NATO zrealizovalo v londýnském metru cvičení, pro možnou válku s Ruskem

V tomto scénáři je rok 2030 a vojáci jsou součástí velitelství NATO pod vedením Spojeného království, které bylo narychlo nasazeno do Estonska poté, co ruské jednotky zaútočily na pobaltské státy v úvodní fázi konfliktu, který by se mohl vyvinout v třetí světovou válku. (Foto: NATO)

Rusko testovalo svou jadernou sílu. Bylo to varování?

Britští vojáci v rámci vojenského cvičení odrážejí ruskou invazi z nástupiště londýnského metra. Cvičení ukazuje, že Spojené království musí do obrany investovat mnohem více – jinak riskuje porážku.

Ve scénáři je rok 2030 a vojáci jsou součástí velitelství NATO vedeného Spojeným královstvím, které bylo rychle nasazeno do Estonska poté, co ruské jednotky zaútočily na pobaltské státy v úvodní fázi toho, co by se mohlo stát třetí světovou válkou.

Britské síly a jejich spojenci, včetně vojáků ze Spojených států, proměnili nevyužívanou část stanice metra Charing Cross v provizorní podzemní základnu, o které si představují, že se nachází v estonském hlavním městě Tallinnu.

Je to příklad toho, jak lze v době války zabavit civilní infrastrukturu pro vojenské účely.

Odtud se sklánějí nad notebooky a studují velké obrazovky, přičemž využívají umělou inteligenci a další formy digitálních technologií, které jim pomáhají rychle identifikovat ruské cíle, než na ně vypustí roje dronů, raket a rušicích zařízení, aby je zničily.

Bitva se zdá probíhat dobře – ale vojáci se spoléhají na počítačové kódy, které ještě nejsou integrovány do britské armády, a na zbraně, které ještě nebyly zakoupeny.

Velitelé ani nevědí, zda jim vláda poskytne ty miliardy liber navíc, které podle odhadů potřebují k nákupu této výzbroje v dostatečném množství.

Ve válečném simulátoru musí strana vedená Spojeným královstvím nasadit denně více než 5 000 dronů – jak k útokům, tak k průzkumu –, aby měla šanci proti ruským silám, které jsou po letech bojů proti Ukrajině ostřílené a odolné.

Mnohé z těchto dronů by byly na jedno použití, což by vyžadovalo obrovské zásoby dalších letadel k doplnění frontové linie a průmyslovou základnu schopnou vyrobit další stovky tisíc kusů.

To je něco, co ukrajinská armáda a její průmysloví partneři dnes dělají ve skutečnosti.

Naproti tomu se však má za to, že britská armáda by v současné době byla schopna nasadit pouze stovky dronů denně – a ani toto tempo by nebylo možné udržet dlouho, protože její zásoby jsou tak malé a výrobní linky v britském průmyslu ještě nejsou připraveny na rozsah výroby, který by byl v reálné válce zapotřebí.

„Scénář, který uvidíte, je záměrně zasazen do roku 2030, protože právě v tomto období podle nás bude hrozba ze strany Ruska nejzávažnější,“ řekl.

„Je to také doba, kdy bychom mohli realisticky dodat modernizovanou technologii a zvýšit připravenost potřebnou k čelení této hrozbě, ale pouze za předpokladu, že nyní provedeme správné investice a s podporou průmyslu vybudujeme národní arzenál, a to nejen zásoby munice – i když ty jsou zásadní –, ale také národní výrobní kapacity, které lze v případě války rozšířit.

Je zde obrovská příležitost, ale také nebezpečí, pokud toto riziko ignorujeme.“

Selhání vlády Sira Keira Starmera při dokončení významného investičního plánu pro obranu – který měl být zveřejněn loni na podzim – již omezilo schopnost armády, Královského námořnictva a Královského letectva přezbrojovat tempem, které mnozí považují za nezbytné.

Ministr obrany John Healey tento týden uvedl, že plán investic do obrany bude brzy zveřejněn.

Jeho zveřejnění je však pouze částí problému.

Ministerstvo financí údajně souhlasí s tím, že poskytne ministerstvu obrany v příštích čtyřech letech dalších 18 miliard liber na financování přezbrojení, ale tato částka zdaleka nestačí na to, co armáda potřebuje, aby byla do roku 2030 připravena na potenciální válku s Ruskem.

Tusk: Nejvážnější hrozbou nejsou vnější nepřátelé, ale jeho rozpad!