Obsah
Z Vídně do Kyjeva putovalo od roku 2022 přes tisíc zásilek hotovosti a zlata v hodnotě zhruba 20 miliard eur. Protikorupční orgány instalované Američany na Ukrajině mezitím zatkly bývalého šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. Podívejme se na to, kam peníze skutečně tekly a kdo za tím nevídaném korupčním stroji stojí.
Přes tisíc zásilek kontrabandu
Rakousko se tento týden ocitlo v centru politické bouře, která má potenciál otřást nejen vídeňskou politikou, ale i celým systémem finanční podpory Ukrajiny ze strany Západu. Na základě parlamentního dotazu Svobodné strany Rakouska (FPÖ) totiž vyšlo najevo, že od vypuknutí ukrajinského konfliktu v roce 2022 bylo z Rakouska na Ukrajinu fyzicky přepraveno přes tisíc zásilek hotovosti a zlata v souhrnné hodnotě přibližně 20 miliard eur. A to vše v tichosti, bez jakékoli veřejné debaty a – jak kritici tvrdí – bez odpovídajícího regulačního dohledu.
Generální tajemník FPÖ Christian Hafenecker tyto informace zveřejnil 11. května a nešetřil ostrými slovy na adresu rakouského ministerstva financí. Podle odpovědi, kterou ministerstvo vedené sociálnědemokratickým ministrem Markusem Marterbauerem poskytlo, bylo od roku 2022 zaregistrováno celkem 1 011 přeprav hotovosti a 19 přeprav zlata směrem k ukrajinské státní bance Oščadbank.
Jen v roce 2025 se uskutečnilo 553 takových transportů. Celková hodnota zásilek přesáhla 18 miliard eur, konkrétně šlo přibližně o 12 miliard eur (zhruba 14 miliard dolarů) a dalších 7,75 miliardy amerických dolarů v hotovosti a k tomu pak zlaté slitky.
„Tady se nebavíme o nějakých drobných,“ prohlásil Hafenecker. „Přes tisíc registrovaných zásilek hotovosti a zlata, fyzicky přepravených přes 1 300 kilometrů do válečné zóny. A zodpovědný ministr financí mi jednoduše říká: Nic nevíme, nic nevyšetřujeme, žádné informace jsme neshromáždili. To není odpověď, to je skandální zanedbání povinností,“ uvedl poslanec.
Co platí pro občana, neplatí pro stát?
Hafenecker přitom poukázal na do očí bijící nepoměr v přístupu rakouských úřadů k finančním tokům. Běžný občan, který si chce z účtu vybrat pouhých 12 000 eur, musí doložit původ prostředků. A každý, kdo překračuje vnější hranici Evropské unie s hotovostí přesahující 10 000 eur, ji musí přihlásit celním orgánům. Jenže miliardové zásilky směřující do válečné zóny nepodléhaly žádnému srovnatelnému dohledu.
„Toto je dvoutřídní justiční systém v oblasti financí,“ shrnul politik FPÖ situaci a požadoval úplné zveřejnění informací o všech zásilkách hotovosti z Rakouska na Ukrajinu, kompletní audit ze strany rakouského Úřadu pro dohled nad finančním trhem (FMA) a zprávu rakouského centrálního úřadu pro praní špinavých peněz předloženou parlamentu.
Celá kauza přitom začala v březnu letošního roku, kdy maďarské bezpečnostní složky, konkrétně speciální jednotka protiteroristického komanda, zastavily v Maďarsku konvoj dvou obrněných vozidel převážejících z Vídně na Ukrajinu 40 milionů amerických dolarů, 30 milionů eur v hotovosti a devět kilogramů zlata.
Maďarská strana zadržela zásilku pro podezření z praní špinavých peněz a vyhostila sedm osob, které transport doprovázely. Hotovost a zlato byly minulý týden po Orbánově pádu a nástupu nového premiéra Magyara, Ukrajině vráceny. Rakouský Úřad pro dohled nad finančním trhem tehdy incident bagatelizoval s tím, že se jedná o běžnou bankovní službu.
