6
Níže uvádím pět největších paradoxů, někdy dokonce vysloveně lží, provázejících další politickou válku, kterou rozpoutala naše opozice proti vládě, tentokrát kolem sjezdu sudetských Němců v Brně.
- Předseda Pirátů Zdeněk Hřib si do Poslanecké sněmovny přinesl na obranu sjezdu sudetských Němců v Brně bustu československého prezidenta Edvarda Beneše. Tedy politika, na základě jehož dekretů byly zkonfiskovány majetky etnických Němců a Maďarů, kterým bylo odebráno československé občanství, a který byl vůdčím českým politikem protiněmeckého odboje během druhé světové války.
- Zdeněk Hřib možná chtěl svým symbolickým „busta-gestem“ naznačit, že chce chránit odkaz těchto dekretů, ale… Landsmanšaft má ve svých programových cílech stále jejich zrušení, otázku zkonfiskovaného majetku považuje za otevřenou, přestože ji odebralo ze svých oficiálních programových dokumentů. Naše opozice argumentuje v útocích na českou vládu (především pak SPD) německou stranou AfD, která ovšem v programu revizi Benešových dekretů nemá. Na rozdíl například od nového maďarského premiéra a oblíbence naší opozice Petera Magyara, který se snahou o revizi Benešových dekretů, hlavně kvůli silné maďarské menšině na Slovensku, nijak netají.
- Zakladatelé Sudetoněmeckého krajanského sdružení a první signatáři jejich programových dokumentů (Eichstättská adventní deklarace z listopadu 1949 a doplňující Detmoldská deklarace z ledna 1950) byli prominentní nacisté, někdejší členové NSDAP, včetně veteránů SS. Například SS-Sturmbannführer Walter Hergl nebo veterán Waffen-SS Rudolf Wollner. Přesto jsou coby náckové nálepkováni čeští politici, kteří se sjezdem landsmanšaftu v Brně nesouhlasí.
- Dnešní opozice, která v letech 2021-2025, kdy vládla, prosadila v rámci novely trestního zákona paragraf kriminalizující vědomou spolupráci s cizí mocí, dnes vědomě podporou sjezdu landsmanšaftu v Brně spolupracuje s cizí mocí proti českým národním zájmům. V českém národním zájmu totiž rozhodně není otvírání majetkových nebo územních nároků na základě uzavřených historických sporů.
- Ředitel iniciativy Meeting Brno Petr Kalousek loni v odůvodnění pozvání sudetských Němců do Brna řekl ČTK: „Toto pozvání je zároveň symbolem vzájemného porozumění a vyrovnání se se složitou a samozřejmě mnohdy tragickou historií a zároveň má být symbolem Evropy spojené proti vzmáhajícím se národoveckým politickým směrům, tedy přesně proti těm, kteří způsobili druhou světovou válku.“ Na rozpoutání druhé světové války se ovšem značnou měrou podíleli právě sudetští Němci, kteří v druhé polovině 30. let 20. století sehráli roli Hitlerovy páté kolony v demokratickém Československu. Jejich útoky proti základům masarykovské první republiky (90 procent sudetských Němců ve volbách například volilo nacionalistickou stranu Konráda Henleina, prosazující „přesun“ Sudet pod Hitlerovu Třetí říši) vyvrcholily Mnichovskou dohodou, odstoupením Sudet a následnou okupací českých zemí Německem pod Protektorátem Čechy a Morava. Žádné současné národovecké politické směry druhou světovou válku nerozpoutaly, byli to právě Němci a jejich ideologie národního socialismu, „okořeněná“ o teorii o nadřazené rase a brutální antisemitismus.
Ale dost už. Zítra si raději připomeňme 81. výročí konce války a osvobození naší vlasti od…koho vlastně? Národoveckých politických směrů? To by se vám v Brně líbilo, že?
Marek Stoniš, šéfredaktor Deníku TO, z kterého přebíráme text i grafiku
Čtěte také:
Landsmanšaft v Brně? Všichni jim prý jen škodili…
Sraz Landsmanšaftu aneb Proč asi zveme Sudeťáky do Brna?
Ticho kolem sněmu landsmanšaftu v Brně