Jednou z věcí, které mě naučila policejní kariéra, je, že většinu trestných činů páchá jen malý počet – obvykle jednociferný – zločinců. (Foto: Flickr)
Přitahují další zločince, zapojují je do svých trestných činů a když se jim to hodí, nechají je napospas zatčení. Mezi zloději neexistuje čest. Počet nejaktivnějších zločinců se mírně liší místo od místa a v závislosti na konkrétním druhu trestné činnosti.
Na některých místech se podvodníci specializují na vloupání do domů nebo obchodů. Jinde se mohou specializovat na vloupání do vozidel nebo krádeže aut.
Jedno je však jisté: stačí tyto malé bandy zločinců vyřadit z oběhu a počet jejich trestných činů v daných oblastech okamžitě a dramaticky klesne. Trik spočívá v identifikaci zločinců a v tom, jak je přimět, aby se navzájem udali. Chyťte některé z nich při činu nebo s důkazy a ta druhá část je obvykle snazší než ta první. Když jsou uvězněni, nespočet lidí, o kterých se nikdy nedozvíme, se nestane obětí.
Samozřejmě, že tyto pozitivní výsledky závisí také na tom, zda jsou státní zástupci ochotni vést trestní stíhání a soudci ochotni ponechat zločince ve vězení a vynášet realistické tresty. To je skutečný problém v „modrých“ městech a státech.
Nyní se zdá, že Švédsko tuto realitu začíná poznávat, zejména pokud jde o kriminalitu páchanou gangy přistěhovalců. A už bylo na čase. Zprávy ze Švédska, které projevovalo až sebevražednou empatii vůči barbarům z třetího světa, naznačují, že útoky ručními granáty(?!) se staly běžnou záležitostí. Stephen Green na stránkách PJ Media vysvětluje:
Švédsko tedy před čtyřmi lety zvolilo konzervativního premiéra, který slíbil, že pošle kriminální migranty zpět do jejich domovských zemí, a nikdy byste nevěřili, co se stalo potom.
Počet násilných trestných činů klesl. A to výrazně. Zejména násilí páchané gangy, jak vyplývá z nové zprávy zveřejněné tento týden.
To si představte.
Když v roce 2022 vedl kampaň o post premiéra, Ulf Kristersson – tehdy člen švédského parlamentu neboli riksdagu – o násilných činech řekl: „Pokud ve Švédsku spácháte takové zločiny a nejste švédským občanem, měli byste být vyhoštěni ze země.“
Švédové zřejmě měli dost toho, jak se museli vyhýbat granátům a jak byly jejich ženy znásilňovány.
V létě roku 2022 byly eskalující přestřelky gangů a dokonce i bombové útoky na denním pořádku v zemi, která byla kdysi známá spíše lázeňskými středisky než džihádem. Celkem Švédsko zaznamenalo 361 přestřelek, 62 úmrtí v důsledku střelby a 90 bombových útoků. Problém s gangy migrantů se vyhrotil tak rychle, že švédské úřady se až do roku 2018 neobtěžovaly bombové útoky evidovat.
Při posledních volbách slíbili i vládní sociální demokraté, kteří jsou vůči kriminalitě shovívaví, přísnější opatření, ale to nestačilo, aby Kristerssonovi zabránilo sestavit koalici dostatečně velkou,
Už při posledních volbách slibovali i vládní sociální demokraté, kteří jsou vůči kriminalitě shovívaví, přísnější opatření, ale to nestačilo k tomu, aby Kristerssonovi zabránili sestavit koalici dostatečně silnou na to, aby vytlačila Stranu demokratů (SD).
Švédsko se až do roku 2018 neobtěžovalo hlásit bombové útoky? To je smrtící sebevražedná empatie, ale Švédům už toho bylo dost. Zvýšili financování policie, rozšířili odposlechy a přímo se zaměřili na zastavení náboru mladých lidí do gangů.
Jak se ukazuje – a opět, toto vás nepřekvapí – posílání zahraničních zločinců domů je stejně účinné jako zavírání domácích násilníků. Čísla však musíte vidět, abyste uvěřili.
Počet střeleb klesl „o 80 procent od svého vrcholu v roce 2022“, informoval v pondělí deník Financial Times, a Kristersson snížil „počet žadatelů o azyl na nejnižší úroveň za poslední čtyři desetiletí“.
Zřejmě to byla na začátku tohoto roku velká událost, když jeden švédský deník informoval, že „v květnu nedošlo k žádné střelbě“.
„Skutečnost, že se v titulcích píše, že tento měsíc nedošlo k žádné střelbě, o něčem vypovídá,“ řekl Kristersson deníku FT.
Bohužel se možná opět projeví celonárodní sklon k sebevraždám:
V neděli se však ve Švédsku konají další celostátní volby a sociálnědemokraté by se mohli velmi dobře znovu dostat k moci. „Hodně se diskutuje o takzvaném ‚Churchillově efektu‘,“ uvedl Mattias Karlsson, hlavní ideolog nacionalistické strany Švédští demokraté.
Odmítnou švédští voliči muže, který je dovedl až sem, když už mají válku prakticky vyhranou?
„Churchillův efekt“ označuje to, co se stalo s Winstonem Churchillem po druhé světové válce. Bez něj by Anglie pravděpodobně padla do rukou nacistů. Během války byl nepostradatelným mužem, ale jakmile byla válka vyhrána, byl odsunut na vedlejší kolej a k moci se opět vplížily ty politické síly, které by válku prohrály.
Objeví Švédsko, které si znovu uvědomilo výhody národního rozumu, opět levicové iluze a porážku? Možná je v tom ponaučení pro naše střednědobé volby i pro budoucnost.