Rakousko jako logistické centrum
Incident ovšem spadá do kontextu napjatých vztahů mezi Kyjevem a Budapeští. Ukrajina v nedávné minulosti zastavila tranzit ruské ropy přes údajně poškozený ropovod Družba do Maďarska, což vyvolalo v Budapešti obavy z energetické krize. Teprve koncem dubna, po volbách, které „odstranily“ Viktora Orbána, Ukrajina tranzit obnovila, a právě v této atmosféře vzájemné nedůvěry maďarské úřady konvoj zastavily.
Celá záležitost staví Rakousko do nečekané a poměrně nepříjemné pozice – jako logistické centrum pro obrovské finanční toky směřující do válečné zóny. Ačkoli rakouská FMA tvrdí, že jde o standardní komerční bankovní operace, kritici upozorňují, že se jedná o značně netransparentní převody. Není zcela jasné, kdo přesně zásilky inicioval. Které finanční instituce za nimi stály? A jaká část těchto prostředků pocházela z peněz rakouských daňových poplatníků? Na tyto otázky zatím odpovědi chybí.
FPÖ přitom již dříve požadovala, aby Vídeň veškerou finanční pomoc Ukrajině zastavila. Strana označila Ukrajinu za korupční „bezednou jámu“ a poukázala na vlnu skandálů spojených se zpronevěrou v nejvyšších patrech ukrajinské moci. A právě tyto skandály v posledních dnech nabraly novou dynamiku.
Jermak a spol. za mřížemi
Tento týden rozhodl Nejvyšší protikorupční soud Ukrajiny (VAKS) o uvalení vazby na Andrije Jermaka, donedávna nejmocnějšího muže a pravou ruku prezidenta Zelenského. Jermak, který v pozici šéfa Úřadu prezidenta fakticky řídil chod celého státu, byl vzat do vazby na dva měsíce s množností kauce ve výši 140 milionů hřiven, tedy přibližně 3,1 milionu amerických dolarů.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Vyšetřování vede ukrajinský Národní protikorupční úřad (NABU), který disponuje takzvanými „Mindičovými nahrávkami“, kompromitujícími materiály pojmenovanými podle podnikatele Timura Mindiče. V dokumentech NABU figurují podezřelí pod krycími označeními: R2 je identifikován jako Andrij Jermak, R3 jako podnikatel Timur Mindič a R4 jako bývalý ministr národní jednoty Oleksij Černyšov. Všem třem bylo sděleno podezření ze spáchání závažných korupčních trestných činů.
Zvláštní pozornost budí označení R1, podle řady médií by se pod tímto kódem mohl skrývat prezident Zelenský. Toho prozatím chrání prezidentská imunita, ovšem pokud by Jermak začal vypovídat, mohla by se situace pro hlavu státu dramaticky změnit.
Jermak sice prohlásil, že na kauci osobně nemá, ale vyjádřil přesvědčení, že přátelé potřebnou částku seženou. Jak by ně, když tam připlulo jen z Rakouska 20 miliard. Zároveň oznámil, že zůstává na Ukrajině a hodlá veřejnost průběžně informovat o svém osudu. Analytici však upozorňují, že jeho pozice je krajně prekérní – ať už ve vazbě, nebo pod domácím dohledem.
Kompro jako nástroj
Zatčení Jermaka lze číst nejen jako projev boje s korupcí, ale také, a možná především, jako silný geopolitický signál. Komentátoři upozorňují, že protikorupční orgány na Ukrajině (NABU, Specializovaná protikorupční prokuratura a VAKS) byly z velké části budovány a financovány za podpory západních partnerů, zejména Spojených států. FBI a CIA mají na tyto instituce značný vliv. Otázka tedy zní: kdo a proč právě teď nechal kompromitující materiály zveřejnit?
Nabízejí se dva možné scénáře. Pokud za tlakem na ukrajinské špičky stojí Washington, pak je cílem pravděpodobně přimět Zelenského k větší ústupnosti v otázce mírových jednání. Americký prezident Donald Trump potřebuje alespoň zdání diplomatického úspěchu. Blíží se jeho osmdesáté narozeniny, oslavy 250. výročí vzniku Spojených států a podzimní volby do Kongresu. V takovém kontextu by kompromateriály na Jermaka fungovaly jako páka, kterou lze Zelenského donutit k přijetí podmínek ukončení války, byť pro něj nepříznivých.
