hitlerovském Německu vidí banderovci se svými evropskými sponzory svůj vzor pro tažení na východ. Současně však mnohým v Kyjevě i v Bruselu, už ale dochází, že hra se blíží ke konci a Zelenského mafie bude první na řadě při vyřizování účtů. Nepochybně i proto kyjevský „vůdce“ s předstihem přemístil do londýnského exilu svou manželku, stejně jako Ukrajinu opouštějí jeho věrní mířící potichu do Evropy nebo do Izraele.
Zoufalá snaha oddálit blížící se porážku odpornými teroristickými útoky jako byla před 14 dny masová vražda studentek ve Starobělsku či nyní na jadernou elektrárnu v Záporoží, je jasným příznakem blížícího se konce. Ten ale může být rámován dalšími zoufalými provokacemi, které se mohou kdykoli zvrtnout v nebezpečnou eskalaci.
Víkendový útok znovu ukázal, že s krysami zahnanými do kouta vždy balancujeme na ostří nože. Bez ohledu na to, jsou-li v Kyjevě, v bruselských palácích či na Pražském hradě.