Šokující výsledky německých a ruských voleb se už projevují! Bruselem a Kyjevem už obchází strach. Jmenuje se Alabuga!
Tuto středu budu hostem na TV Protiproud u Petra Hájka, pořad najdete v 18 hodin večer zde. Trable s připojením snad nehrozí, natáčí se ve studiu. Tématy budou výsledky ruských voleb a nejnovější hodnocení dalšího vývoje války na Ukrajině. Těším se na Vás.
Další letošní utkvělý narativ evropského mainstreamu včera padnul. Putin, i přes “zasvěcená” tvrzení nejrůznějších pohůnků Bruselského komisariátu, že Rusové jsou už válkou unaveni, a od Putina se proto odvracejí, vyhrál volby do tamní Dumy na celé čáře. A jasně se tak ukázalo, že Rusové si přejí drtivé vítězství. A jsou ochotni i nadále přinášet na jeho oltář další válečné oběti. Stejně jak činili jejich dědové, a další předci.
Pokud je v čele Ruska “крепкий вождь” pevný vůdce, Rusko zvítězí, i kdyby to mělo trvat celá desetiletí, je stará historická pravda. A ta se opět ve válce na Ukrajině ve včerejších ruských volbách potvrdila.
Nynější chmurné nálady panující v Bruselském komisariátu, po několika zářiových volebních debaklech jeho ortodoxních pohůnků v Německu, nejlépe vystihuje tento ruský vtip, z letošního 18. září:
Včera vyšlo najevo, že Bruselský komisariát včera hodlal příští sankce proti Rusku přijmout ne na 6 měsíců, jako bylo zvykem. Ale rovnou na 36 měsíců, aby se o jejich prodloužení už nemuselo hlasovat každého půlroku znova. A ačkoli Komisaři včera, aby ke schválení sankcí včera jednotlivé země EU navnadili, navrhli současně s novými sankcemi na 36 měsíců, už předtím uvalených sankcí zprostit dva Putinovy dvorní oligarchy. A ejhle, a ono nic. Sankce prodlouženy nebyly, a pokud nebudou dnes v úterý 22. září odhlasovány, ztratí platnost. Ani Orbán nebyl v zadržování protiruských sankcí nikdy tak důsledný, jako teď strach z voleb. Díky Zelenského útokům na ruské rafinerie zdražuje benzín a nafta, a voličům se to nelíbí, že? Anti-ruská jednota vůdců zemí EU se teď hroutí, možná ještě rychleji než protivzdušná obrana Kyjeva. A to je teprve první, malý důsledek německých i ruských voleb.
Ukrajinci lezou do pasti, z jaké se u Stalingradu na poslední chvíli vyvléknul maršál von Manstein! Do mapy jsem domaloval: (1) dvě červené šipky = Rusové včera večer obklíčili město Dobropillja, před válkou 31 000 obyvatel. (2) Zelená šipka = měřítko 25km. (3) Bílá šipka = ukazatel směru, kde ve vzdálenosti 56km od Černého pentagonu útočí Ukrajinci přes řeku Žrebec na východ. A lezou tak do pasti. Rusové obcházejí aglomeraci Kramatorsk-Slovjansk z jihu, a až ji obejdou, celé ukrajinské uskupení na řece Žrebec, 2 neúplné sbory, spadne do pasti i s celou posádkou aglomerace.
Boje mezi řekami Žrebec, Oskol a Severní Doněc, kde Ukrajinci už tři týdny lezou Rusům do pasti. Rusové je obcházejí 55 km jihozápadně podél jižního okraje aglomerace Slovjansk-Kramatorsk směrem na západ, (předchozí mapa), a postupují jim do týlu ze severu ze vzdálenosti 100km podél západního břehu řeky Oskol. Ukrajinci jsou zde sevřeni řekou Oskol z východu, řekou Severní Doněc z jihu, a řekou Žrebec ze západu. Když prostor nevyklidí, bude v něm velký kotel.
