Obsah
Hantavirus zklamal. Za dva měsíce globální mediální kampaně se podařilo zabít pět lidí — zhruba tolik, kolik jich za stejnou dobu zemře následkem pádu kokosového ořechu na hlavu.
Veřejnost to sice pozorně sledovala, ale panika nenastala, a WHO se ocitla přesně tam, kde si nemůže dovolit být: bez pozornosti, bez strachu – a bez peněz.
Výhybku přehodili za 72 hodin.
Ženevu zachraňuje nouzový stav
Právě zasedá 79. takzvané Světové zdravotnické shromáždění. Na pořadu dne je i pandemická dohoda — právní rámec, který by WHO přiznal právo vyhlašovat globální nouzové stavy přes hlavy jednotlivých vlád, obcházet národní parlamenty a koordinovat „odpověď“ na epidemie -ať skutečné či umělé – podle vlastního uvážení.
Přesně v tom okamžiku generální ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus vyhlásil PHEIC — mezinárodní zdravotní nouzovou událost — kvůli ebole v Kongu.
„Situace nesnese odkladu,“ tvrdí Tedros. Člověk bez lékařského titulu, někdejší etiopský stranický politik, jehož jméno figuruje ve vyšetřování týkajícím se zametání cholery pod koberec, a jehož organizace se po odchodu USA potácí v existenční finanční krizi. Nouzový stav přináší pozornost. Pozornost přináší financování. Mechanismus je průhledný až do dna.
Rok předtím přinesl týdny před 79. Shromážděním prudké zhoršení opičích neštovic, epidemie spalniček, cholery a antraxu. Panický model pomohl zajistit třicetiprocentní nárůst rozpočtu WHO na rok 2026. Letos volba padla na ebolu — a tentokrát s konkrétním kmenem: Bundibugyo.
Moderna to věděla už v lednu?
Gatesova vakcinační organizace CEPI — Coalition for Epidemic Preparedness Innovations — převedla v lednu 26,7 milionu dolarů Moderně a Oxfordské univerzitě. Účel: vyvinout multivalentní mRNA vakcínu. Konkrétní cíl: Bundibugyo ebolavirus.
Čtyři měsíce poté WHO vyhlašuje globální zdravotní nouzi nad epidemií Bundibugyo kmene eboly v Kongu.
Šlo o 17. epidemii eboly v Kongu od roku 1976. Ani jedna z předchozích šestnácti se nestala globální pandemií. Bundibugyo kmen byl přitom před tímto rokem zaznamenán pouze dvakrát v celé historii virologie. Přesto právě pro tento kmen dostala Moderna peníze čtyři měsíce před jeho „náhlým“ výskytem.
Česko a Bulovka
Na čtvrtek v noci dopravili do pražské Fakultní nemocnice Bulovka amerického lékaře Patrick LaRochelle — 46letý misionářského doktora z Virginie, člena evangelikální humanitární organizace Serge. V Kongu ošetřoval pacienty nakažené ebolou, přišel do kontaktu s nemocným, zatím však nevykazuje příznaky. Místo repatriace do Spojených států ho Bílý dům ale nasměroval do Prahy (vedle několika dalších do Berlína).
Důvod, proč USA odmítly vzít vlastní lidi domů, nebyl oficiálně vysvětlen. Let přes Atlantik trvá zhruba stejně jako let do střední Evropy. Logistika to tedy nevysvětluje. Ani česká vláda tomu nerozuměla — i korporátní média citovala lidi z diplomacie a z okruhu vlády s otázkou: proč k nám, a ne domů? Ministr Vojtěch věc uzavřel jednou větou: „Byli jsme požádáni americkou stranou o pomoc.“
Prostě: americké velvyslanectví písklo, Vojtěch s Babišem se zlomili v předklonu a hotovo. Poté tentýž ministr prohlásil, že další podobné pacienty prý už Česko nepřijme — neb nemá kapacity pro cizince. Ale toho jednoho, pokud se u něj ebola projeví, už v zemi máme.
