Do dvou let může mít Evropská unie nástroj, kterým podmíní přístup na internet ověřenou identitou. Projednává se to právě teď. V Bruselu, v Radě EU. I v jednotlivých členských státech.
Známý (a pronásledovaný) tvůrce poměrně svobodného Telegramu Pavel Durov to na konferenci v Oslu přirovnal k Titaniku, který narazil do ledovce a už se potápí, zatímco na horní palubě dál hraje orchestr, všichni tančí a nikdo si nárazu nevšiml. U nás běží přesně stejný0 scénář, jen v jiném balení a s jiným logem na vlajce.
Salámová metoda
Nikdo nepředloží zákon s názvem „Zavedení povinné digitální identity pro přístup na internet“. Takhle se to nedělá. Postupuje se obvyklou salámovou metodou po krocích, z nichž jednotlivě mohou znít i rozumně. A především je lze obhájit osvědčenou mantrou jednou o „ochraně dětí“.
Nejprve se ukrojí ze salámu totální kontroly malé kolečko: věková verifikace. No kdo by byl proti tomu, aby byly děti do čtrnácti let chráněny před tvrdým pornem?
Pak další kolečko: Celounijní aplikace pro ověření identity, do které vložíme občanku nebo pas. Pak všemocná (nikým nevolená) Komise prohlásí, že systém nesmí jít obcházet pomocí VPN, jinak je celé ověřování k ničemu.
Pro ty, kdo se v těch zkratkách neorientují: VPN (virtuální privátní síť) je nástroj, který umí zašifrovat naši internetovou komunikaci. Zajišťuje soukromí a bezpečí tím, že skryje naši skutečnou IP adresu, chrání data před hackery na veřejných Wi-Fi a především – umožňuje přístup k blokovanému obsahu. Takže odblokuje třeba politickou cenzuru ruské televize nebo západních „protiproudních“ webů.
No a potom už nařídí povinné logování poskytovatelů VPN.
Na konci „krájení“ zjistíme, že takzvané no-log VPN – tedy služby, které záměrně nesbírají data o uživatelích – už v Evropě legálně neexistují. Jistě, nikdo je nezakáže, „pouze“ jim zákon nařídí nedělat přesně to, co byl jejich smysl. Každé kolečko je jednotlivě sice nechutné, ale jedlé. Teprve když salám dojíme, zjistíme, že se už nemůžeme ani pohnout. Jen sedět a zírat.
Co to tady!
Komisařka „pro technologickou suverenitu“ (to je orwellovská novořeč, co?) Henna Virkkunen na tiskové konferenci k nové celoevropské aplikaci pro ověřování věku řekla, že je důležitou součástí dalších kroků zajistit, aby tento systém nešel obcházet. Ve stejném rozhovoru samozřejmě ujistila veřejnost, že se „nic neděje“.
Interní dokument dánského předsednictví Rady EU počítá s rozšířením povinného uchovávání metadat a jako cílový horizont uvádí možnost dešifrovat soukromá data občanů (!) do roku 2030.
Ve Španělsku soud v Córdobě nařídil VPN službám blokovat konkrétní IP adresy, protože přes ně někdo sledoval fotbal bez licence. V Británii Apple raději úplně zrušil šifrování iCloudu pro britské uživatele, než aby do něj vestavěl zadní vrátka, která po něm vyšetřovatelé chtěli. Sněmovna lordů odhlasovala dodatek, který by zakázal poskytovat VPN nezletilým — opatření, které se v praxi vždy promění v kontrolu nad identitou všech, protože žádný systém neumí ověřit věk bez ověření totožnosti.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Ve Francii zákon proti drogovému obchodu nařizuje šifrovaným platformám vydat nezašifrovaná data policii do 72 hodin pod pokutou v milionech eur. Zdůvodnění se pokaždé liší. Nástroj je vždy stejný.
Armáda najatých cenzorů – takzvaní „mediální ověřovači faktů“ jako vystřižení z Orwellova 1984 – mezitím napsali desítky textů o tom, že Evropská unie žádný zákaz VPN nechystá. Jasný „ověřený fakt“. Komise přece nepředložila zákon s názvem „zákaz VPN“. Jen připravuje dešifrování dat, nucené logování poskytovatelů a věkovou verifikaci – kterou bez VPN nejde obejít.
Technicky vzato nic nezakazuje. Prakticky vzato nám zbude jen výběr mezi identifikací a vyloučením – a to si můžeme nazvat, jak chceme.
