Prohlášení Petra Koláře o tom, že v cestě na ankarský summit NATO Petra Pavla nic nezastaví a stejně agresivní rétorika prezidenta tvrdícího, že rozhodně po vlastní ose nepojede, protože by to bylo nedůstojné, opět jen vyhrocují situaci. Co tak důležitého za misí hradní dvojky v Ankaře musí být, to netušíme, ale asi jim jde o život.
Pavel byl na návštěvě v Pobaltí a opět si v zahraničí stěžoval na vládu a mimo svá tvrzení jsoucí v naprostém rozporu se zahraničním vystupováním našeho ministra zahraničí a se zájmy státu vybízel až k napadení Ruské federace, výrazné podpoře zkorumpovaného kyjevského režimu a k financování muniční iniciativy, z níž již řada států odešla. Tím opět jasně ukázal, proč už na žádný summit nesmí. Je ostudou této země, škůdcem a neřízenou střelou ve smyslu vztahu k legální české vládě a její zahraniční politice. Pokud se přesto nějakým způsobem do Ankary dostane, budeme to považovat za prohru vládní koalice a ostudu, že mu v tom nedokázala zabránit. Vyhrožování kompetenční žalobou lze brát jako jeho reálné riziko předčasné dohody s předsedou Ústavního soudu Baxou o nestandardním řešení podané žaloby, čímž by došlo naprosto skandálnímu vměšování Hradu do fungování této instituce.
Drzost hradní suity představované Pavlem, Kolářem či Foltýnem je už do očí bijící. Navíc prezidenta navštívil mladý Soros, další nepřítel neliberálních složek státu a rozhodně by nás nepřekvapilo, kdyby mimo jiné „dohody“ došlo i na pozvání na palubu soukromého jetu k cestě do Ankary. Říká se, že nástupce a dědic nejproslulejšího manipulátora s evropskou politikou je ještě horší než otec. Jeho přílet do Čech v této vyhrocené době nemůže být ničím pozitivním. A určitě nebude stát na straně vlády a Babiše. Zvláště když Macinka i Turek mají kladný vztah k Trumpovi, a ten pro změnu záporný k rodině Sorosů.
Zvláštní shodou okolností se v tuto chvíli opět rozjíždí antibabišovský evergreen o jeho střetu zájmů. Místo řešení kriminálního působení STAN a Top09 v Dozimetru a Fialy v Kampeličce, celé minulé vlády v Bitcoinech se má Sněmovna zabývat Agrofertem. Nic na tom, že se představitelé opozice předháněli v poklonkování Posseltovi, zatímco ve dnech oslav porážky nacismu se prezentovali snahou zlehčit reálné zásluhy Rudé armády, za prioritu nyní považují opět vystavit vládu palbě a nejlépe ji ukončit. Oproti tomu se Babiš & spol. neumí vypořádat s koncesionářskými poplatky a politickým neziskovým sektorem, což lze považovat za zásadní chybu. Babiš je tak opět spíše váhavým střelcem než politikem schopným se vzepřít komukoliv.
Čeká nás výživný červen, zvláště, když situace všude kolem nijak nenasvědčuje o čemkoliv dobrém. Válčí se, dochází k vyhrocení na mnoha frontách, a i uvnitř EU už je to naprosto alarmující. Zvůle liberálů je po odchodu Orbána z pozice zásadního kritika neudržitelná a Leyenová vede Evropu k sebedestrukci a totální kontrole. A Petr Pavel je ukázkou věrného sluhy systému snažícího vyvolat 3. světovou válku. Je ještě cesta zpět?
Jindřich Kulhavý