Na této třetí mapě vidíte ruský postup ze severu na jih, který míří do týlu ukrajinského útočného uskupení na řece Žrebec na předchozí druhé mapě. Jak vidíte, Rusové na této mapě už likvidují kotel o ploše 470km2, který uzavřeli koncem srpna. Kotel na řece Žrebec však bude několikanásobný.
Maršál von Mainstein v podobné situaci přerušil pokus prorazit kotel kolem 6. armády obklíčené u Stalingradu, a své tankové a pěší divize okamžitě přesunul proti ruským útočným kleštím, které hrozily, že útokem ze severu obklíčí i jeho vojska u Rostova na Donu. Ukrajinci se sice zatím nemusí obávat, že by Rusové postupovali tak rychle, jako Sověti v zimě 1942/43, jenže, jak jsem psal včera, ústup je v éře dronů úplně stejně nemožný jako útok.
Ukrajinci se včera opět neúspěšně pokusili zničit ruskou základnu pro odpalování tryskových dronů Цимбулова. Útok na základně způsobil pouze neznatelné škody, a ta dnes pokračovala v odpalování dronů. Rusové proti Ukrajině do 20. září odpálili už 1900 tryskových dronů, a srpnový počet 2800 bude podle všeho do konce září překonán. Rusové navíc od léta šetří balistické rakety, a místo nich odpalují více tryskových dronů. Analytici tak předpokládají, že v polovině letošního října nastane velká ruská balistická ofenzíva proti ukrajinské energetice. Včerejší neúspěšný útok na podzemní opevněnou základnu Цимбулова opět analytiky přesvědčil, že by ji dokázaly vyřadit z činnosti pouze moderní americké kazetové balistické hlavice. Ty ovšem Ukrajina nemá, a EUNATO pouze v počtu ke zničení základny nicotném.
Rusové navíc v zóně Alabuga dokončují velkou podzemní opevněnou továrnu na výrobu uhlíkových vláken pro skořepiny a křídla tryskových dronů. Nová továrna má mít podzemní plochu 42 000m2, a má v ní pracovat 25 000 severokorejských dělníků. Další továrna v této zóně má o 78% zvýšit současnou výrobu tryskových dronů, tedy o dalších +28 000 tryskových dronů ročně. Celkem Putin ročně plánuje do roku 2030 vyrábět 130 000 těchto tryskových dronů, a do roku 2035 celkem 350 000. Velikosti těchto nových podzemních továren jasně ukazují, že Ukrajina nic podobného nebuduje, a nemá ani peníze, ani kapacity, aby vybudovala.
Ruská podzimní a zimní balistická ofenzíva proti ukrajinským městům bude mnohem ničivější než loňská. A přitom včera prasklo, že všechna velkohubá Zelenského prohlášení, kterými od jara zásoboval západní mainstream, a v nichž sliboval, jak se Ukrajina na letošní zimu díky miliardám z Bruselu důkladně připraví, byly opět planými sliby. V Kyjevě úředníci přiznali, že 600 milionů CZK určených na nákup nových decentralizovaných kotelen bude k ničemu, protože pro kotelny ještě nejsou žádné pozemky, protože o jejich převedení ze státního majetku poslanci dosud nehlasovali, a teď už se kotelny zapojit nepodaří, i kdyby hlasovali. V Černihivu se sice pozemky pro kotelny převedly, ale 450 milionů CZK na nákup kotelen se prý “někam ztratilo”, či dokonce možná “bylo vládou zabaveno”. Ukrajinská státní společnost Naftogaz navíc prý na příkazy z vyšších míst celé léto blokovala účty městských teplárenských společností, které měly kotelny nakupovat a instalovat, protože jí, a vládě došly peníze. Ukrajina tak je letos na zimu připravena ještě hůře než loni, a peníze, které na přípravu dostala, kamsi zmizly.