Současná doba je souborem opatření namířených proti všeobecné svobodě občanů, slouží k jejich jejich kontrole a vykořisťování. Politicko-podnikatelský kartel postupně nahradil šlechticko-církevní, je však pouze jeho zdokonalenou kopií.
V posledních týdnech čeří atmosféru hladiny letních koupališť odhalování kriminálních zločinů představitelů minulé vlády. Thomas Paukner, ať už se za tímto jménem skrývá kdokoliv, den po dni prozrazuje postupy bohatnutí Víta Rakušana a financování STAN. Zároveň upozorňuje na těsné sepjetí Hradu a rodiny Strnadů. Do toho prolínají další kauzy zároveň se ukazuje, jak nefungují média. Kdyby byla v pořádku jejich nestrannost, titulní stránky by byly plné bombastických titulků a fotografií největších grázlů u nás (Kolář, Pavel, Rakušan, Fiala, Stanjura či hloupá Černochová), a zahraničních (Leyenová, Kallasová, Rutte, Soros, Gates a mnoha dalších). Nic z toho se neděje, a naopak média jim poskytují ochranu. Tajné služby i samotní novináři pátrají po Pauknerovi místo po nitkách vedoucích k Rakušanovi a jeho „obchodním“ partnerům.
Přiznejme si, že je už téměř jedno, kdo je u vlády. Provázanost vrchních částí mocenské struktury se přenáší na všechny nově příchozí do politiky a jen výjimečné případy a skutečné osobnosti se dokážou různou měrou vzepřít dopředu nastavenému systému. Babiš není výjimkou. Jeho evidenční kontrola tržeb je jen další formou dohledu nad občany mající přinášet větší zisky z daní. A jak víme, daně jsou krádež prováděná nejen státem, ale nyní už i Evropskou unií. Kdysi byl hlavním inkvizitorem všeho dění papež, později jím zkoušeli být Hitler, Stalin, američtí prezidenti. Nyní se jezdí aspoň Evropa sklánět před Evropskou komisi, která si následně s námi všemi vytírá pozadí. Zcela systematicky. Není však zdaleka nejvyšší autoritou, sama se musí zodpovídat a platit ještě vyššímu globálnímu vedení.
Reklama
Prostý člověk vždy tvořil skutečné hodnoty. Prací, kreativností, pílí a nasazením. Jedná se o pyramidu, v níž nejdůležitější výrobní zátěž nese plebs, nad ním se pohybuje vrstva průměrných obchodníků a státní správy nižší a střední úrovně, následují vrcholní politici a byznysmeni, nad nimi sídlí bankéři podléhající nejvyšším elitám. A právě plebs a běžní obchodníci jsou nejvíce kontrolováni. Systém dohlížení nad nimi je mnohovrstvý. Využívá neschopnost davu se spojit a vzepřít se. Spodní vrstva společnosti, a neberte to hanlivě, patříme k ní Vy i já, dostává od systému správně podané příkazy, směrnice a návnady. Je zneužívána jeho lenost, pohodlnost, menší míra vnímání a chápání. To, co obyčejní lidé berou jako pokrok, je často uvrhá ještě více do otroctví. Všechny ty identity, kamery, platební bezhotovostní systémy, ale i emisní povolenky měnící se brzy v sociální kredity, elektromobilita, mobilní telefony a další technologické výstřelky jsou sice znakem pokroku, ale fungují stejně, jako elektronické náramky rozdané odsouzencům.
Za majstrštyk elit lze poté brát chování občanů zmanipulovaných k dobrovolnému využívání „výhod“ všech výše uvedených důkazů pokroku. Perličkou už jen hustá síť pozorovacích kamer schopných podrobné analýzy chování jednotlivce i davu a sledování veškerého našeho života, často i intimního. Součástí represe a kontroly je poté množství zákonů, směrnic a příkazů, uměle vytvořených zvyklostí. Samozřejmě k přesvědčení davu se využívá jak mediální manipulace (média vlastní lidé pohybující se minimálně uprostřed pyramidy a slouží za úplatu a příslib vrchním patrům), tak i mravenčí práce politiků jsoucích za to chráněných před justicí jinak pracující na kontrole a postizích nižších vrstev.
Proč to vše píšu? Senát odmítl zakotvit v Ústavě právo na hotovost i na život bez mobilních telefonů. Obojí totiž extrémně komplikuje kontrolu občanů a dává jim to aspoň malou šanci zachovat svobodu a soukromí. Mimo pár senátorů je všem ostatním šumák, že dochází k úplnému potlačení občanské volnosti. Babiš zavádí EET2, Evropská banka i s pomocí zběhů a kolaborantů spouští projekt digitálního eura, k čemuž potřebuje, aby ho přijaly všechny eurohujerské státy včetně nás. Prouza, Pavel, Kolář a celá Pětikoalice tlačí k jeho přijetí za každou cenu. A plebs se mezi sebou dohaduje, jak fajn je mít u sebe jen kartu či správnou platební aplikaci a smiřuje se s automatizací pokladen, digitální identitou a dalšími „vymoženostmi“, které skutečně na první pohled přináší pokrok, ve skutečnosti však jsou součástí totální kontroly nás všech. Ta se však elit týkat nebude. Patří mezi ně i další průnik technologií do aut a jejich ovládání.
Reklama
Nevím, zda li jste pochopili, za jaké idioty jste. Makejte, plaťte nesmyslně vysoké daně, žijte v obavě, že i to málo, co máte, vám mohou kdykoliv sebrat. Stěžujte si, narazíte na cenzuru, policii, justici. Budete li pokračovat, čekají na vás média, která vás rozcupují. Nebo budete natolik významnými kritiky, že si vás koupí. Na oko vás popostrčí v oné pyramidě o patro výše, aby případná další činnost mohla být potrestána pádem. Až zase vezmete do ruky mobilní moderní telefon, zaplatíte přes terminál, koupíte si elektroauto či se kdekoliv zaregistrujete, právě jste napomohli tomu, že vám sebrali další kus vašeho JÁ. Sami pomáháte vlastní kontrole, nesvobodě a úpadku. Že vám to nevadí? Jistě otroci existovali v mnoha předešlých dobách. Jen jich nikdy nebylo tolik, neprodukovali tak velké množství práce a nenabízeli dobrovolně elitám více luxusu než nyní. A perlička na závěr. Ti nahoře jsou přesto nespokojení, chtějí nás vidět umírat. I proto se blížíme k válce. Vždyť nejzajímavějšími otroky bývali gladiátoři.
Jindřich Kulhavý