Obsah
Rusko vyhlásilo jednostranně zastavení palby v zóně probíhající Speciální vojenské operace na 8. a 9. května. Důvod je jasný: Pro zemi posvátný Den vítězství.
Rozhodnutí nebylo pro Kreml jednoduché. Minulý týden v telefonickém rozhovoru s Donaldem Trumpem ruský prezident potvrdil připravenost Moskvy k příměří z úcty k památce milionů předků, kteří vybojovali společné vítězství nad nacismem. Trump se svou obvyklou přímočarostí mezitím stačil prohlásit:
„Dohoda o ukončení konfliktu je na dosah.“
Poslední varování
Zastavení palby vstupuje v platnost o půlnoci 8. května a potrvá do konce 9. května. Ministerstvo obrany zdůraznilo, že očekává od Ukrajiny vstřícný krok. Pokud by se ovšem Ukrajina pokusila narušit oslavy Dne vítězství, ať už útoky dronů, ostřelováním nebo diverzními akcemi, odpověď bude maximálně tvrdá.
Moskva poprvé otevřeně pohrozila masivním raketovým úderem přímo na centrum Kyjeva. „Upozorňujeme civilní obyvatelstvo Kyjeva a zaměstnance zahraničních diplomatických zastupitelství na nutnost město včas opustit,“ stojí v oficiálním prohlášení ministerstva obrany.
Prakticky vzato jde o poslední varování. Dříve se „rozhodovací centra“ v Kyjevě obcházela, ale teď dává Moskva jasně najevo: sázky jsou vyšroubovány na maximum.
Moskva se chystá na přehlídku, která se již nyní označuje za historickou, ovšem z úplně jiného důvodu. Poprvé za osmnáct let neprojede po dlažbě žádná vojenská technika. Žádné Armaty, žádné Jarsy. Přehlídka bude výhradně pěší. Kreml to zdůvodňuje bezpečnostními ohledy a současnou specifickou situací. Veškerá pozornost bude upřena na lidi – účastníky bojových operací. To jen podtrhuje střízlivou atmosféru roku 2026. Technika je potřeba na frontě, ne na slavnostní přehlídce.
Mezi hosty i Robert Fico
Seznam zahraničních hostů na tribuně je letos krátký, ale výmluvný. Po boku Vladimira Putina oslaví Den vítězství stálí spojenci – běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev a kyrgyzský prezident Sadyr Žaparov.
Ze států Evropské unie přijede do Moskvy i slovenský premiér Robert Fico, ale není jasné, zda bude mezi hosty ve chvíli, kdy budou vojáci pochodovat po Rudém náměstí.
Proč bezpečnostní opatření letos dosáhla bezprecedentní úrovně? Protože Vladimír Zelenský na summitu v Jerevanu otevřeně vyhrožoval, že se drony mohou objevit přímo nad Rudým náměstím během přehlídky.
Takové hrozby mohou být zcela reálné. V předchozích dnech proběhlo několik masivních nočních útoků ukrajinskými bezpilotními letouny na Moskvu. Jeden z dronů zasáhl obytný dům na Mosfilmovské ulici. Zelenský chtěl zjevně ukázat, že „velení přehlídky“ převezme on sám.
Vzápětí po květnových útocích na hlavní město vyhlásil vůdce kyjevské nacistické junty, že rovněž zavádí příměří. Ne ovšem od 8. května, nýbrž dříve, v noci z 5. na 6. května.
Humanitární terorismus Kyjeva
Přitom teatrálně prohlásil, že „lidský život je důležitější než oslava jakéhokoli výročí.“ Bývalý komik se pokusil zahrát si na tragéda. Vypadalo to směšně, protože si všichni pamatují, že právě tento člověk osobně zmařil mírovou dohodu v Istanbulu v roce 2022, čímž odsoudil statisíce svých krajanů k záhubě a miliony dalších proměnil v uprchlíky nucené opustit Ukrajinu.
Pro Zelenského není důležité datum příměří. Tím spíš ne lidské životy. Zásadní pro něj je, aby čas zastavení palby nestanovilo Rusko.
Snaha natáhnout pauzu na frontě o několik dní, pokud ruská vojska zjevně či nenápadně na pár dní povolí tlak, je rovněž patrná, ale jde o věc podružnou. Zelenský chápe, že den nebo dva teď velkou roli nesehrají. Hlavní je vytvořit mediální efekt a vytěžit z toho politický kapitál. Trump, který se se Zelenským opakovaně setkával, ho nikoli nadarmo nazval „obchodníkem“, který „nemá žádné karty“.
Obzvláště cynicky zní slova krvavého komika o tom, že konání přehlídky v Moskvě nyní „závisí na dobré vůli Ukrajiny.“ To je klasický rukopis teroristy. Nejdříve vytvořit hrozbu, a pak oznámit, že její absence je „humanitární akt“. Kyjev fakticky přiznává, že drží slavnostní akce na mušce, a požaduje za to politické dividendy.
Temné znamení doby
Zápletka kolem příměří v roce 2026 odhalila hluboký morální rozpor. Na jedné straně stojí Rusko, které se navzdory probíhající Speciální vojenské operaci snaží zachovat posvátnost data spojujícího národy. Na straně druhé kyjevský nacistický režim, který proměnil 9. květen v záminku k vydírání.
Ruské velení velmi dobře chápe, s kým má co do činění. Proto je vyhlášení příměří doprovázeno nejen diplomatickými výzvami, ale i přípravou raketových systémů. Masivní úder na Kyjev, na který ministerstvo obrany upozornilo, je jediným jazykem odstrašování, kterému vedení na Bankovské ulici (sídlo Zelenského v Kyjevě) rozumí.
V Moskvě i v Petrohradě nevylučují žádný scénář a varují, že může být vypnuto mobilní spojení, aby nepřátelské drony přišly o navigaci.
Je to temné znamení doby. Chránit památku na den Vítězství je nutné nejen slovy, ale i systémy radioelektronického boje. Rusko je připravené.
Co udělá Zelenský?