Česká republika dlouhodobě čelí problému tzv. průtokových účtů, přes které podle policie proteklo například v letech 2020 a 2021 zhruba 100 miliard korun z nejasných zdrojů. O jaké případy v minulosti konkrétně šlo? Poslanci na schůzi sněmovny, která začne v úterý odpoledne, by dle programu pozvánky mohli projednat v prvním čtení návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu, který by měl situaci řešit. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v pondělí Echu navíc potvrdil, že se připravuje pozměňovací návrh, který by v dalších stádiích legislativního procesu odstranil výhrady kritiků.
Mechanismus průtokových účtu je přitom poměrně jednoduchý: v Česku se založí účet, na který dorazí vysoká částka ze zahraničí, často z rizikových jurisdikcí, a peníze jsou během krátké doby odeslány dál. Tím se jejich původ „ztratí“ v síti převodů. Stát je sice schopen podezřelé prostředky dočasně zmrazit, naráží ale na zásadní problém – kvůli slabé spolupráci se zahraničím často nedokáže prokázat původní trestný čin. Právě kvůli tomu musí úřady i v případech, kdy jsou transakce vysoce podezřelé, peníze nakonec uvolnit.
V minulosti se to týkalo například ázerbájdžánského občana, který v Česku založil účty pro firmu registrovanou ve Skotsku, na které po dvou měsících dorazily téměř dva miliony dolarů – a ještě tentýž den zmizely do zahraničí. Podobně v jiném případě poslala rafinerie spojená s ruským podnikatelem ze sankčního seznamu nově vzniklé české firmě stovky milionů korun. Peníze skončily na účtech, které úřady sice zablokovaly, ale nakonec musely uvolnit.