Obsah
Filip Turek po nějaké době opět rozvášnil část kontraproduktivní scény. Tentokrát odmítnul poskytnout státní finance spolku Duha tvářícímu se jako Děti Země a škodícímu velmi často například při udělování stavebních povolení. Nazval ho teroristickou organizací a věděl proč.
Sorosova Duha
Platné zákony bohužel umožňují této organizaci zasahovat do procesů schvalování stavby nových komunikací, objektů a areálů. Duha toho zneužívá a principiálně se vyjadřuje negativně ke všemu, kde může zastavit či zrušit vydání povolení. Mnoho potřebných staveb se tak buď zdržuje, odkládá, některé zdražují a výjimečně se i zruší.
Financovat si hada na prsou je samozřejmě nesmysl. Představitelé Duhy se ohání tím, že jsou jejich aktivity blížící se rozpočtu 40 milionů (možná i více) ročně stejně hrazeny ze zahraničí a při výčtu dárců je na prvním místě fond spravovaný Georgem Sorosem. A tím je potvrzeno, že jde skutečně o nebezpečnou organizaci, protože vše, v čem má Soros prsty, je škodlivé. I proto podporujeme vznikající zákon o kontrole financování neziskového sektoru a považujeme jej za potřebný a zásadní.
Souhlasíme, že přírodu je třeba ochraňovat, ale zároveň se musí rozlišovat priority a potřeby nás všech. Duha by měla být aktivní tam, kde místo pěstování zemědělských plodin a pastvin vznikají solární a větrné parky, kde se hovoří o betonových podstavcích větrníků či likvidaci starých panelů a lopatek. Mělo by jí zajímat vysušování krajiny ve stínu obřích vrtulí, mrtví ptáci či konec života nad černými rozpálenými plochami solárních elektráren.
Kapitán Pávkovi ruku nepodal
Zajímat by se mohla i o dieselagregáty často dorovnávající výkony těchto parků v době, kdy nesvítí Slunce. Nebo o nabíječky elektromobilů fungující právě na podobných agregátech, které také existují. Možná by stálo za to zjišťovat, kde končí po svém období funkčnosti baterie z elektroaut nebo z elektroúložišť. Na to se ale Duha neptá. Je tedy zbytečná a jakákoliv koruna do ní vložená je vyhozená.
Prezident České republiky Petr Pavel si po pár dovolených a návštěvách sportovních akcí vzpomněl, že je hlavou státu. Tady je třeba poděkovat kapitánu fotbalového národního týmu Krejčímu, že si při návštěvě Pavla v šatně mužstva z něho nesednul na zadek a nepodáním ruky de facto odmítl přistoupit na hru hradního pána být populárním za každou cenu.
Možná by si jinak velmi oblíbená Ledecká mohla uvědomit, jakého kašpara ze sebe na olympiádě udělala, když se mu omlouvala za svůj neúspěch v paralelním slalomu. A kovaný Sparťan Krejčí tak stoupnul v očích i každého Slávisty.
Vysíláme zde
Pavel na summit NATO nepojede
Zpět k Pavlovi. Blíží se summit států NATO a hradní rozvědčík považoval za jisté, že si na něm poplácá po zádech s dalšími pohlaváry této organizace. Sám byl po odchodu z Varšavské smlouvy nejznámějším přeběhlíkem a dotáhl to skrze svou bezpáteřnost až do velínu NATO. Jenže od chvíle, kdy je hlavou opozice v naší zemi, nemá nic jisté. Nechutná apanáž pro manželku sice stále běží, ale zahraniční cesty už mu schvaluje nenáviděný oponent Babiš a vyjadřuje se k nim Ministerstvo zahraničí.
A ti shledali účast Pavla na summitu za neopodstatněnou. Prezident vystupující jako nejaktivnější podporovatel ukronacistického defraudací a korupcí živeného kyjevského režimu není prostě dostatečně kvalifikovaným zástupcem státu. I když ani Babiš s Macinkou nepatří k obdivovatelům Kremlu, v současné době je třeba mnohem zdrženlivější kritiky Ruska a přiblížení se reálnému stavu. Pavel tedy letadlo k dispozici nedostane a na motorce je to do Ankary daleko. I když autor článku tam na ní byl.
Summit NATO s loučením USA?
NATO se „díky“ USA stalo opět agresorem (Írán), v Evropě z jeho území (respektive minimálně přes něj) létají drony a rakety ohrožující Rusko a členské státy prokazatelně kradou ruskou ropu přepravovanou tankery. Navíc připravuje psychologicky veřejnost na válku s Ruskem, přestože ekonomicky a materiálně na to úplně nemá. Oznamovací povinnost německých občanů-mužů místním vojenským úřadům při vycestování na dobu delší než 3 měsíce o tom naznačuje mnohé.
Ukrajinská armáda dostává za vyučenou, i když její odolnost vzhledem k obrovité podpoře Západu ještě trvá. A Američané zdaleka nevynikají nad Íránem natolik, jak Trump tvrdí. A Rusko už nějakou dobu funguje v režimu války a je na agresi ze strany NATO připraveno. Navíc, přiznejme si otevřeně, k odolnosti ruského národa mají ty západoevropské směsi poměrně daleko.
Summit NATO může mít navíc nádech loučení s USA. Nebo naopak dojde k tlaku na zbrojení, které by znamenalo obrovské ekonomické vysávání už tak přetížených národních rozpočtů členských států. Američané jsou na zadlužování zvyklí a Trump ho ještě po vzoru našeho Fialy výrazně zrychlil. Efektivita přezbrojení je velmi diskutabilní, ovšem razantní pokles životní úrovně je okamžitě patrný a vzbudí nejen nespokojenost, ale může zažehnout i občanské nepokoje.
Ohýbání páteře
Je větším rizikem vpád Ruska do zemí, kde už nyní není nic zajímavého, nebo je vhodnější prosperovat i na bázi dohod s Moskvou a riskovat odstřihnutí se od EU? Je lepší spolupráce s Putinem, Trumpem nebo vazalství vůči Leyenové a Bruselu? Petr Pavel v tom má jasno, a právě ta jistota a neschopnost být realistickým politikem mu brání v jakékoliv zahraniční cestě mimo výjezdu na motorce či na lyžích.
Ohýbání páteře a vlastnost typu kam vítr, tam plášť u našeho prezidenta tak oblíbené k rozhodování o budoucnosti nestačí.
Lze je doufat, že Babiš s Macinkou budou přemýšlivějšími.