Univerzální propustka
Durov to v Oslu pojmenoval přesně: Jakmile zazní spojení „ochrana dětí“, logika jde stranou a debata skončí. Nikdo nechce být ten, kdo je proti ochraně dětí. Takže nikdo nepoloží otázku, jestli nástroj skutečně dělá to, co se tvrdí, nebo jestli je to jen výtah na popraviště.
Ochrana dětí je samozřejmě reálný problém. Je to současně nejúčinnější páka na protlačení čehokoliv. A nejen evropští úředníci ji ovládají stejně dobře jako země, které tu frázi používaly dlouho před Bruselem – a ten je za to označoval za totalitní. Funguje to jako zaklínadlo: Kdo zpochybní cenzurní nástroj, automaticky zpochybňuje ochranu dětí, a s tím už nikdo nechce být spojován.
Tohle zaklínadlo umí Brusel používat se stejnou jistotou jako jistý velmi úspěšný ministr propagandy jistého nakonec neúspěšného německého kancléře – jen má lepší grafiku na slidech.
Nástroje, které nezmizí
Infrastruktura postavená na ochranu dětí přežije politiky, kteří ji postavili. Přežije i volby. Aplikace s ověřenou identitou, databáze metadat o připojeních, technická schopnost prolomit šifrovanou zprávu — tohle všechno zůstane na svém místě bez ohledu na to, kdo bude u moci.
Brusel se tváří, že aplikace s naší identitou navěky zůstane v rukou lidí, co to s námi myslí dobře – jako oni. Dnešní vlády slibují, že nástroj použijí jen na pornografii pro nezletilé. Příští vláda, příští bezpečnostní krize nebo příští „výjimečný stav“ už nemusí slibovat nic. Nástroj bude hotový a tiše vyčká na nový důvod.
Netýká se to jen politických disidentů, aktivistů či novinářů. Ale též zaměstnanců připojených přes VPN k firemní síti, lidí, kteří si chrání platební údaje na veřejném wifi. Prostě kohokoliv, kdo nechce mít každý krok na internetu navázaný na jméno v občance.
Bez „no-log VPN“ nezmizí jen možnost obejít geoblokaci na streamovací službě. Zmizí poslední vrstva, která dělila naše aktivity na internetu, od toho, co o nás ví stát.
Západ se předhání v odsuzování Ruska za to, že Roskomnadzor zablokoval stovky VPN služeb a kriminalizoval šíření informací o tom, jak cenzuru obejít. Jenže Rusko je ve válce.
Titíž vášniví kritici dnes mlčí, nebo dokonce tleskají, když se identický nástroj objeví v Bruselu pod jinou vlajkou. Jejich výkřiky za internetovou svobodu Rusů plní korporátní média. Kdy začnou stejně křičet proti bruselskému plánu na dešifrování dat do roku 2030? Zatím čekáme marně.
Na horní palubě se tančí
Pokud to nezastavíme, šifrovaná komunikace přestane být soukromá, protože dobrovolné skenování se stane normou a normy se stanou povinností.
Anonymní přístup k informacím zmizí, protože systém, který dnes ověřuje věk u porna, zítra ověří identitu u zpravodajského webu. Kontrola nad obsahem pro nezletilé se promění v kontrolu nad tím, co si dospělí myslí a komu to říkají.
Mezi „ověříme váš věk“ a „ověříme váš názor“ nestojí žádná technická bariéra. Stojí tam jen rozhodnutí, které ještě nikdo nemusel udělat, protože infrastruktura na něj zatím není plně hotová. Až hotová bude, rozhodnutí padne jen tak mimochodem, jako když se ukrojí další kolečko salámu. V nějakém pozdně večerním usnesení, o kterém se druhý den v korporátních médiích neobjeví ani řádek.
Aplikace pro ověření věku se tváří jako neškodný technický detail. Věta o tom, že systém „nesmí jít obcházet“, zapadne mezi desítky jiných vět z tiskovky. Titanik však už narazil. A to, že se na horních palubách dál hraje a tančí o našem osudu v podpalubí neříká nic.
Nikdo nám neoznámí, že svoboda internetu skončila. Nebude k tomu tisková konference. Jen řada dílčích, „rozumně“ vypadajících rozhodnutí, z nichž každé bude mít vlastní alibi. A jednoho dne zjistíme, že aplikace, kterou jsme si nainstalovali, abychom mohli ověřit věk u jednoho webu, je táž aplikace, bez které se na internet nepřipojíme vůbec.
Otázka zní, kolik z nás bude ještě v kajutě, až se voda dostane tam, kde po celodenní úmorné dřině přespáváme.