Přátelé, dovolte mi, abych vyslovil pochvalu organizátorům brněnských protestů. Páteční Němá barikáda byla velmi povedená, husitský chorál vysloveně chytal za srdce, i nejedna slzička ukápla. Účast byla na pracovní den dopoledne velmi solidní. Policie dělala svoji práci, jedno pražské prase bylo odvezeno na služebnu… holt, Brno není Praha. Konfrontace našich „milých krajanů“ s činy jejich předků byla všudypřítomná a tak nám Herr Posselt mluvil jako když másla ukrajuje.
Stejně tak vyslovuji pochvalu antikonfliktnímu týmu za udržení kontroly nad situací a vyjadřuji jim upřímnou soustrast, že museli Pšenáka vzít k sobě do auta. Kdyby ho potřebovali vyčistit, jsem připraven jim na čistírnu přispět. Nebo alespoň na voňavý stromeček. A kdyby bylo nejhůř, zapůjčím jim vidle, aby si mohli to zadní sedadlo vykydat.
A prosím – zdálo se mi to, nebo tentokrát byla policie fakt spíš na straně protestujících, než na straně pravdy a lásky?
Pěkně se Bernd Posselt omlouval za zločiny Němců za Druhé světové války a jestli jsem to správně postřehl, ani jednou nemluvil o Benešových dekretech, se kterými nemůže souhlasit a kvůli kterým byl proti vstupu České republiky do EU, což byl jeho jediný pozitivní politický čin, který kdy udělal. Člověk by jim to smíření skoro uvěřil, kdyby stokrát předtím nemluvili jinak a ta chuť na majetky jim nekoukala z očí.
Proč mluvili tak jemně, mile a přátelsky? Protože za okny nestáli lokajští Hollanové a Petrové Pavlové. Za okny měli Němou barikádu a vůbec budou celý víkend poslouchat, že jsme ještě nezapomněli, jak ve skutečnosti vypadalo soužití Čechů s Němci. Na Výstavišti se jim sice klaněli jako za starých časů, ale tam venku už to tak jednoznačné nebylo. A tak se pěkně smiřovali, omlouvali a dost se snažili, aby slovo Beneš vůbec nezaznělo.
Takhle by to mělo zůstat. Měli by vědět, že se za těch osmdesát let nic nezměnilo. Nezapomněli jsme a i když tu pořád máme dost lokajů, není jich tolik jako tenkrát. Že byl Bernd Posselt mimořádně uctivý a neuvěřitelně omlouvačný, to není kvůli Hollanovi, ale kvůli prostestujícím. On dobře ví, že stačí jediné chybné slovo a celý ten jejich sjezd zasmrádne na celou Českou republiku.
Jen ať se omlouvají, mají za co. Ať vidí, že žádný posun v majetkových nárocích nebude a ten kolaborant z Hradu už Lichtenštejnům žádné majetky nepřihraje. Jen ať vidí, že české veřejné mínění vypadá poněkud jinak, než si představovali a místo aby nás dotlačili ke studu za odsun, dotlačili nás k připomenutí Kounicových kolejí a poprav za trochu cukru těsně před koncem války. Jen ať vidí, že se unáhlili a měli si ještě deset let počkat.
Jen ať vidí, že nás Fiala naučil, jak svolávat demonstrace. Jen ať vidí, že Česká televize už nerozhoduje ani o tom, co si Češi budou myslet, ale ani o tom, o čem se bude mluvit. Jen ať vidí, že to nezachrání ani Lukačovič, ani Václav Moravec. Pěkně je nechme, ať jim znovu dojde, že alternativní média už čte víc lidí než majnstrým.
Ještě jednou to zopakuji. Že Bernd Posselt nemluvil o dekretech, ale o tom, jaké svině Němci byli, to nezařídil Hollan, ale dav demonstrantů. To nezařídil Emanuel Pávek, ale všichni ti, kteří drželi nad hlavami transparenty. Postarejme se, aby to takhle zůstalo po celý víkend. Přesně v tomto rozpoložení mají dojdet domů. Aby všichni ti, kteří jsou v Landsmanšaftu, protože by rádi zpátky svoje továrnické vily, ať pěkně Berndta zlynčují, že byl měkký a podajný. Ať mu sami vynadají, že se musel hluboce klanět a k ničemu jinému se nedostal.
V neděli se uvidíme na hlavní demonstraci. Rád si tam s vámi podám ruku.
Daniel Sterzik – Vidlák