Vidlák: Zelenský teď byl v Německu a řekl, že Družba bude opravena do konce dubna. Už odstranili závadu – Viktora Orbána.
Echo24: Kdybych bojoval o svůj pašalík, o cizí peníze, o absolutní nekontrolovatelnost, asi bych nezkoušel tvrdit nic jiného.
Ono se těžko argumentuje fakty, když většina veřejnoprávních médií v EU funguje ze státního rozpočtu, a ne z koncesionářských poplatků. Dokonce i v ČR máme jedno veřejnoprávní médium, které není financované z koncesionářských poplatků (a ani z rozpočtu!). Ale o ČTK se při diskuzi taktně mlčí…
Taky se nemluví o tom, že ať už jsou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu nebo z poplatků, jsou v obou případech závislá na libovůli parlamentu vlastně úplně stejně. Buď parlament schválí zákon o státním rozpočtu, nebo zákon (změnu zákona) o televizních a rozhlasových poplatcích. V obou případech tím určuje množství peněz pro ČT a ČRo.
A hlavně, nemluví se o tom nejdůležitějším: Potřebujeme je? A pokud je potřebujeme, v jakém rozsahu? Jaké služby mají poskytovat? Opravdu nevidím důvod, proč veškerý golf sleduju na televizních kanálech, které si platím dobrovolně, ale Masters – největší a komerčně nejatraktivnější golfový turnaj planety mám předplacený v rámci výpalného zvaného koncesionářské poplatky…
Jiří Šatánek: Jezdil jsem poslední dny sem a tam a toulal se všudemožně a s překvapením pozoroval klid.
Zásobníky plynu se letos s jistotou nepodaří naplnit, i kdyby agrese Ušáků a Izošů skončila ještě dnes. Nebude plyn, nebude teplo a zima bude dlouhá, temná a plná hrůz. Ti, v čele se již omezují jen na „divadlo“ a evidentně to stačí, protože masy zůstávají ospale netečné. V záplavě šílenství už nikdo nebere nic vážně, vždyť Trump je vlastně Ježíš, tak co bychom se zneklidňovali, Pán se vrátil.
První zprávy: Jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky odhalují hlubokou krizi. Válka, dluhy a energetický šok mění světovou ekonomiku bez návratu k normálu.
Otázkou proto není, zda se svět vrátí k původnímu stavu. Jak naznačil MMF, k žádnému návratu nedojde. Skutečnou otázkou je, jak hluboké budou dopady této transformace a kdo ponese její náklady.
Michal&Petr: Válka na Ukrajině opět eskaluje, a hrozí přerůst v jaderný konflikt. Situace je nyní ještě vážnější, než byla v případech předešlých nukleárních eskalací, které jsme podrobně analyzovali. Namátkou – hrozba útoky americkými raketami ATACMS na Krymský most a do hloubi Ruska, útoky ukrajinských dronů proti ruskému radaru 29B6 Conteiner, nebo dětinské plány Eurokratů provozovat ukrajinské stíhačky F-16 k náletům na Rusko z polských a rumunských letišť. Všechny dosavadní eskalace, respektive překračování “ruských červených čar” Kyjevem i Západem, naštěstí vždy skončily stejně, a Rusko si okamžitě varováními, jak bude reagovat, vynutilo ukončení všech těchto nepřípustných protiruských válečných aktivit, které překračují tzv. Kissingerova pravidla přípustného způsobu vedení válek mezi jadernými supervelmocemi, či jejich vazaly. (Podrobně o Kissingerových pravidlech v MAP 2057)
Rusko včera oficiálně zveřejnilo seznam evropských měst a adres v nich, a varovalo, že na tyto cíle může brzy zaútočit, pokud budou Kyjev a Brusel pokračovat ve svých teroristických útocích proti Rusku. Toto prohlášení ruského ministerstva obrany je obecně považováno za nejostřejší prohlášení z Moskvy za posledních 60 let, tedy od doby “Karibské krize”. Text tohoto prohlášení lze podle ruských analytiků současně interpretovat jako vojenské varování, diplomatickou demarši, či dokonce jako varování obyvatelstvu potenciálního protivníka před hrozícím nebezpečím, které mu z aktivit jeho vládnoucích politiků nyní bezprostředně hrozí.
Seznam zveřejněných cílů a adres v České republice: (1) Firma PBS v Praze, adresa Krakovská 583/9, a ve Velké Bíteši, adresa Vlkovská 279. Odůvodnění – protože vyrábí malé proudové motory používané k útokům na Rusko. (2) Firma Deviro v Praze, adresa Ve Strži 1702/65. Odůvodnění – vyrábí drony Bulava používané ukrajinskou armádou proti ruským vojákům.