Přesně to nechtěl Trump dopustit ve Spojených státech. Dokonce jedno letadlo odklonili – a přistálo v Kanadě. Jasně, Amerika na prvním místě. A tak nyní spolu s Německem a Kanadou sloužíme jako laboratoř: Projeví se to? Bude se šířit i jinak než „tělními tekutinami“, jak se ministerstvo snaží „uklidňovat?“
To teprve uvidíme. Ale je to absolutně skandální. Jako by se Babiš s Vojtěchem vrátili do doby covidismu. S tím rozdílem, že teď už nejsou jenom zmatení, ale lokajsky vědí, co dělají. Anebo je to ještě jinak?
K čemu může ebola posloužit?
Konec války Západu proti Rusku na Ukrajině je dost možná v dohledu. Nepochybně to bylo jedno z témat jednání prezidenta Trumpa s prezidentem Si. A navazující jednání Vladimíra Putina v Pekingu (přineseme o něm článek zítra) byla kromě jiného bezpochyby rovněž o tom.
Jenže západní zbrojovky, které si za tato tři léta přepsaly vlastní výsledovky do sfér dříve nemyslitelných, se ocitají před nepříjemnou perspektivou. Tlačí sice dál krvavé šašky z Bruselu a Londýna do stupňování napětí v Pobaltí, ale kdo ví, co z toho nakonec bude.
Válka na Ukrajině uťala v minutě covid. Fungovalo to přesně tak dlouho, dokud prohrávající Západ není dotlačen k mírovým jednáním (o Zelenského v tom už nejde). Jenže vždy musí existovat zdroj strachu. Strach je nejefektivnější politická měna evropských tyranů.
Z tohoto hlediska ebola přichází ve správný čas. Dostatečně smrtelná na titulky — úmrtnost až devadesát procent zní výborně. Dostatečně geograficky vzdálená na to, aby si nikdo nic neověřoval na vlastní kůži.
V Ženevě před budovou WHO stojí instalace padesáti zlatých telefonů se jmény dětí „zabitých sociálními sítěmi.“ Přesně v době, kdy se na Shromáždění projednávají mechanismy digitální identifikace a věkové verifikace pro přístup na internet. Zdraví dětí jako záminka pro zavedení plošného digitálního dohledu — model vypůjčený z covidového passportu, tentokrát bez virové záminky, zato se zlatými smartphony na náměstí.
Díky, Afriko!
Ministr Vojtěch mezitím odjel do Ženevy hlasovat pro pandemickou dohodu. Dokumentu, který africké země odmítly ratifikovat — a to právě proto, že příloha o sdílení patogenů by znamenala povinné odevzdávání biologického materiálu této totálně profláknuté mezinárodní organizaci. S tímhle ovšem Vojtěch nemá problém.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Tentýž muž, který bez odporu přijal amerického pacienta na příkaz US velvyslanectví, hlasuje za přesun pandemických pravomocí z národní úrovně na WHO. Vzorec je konzistentní: suverénní česká rozhodnutí ustupují vždy tehdy, když přijde pokyn odjinud — ať z Bruselu, Washingtonu nebo Ženevy.
Pandemická dohoda nakonec naštěstí schválena nebyla — konsensus chyběl, africké země odolaly. Ale WHO shromáždění pokračuje. A ebola jako kulisa zůstává.
Jako vždy
Farmaceutickému obru Moderna jsou vypláceny peníze na specifický kmen čtyři měsíce před jeho výskytem. WHO vyhlašuje nouzový stav bez hlasování uprostřed Shromáždění o pandemické dohodě. Americká vláda odmítne repatriovat vlastní občany a přesune je do zahraničních nemocnic. Včetně ČR. Protože ví, že český ministr zdravotnictví lokajsky kývne na každý pokyn.
Ebola v Kongu zuří od sedmdesátých let a každých několik let propukne znovu. Vždy lokálně, vždy omezeně, vždy bez globálního dopadu. Tentokrát je ovšem kolem ní postaven aparát, který předchozích šestnáct epidemií nevyžadoval. Moderna totiž čeká a je připravena. WHO je připravena. Pandemická infrastruktura jakbysmet.
Kdo z toho vydělá, je zřejmé.
Kdy a s čím přijdou příště — to je otázka, na kterou dají odpověď až nadcházející dny, týdny a měsíce. Podle toho, kdy skončí válka Západu proti Rusku na Ukrajině.
Motiv čtenářům Protiproudu netřeba vysvětlovat.