Blíží se komunální a senátní volby. Z plakátů na nás vykukují staré i nové tváře těch, kteří se ucházejí o naše hlasy, což vede k zamyšlení, dle čeho voliči vybírají ty, kteří budou další roky ovlivňovat jejich život. Zvláštní pozornost zasluhují velká města, kde mohou komunální politici otrávit obyvatelům život daleko zásadněji.
Proč například Pražané opakovaně volí zloděje a demagogy? ODS dlouhodobě rozkrádá peníze produkované velkou aglomerací. Případů, kdy zjevně preferovala své lobbisty, už je tolik, že by v kriminálu sedělo téměř každé vedení města. Poslední zástupce modroptáků Svoboda pro změnu asi hned na začátku rezignoval na práci a nikdo o něm 4 roky neslyšel. Ne vše však dokázali primátoři a blízké okolí rozfrcat. Ty přesto našetřené finance tak pro změnu leží na účtech bez správného využití. A jsou to desítky miliard přesahující číslovku 100.
Dobře, v České republice už jsme si zvykli, že se odklání, lobuje, krade a defrauduje. Nejvíce se proti tomu teoreticky stavěli Piráti, ale dle názvu se rychleji než kdo jiný přizpůsobili situaci. Nebyli by to oni, aby vše nedotáhnuli k dokonalosti. A tak mimo předražených IT zakázek za peníze poplatníků rozvrtali celou Prahu a změnili průjezdnost komunikací na všude přítomná parkoviště. Snížení profilů ulic, výstavba ostrůvků, retardérů a vydláždění kdysi zelených prostranství (např. náměstí Jiřího z Poděbrad) způsobuje až nenávist ke kdysi oblíbenému místu pro život. Unikátní památku na své působení po sobě zanechal nepřítel města Hřib. To, co se z velkoměsta stalo, nelze vnímat pozitivně. A posledním zásekem je jeho ukrajinizace, k čemuž napomáhá přidělování bytů dorazivším Ukrajincům a jejich zásadní zvýhodňování i přes problémy s dodržováním u nás platných zákonů. Včetně mnohokrát kritizovaného hájení při dopravních přestupcích.
Reklama
V Praze však nevládnou jen ODS a Piráti. Město terorizují i jiné menší strany přiživující se na městě. Bohužel často svou progresivitou zapadají do greendealového schématu a kradou i devastují části metropole úplně stejně. A tak ji křižují cyklopruhy často využívané pár sebevrahy a uživateli skútrů s kufrem pro rozvoz jídel (další úchylnost doby), máme tu stovky míst, díky kterým se široké silnice změnily ve slalom ucpávající se auty, přičemž místa určená k parkování hlídají kamerami vybavení slídiči kroužící mezi domy, takže chcete li nakoupit či navštívit jinou čtvrť, jste potencionální oběť či zločinec přinucený uhradit za trest nesmyslnou částku. O aroganci „měšťáků“ ve funkci obecních drábů snad není třeba mluvit. Progresivismus je morem dnešní společnosti.
Přesto vše se pojďme vsadit, že v Praze opět vyhrají eurohujerské spolky a strany. Ač jsem rodilý Pražák, stydím se za spoluobčany neschopné rozlišit, kdo přínosem být může a kdo v žádném případu. Na malých obcích jsou starosty častěji nadšenci ochotní pro ostatní vymýšlet vylepšení života (ne vždy tomu tak však je), ale ve velkých městech jde o solidní balíky peněz. A ty, jak všichni víme, mění lidský charakter. Praha je rozpočtem výjimečná a zkažená. Stát ve státu. A boj o ní a následné hospodaření, politikaření a úniky jsou doslova katastrofální. Kdo však navíc volí k městu nepřátelské Piráty, mafiánské STAN a ODS či progresivistické Praha sobě a podobné bandy, je prostě sebedestruktorem.
Senátní volby jsou díky zbytečnosti Senátu vyhozenými penězi. Tato instituce je pro většinu lidí v něm trafikou. Ukázkou zmaru je v Německu dlouhodobě žijící kandidátka ODS Dagmar Pecková, ale v podstatě tak lze hovořit o 90% senátorů. Jedinými vhodnými uchazeči jsou ti, kteří by byli ochotni spolek nepotřebných rozebrat zevnitř a rozložením ho dovést k sebelikvidaci. To však nikdy z pragmatických důvodů neudělají. Je to stejné, jako v celoevropském měřítku Evropský parlament. Přeplácení politici často ničemu nerozumící si žijí na poměry a větší lehkoživky, než jsou Zdechovský, Gregorová, Niedermayer či Nerudová, si lze těžko představit. Senát je stejným odkladištěm zbytečných a až na pár kritických jedinců kontraproduktivním.
Reklama
Apelovat na to, aby si voliči rozmysleli, koho budou volit, je asi zbytečné. Lenost, nezodpovědnost a ovlivnění mainstreamem jsou natolik výraznými atributy nynějšího dění, že nelze ani doufat v moudrost občanů. Optimismus tedy není na místě a rezignace na možné změny k lepšímu je u mne rozsahem stejná, jako nechuť k placení daní podpororujících všechny ty grázly nahoře nás okrádající. Bohužel mocenské nástroje jsou v rukách mnou nevolitelných. Jiní volí ty, kteří ničí život můj, dalo by se říci. Jen těžko si lze představit vztek, když si uvědomím, co z našich peněz žije v blahobytu, zatímco plno jiných je na pokraji chudoby. I díky tupé části národa.
Jindřich Kulhavý