Thierry Meyssan na Zvědavci: Spojené státy se při izraelské válce proti Íránu chovaly jako barbaři. Jejich prezident Donald Trump se chlubil útoky na civilisty, zatímco ještě před měsícem tvrdil, že je chce osvobodit. Došel dokonce tak daleko, že vyhrožoval vyhlazením íránské civilizace, a to on, který aspiroval na Nobelovu cenu míru. Tímto jednáním Washington nejen porušil Chartu OSN. Donutil některé ze svých spojenců k poznání, že není jejich ochráncem, ale že je naopak vrhá do války, kterou si nevybrali.
Prezident Spojených států amerických Donald Trump nejprve prohlásil, že se „vážně zvažuje úplné zničení oblastí a jistá smrt skupin lidí, které dosud nebyly považovány za možné cíle“. Poté 7. dubna 20261 veřejně a výslovně pohrozil zničením íránské civilizace, čímž porušil článek 2.4 Charty OSN. Tímto činem se prezident Spojených států postavil mimo civilizaci. Jestliže existuje základní princip mezinárodního práva, a to od haagské konference v roce 1899, pak je to ten, že signatářské státy se nesmí chovat jako barbaři. Svou hrozbu sice nesplnil, ale s nevídaným násilím úmyslně zničil civilní cíle.
Nejprve se podílel na vraždě duchovního vůdce milionů šíitů, ajatolláha Alího Chameneího. Poté zničil sportovní areály Azadi a Besat, vodní park Azadegan, stadion Shahidan Esmaeili a sportovní halu Shahid Eskandarloo v Teheránu (OSN S/2026/130). Poté základní školu v Minabu. Následně zaútočil na budovy Červeného půlměsíce, nemocnice Gandi, Motahari a Khatam v Teheránu a nemocnici Abouzar v Ahvazu. Bombardoval několik skladů paliva v Teheránu, čímž uvolnil do ovzduší velké množství uhlovodíků, včetně oxidů síry a dusíku, což způsobilo kyselé deště, smrt mnoha přeživších z plynových útoků během irácko-íránské války a obrovské požáry. Bombardoval kulturní památky, jako je palác dynastie Kadžárovců, Golestán. A pravděpodobně omylem bombardoval kanceláře UNESCO a WHO a dokonce i íránský Pasteurův institut.
Jelikož jeho násilí nezná hranic, ačkoli tvrdil, že bojuje proti atomovému nebezpečí – již jsme podrobně vysvětlili, že od roku 1988 neexistuje žádný íránský vojenský jaderný program –, čtyřikrát bombardoval civilní jadernou elektrárnu v Bushehru, čímž riskoval zničení chladicího systému a šíření radiace do všech vod v regionu.
Nyní již obyvatelé Blízkého východu nevěří, že je OSN chrání a že jim Spojené státy mohou přinést mír.
Obyvatelé Perského zálivu, kteří přijali americké vojenské základny na svém území, aby je chránily, se na vlastní kůži přesvědčili, že byli oklamáni. Jejich američtí hostitelé využili jejich území k vedení války proti perské civilizaci a proměnili je tak v terče legitimního odporu Íránu.
Tehran Times: Americká námořní blokáda ohrožuje pohyb na moři. Írán hrozí zastavením obchodu ve třech mořích
EuroAsia Daily: Opilí američtí vojáci podle britského bulvárního deníku The Daily Star prozrazují vojenská tajemství prostitutkám. Striptérky uvedly, že si jí „depresivní“ vojenští klienti stěžují, že je příští týden pošlou na Blízký východ.
Tyto rozhovory spojila se zprávami v médiích, že Trumpova administrativa údajně připravuje v Íránu „pozemní operace“, které by trvaly „několik týdnů“.
Publikace vyvolala kritiku ze strany aktivního vojenského personálu. Důstojník námořní pěchoty Kagan Dunlap vojáky za zveřejnění informací kritizoval: „Neříkej striptérkám, že tě posílají na misi“.
Marek Stoniš: Na síti X jsem si v nadsázce dovolil napsat, že kdybych byl Maďar, možná bych si vzpomněl na legendární výrok někdejšího socialistického premiéra Gyurcsányiho “je zřejmé, že jsme se posledními dvěma lety prolhali, lhali jsme ráno, lhali jsme večer, lhali jsme všemi smysly,” a volil bych Viktora Orbána. Ale že Maďar nejsem, tak nebudu, protože nemůžu.
A v diskusích jsem se o sobě dozvěděl očekávané: Že jsem kolaborant, osel, poplatný Petrohradu (proč ne Kremlu, nevím…).
“Není Vám divné, že hlasuje většinou jako jediný proti 26-27 zemím EU? To jsou všichni v ostatních zemích blázni?,” zeptal se dokonce jeden z diskutujících.
No, není mi to divné, naopak, to je právě jeden z důvodů, proč bych volil jeho a ne třeba Ursulu von der Leyenovou. Ty časy, kterým velelo heslo “Kdo není s námi, je proti nám,” jsem zažil a stačilo.
*
Ladik Větvička, Poruba, Knížectví slezské, Svobodný Svět