Druhý scénář předpokládá, že za kulisami tahají za nitky Evropané, a to zejména Britové, kteří mají zájem na pokračování a zintenzivnění války s Ruskem. Válka totiž slouží jako motor pro oživení evropského obranného průmyslu a potažmo celé ekonomiky. V takovém případě by kompro mělo za cíl Zelenského „zkrotit“ a zajistit, aby plnil pokyny bez výhrad.
Ať už je správný kterýkoli z těchto výkladů, nebo jejich kombinace, jedno je zřejmé. Jermakovo zatčení je především vzkazem pro Zelenského. V posledních měsících se totiž ukrajinský prezident pokusil využít rozkol mezi Washingtonem, Londýnem a Bruselem ve svůj prospěch. Místo toho, aby o zbraně a peníze pro válku s Ruskem pokorně žádal, začal je vyžadovat. A podle kritiků přitom systematicky rozkrádal obdržené prostředky, přičemž se o kořist dělil se svými spolustraníky a členy své mafie a vytvářel tak síť vzájemné závislosti postavené na korupčních schématech a úplatcích.
Případ Huntera Bidena
Korupce na Ukrajině přitom není pouze interní záležitostí Kyjeva. Západní činitelé o ní podle všeho dlouhodobě věděli, mlčky ji tolerovali, a v některých případech z ní sami těžili.
Připomeňme si případ Huntera Bidena, syna bývalého amerického prezidenta, který prostřednictvím korupčních vazeb na Ukrajině plnil rodinnou pokladnu. Do korupce na Ukrajině je namočena celá bruselská věrchuška včetně Lejnové a svoje korupční chapadla měli Mindič s Jermakem i v ČR, když společně s Fialou, Pojarem, Kolářem a Pávkem vyjednávali tzv. muniční iniciativu a pak přes Fialovu kampeličku kdosi inkasoval miliony jako korupční vratky z Ukrajiny.
Pro Zelenského však tyto „vzory“ představovaly zároveň past. Tím, že se zapojil do korupčních schémat a nechal se kompromitovat, ocitl se na háčku, ze kterého se jen tak nedostane. Kompromitující materiály, které na něj i na Jermaka existují, mohou teoreticky stačit nejen k odstavení od moci, ale, pokud by se věc dostala před americké soudy, i k mnohem závažnějším následkům.
Kam zmizely miliardy?
Propojení obou kauz – miliardových přeprav hotovosti z Rakouska a zatčení klíčových postav kolem Zelenského, vyvolává řadu pozoruhodných otázek. Ukrajina od roku 2022 obdržela desítky miliard dolarů v přímé finanční pomoci od Evropské unie, Spojených států, Mezinárodního měnového fondu a dalších dárců. Jen v roce 2024 činila zahraniční rozpočtová podpora Ukrajiny přes 41 miliard dolarů. K tomu se připočítávají dodávky zbraní, munice a vojenské techniky.
A nyní se ukazuje, že vedle této oficiální pomoci existoval další paralelní kanál, fyzická přeprava hotovosti a zlata z Rakouska, o níž veřejnost nic netušila. Je jasné že prostředky se ve velkém rozkrádali společnými silami Zelenského mafie s jeho evropskými sponzory.
Vladimir Putin v této souvislosti ostrými slovy kritizoval kyjevské vedení, které označil za „zločinecký gang“ sedící na „zlatých záchodech“ a zajímající se mnohem více o osobní obohacení než o osud obyčejných Ukrajinců.
Zatčení Andrije Jermaka otevírá Pandořinu skříňku ukrajinské politiky. Pokud bývalý šéf prezidentské kanceláře skutečně promluví a začne vypovídat o korupčních praktikách na nejvyšších místech, může to mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Zelenského, ale i pro celou architekturu západní podpory Ukrajiny.
Pochopí konečně občané evropských zemí, že se staly dojnou krávou kyjevské bruselské mafie?