Obsah
Každý den můžeme tento týden sledovat vzrůstající napětí na hranici Ruska, pobaltských států a Běloruska. Ukrajina se snaží ze všech sil zatáhnout pobaltské země do války, a tím přenést svůj konflikt s Ruskem na evropskou úroveň. Pobaltské státy se tohoto vývoje děsí. Kyjevské drony tento týden zahnali do krytů pobaltské poslance, a dokonce litevského prezidenta. Vypadá to, že největším ohrožením Pobaltí se stává Ukrajina.
Váleční štváči v Praze
Rusko mezitím připravuje velké jaderné cvičení s Běloruskem, které vnímá narůstající ohrožení. Na svém území již umístilo první raketové jednotky s ruskými jadernými zbraněmi.
Všechno jako by neodvratně směřovalo k velkému konfliktu, do kterého současní evropští váleční štváči Evropu kormidlují. Ujišťovali se o tom i na dnešním setkání globalistů v Praze, nazvaného Globsec. Robert Fico je vyhostil ze Slovenska, tak jim Petr Pávek Pavel poskytl záštitu. Mejdanu pomatenců v pražském Hiltonu se kromě jiných podobných zúčastnil i válečný zločinec a bývalý šéf ukrajinské armády (toho času Zelenského velvyslanec v Británii) Valerij Zalužnyj.
Kyjev mezitím rozšiřuje konflikt do pobaltského prostoru. Ruská zahraniční rozvědka SVR obvinila Ukrajinu z příprav dronových útoků na Rusko z území Lotyšska. Podle těchto informací byli do pobaltské země vysláni vojáci z jednotek bezpilotních systémů ukrajinské armády.
Důsledkem bylo, že stíhačka NATO z baltské hlídky sestřelila ukrajinský dron mířící na Rusko. Bezprecedentní událost. Členský stát NATO poprvé aktivně zasáhl proti ukrajinskému válečnému prostředku.
Nebezpečná hra s pobaltským ohněm
Lotyšsko následně oficiálně odmítlo rozmístění ukrajinských vojáků na svém území. Moskva nicméně pohrozila odvetnými údery již dobře známou formulací: Pokud se z lotyšského území budou odpalovat drony na ruské cíle, stane se tato země legitimním cílem odvety. Ruský zástupce při OSN tím poslal jasný vzkaz. Členství v NATO Lotyšsko neochrání, pokud se přímo podílí na útocích.
Litva v reakci na blížící se ukrajinský dron vyzvala obyvatele, aby se schovali do krytů. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz vyzval Ukrajinu, aby mnohem přesněji definovala své cíle a nevytvářela hrozbu pro bezpečnost zemí Aliance. Útoky ukrajinskými drony přes území NATO podle něj mohou vést k dramatické eskalaci konfliktu.
Ukrajina dronovými útoky z území států NATO úmyslně podkopává bezpečnost právě těch spojenců, na jejichž podpoře je existenčně závislá. Kyjev v zoufalé snaze zasáhnout ruské území a rozšířit konflikt, vhání své spojence do situace, kdy se proti tomu musejí aktivně bránit.
Kyjevské krysy v koutě
Situaci dramatizují informace o údajně „uniklém“ ruském plánu pro případ nutnosti odpovědět vojenským obsazením pobaltských států. Moskva by prý potřebovala 400 000 vojáků, aby za pouhých pět dní obsadila všechna tři hlavní města Vilnius, Rigu a Tallinn. Kremelští analytici mají tuto operaci údajně hodnotit jako „nejrychlejší a nejsnazší vítězství“ ze všech možných scénářů.
Evropské politické elity vedou NATO k válce s Ruskem, protože ztratily ekonomickou a vojenskou převahu, takže jaderné vydírání považují za poslední prostředek, jak si zachovat tvář.
Válka na Ukrajině totiž vstupuje do fáze, v níž ani ti nejoptimističtější pozorovatelé už nemohou zavírat oči před tvrdými čísly. Pentagon ve své čerstvé analytické zprávě o 78 stranách přiznal to, co řada nezávislých expertů opakuje už měsíce. Rusko si udržuje všeobecnou převahu nad ukrajinskou armádou prakticky ve všech způsobech vedení boje.
Západní mainstream sice dál píše o ukrajinských úspěších, jenže realita na frontě vypráví docela jiný příběh. Příběh o vyčerpané armádě, masových dezercích, politických otřesech v Kyjevě a jeho snaze v nouzi rozšířit konflikt za hranice Ukrajiny. Už to připouštějí i Američané.
Rusko drží celkovou převahu
Ministerstvo obrany USA právě zveřejnilo rozsáhlou čtvrtletní zprávu o vývoji konfliktu na Ukrajině. Vojenská rozvědka (DIA) v ní konstatovala, že k březnu 2026 si ruská armáda udržovala nad Kyjevem převahu ve většině druhů taktického boje. Početní převaha podle zprávy umožnila ruským silám pokračovat v dobývání ukrajinského území, byť pomalejším tempem s ohledem na ukrajinskou obrannou taktiku.
Obzvlášť alarmující jsou pasáže týkající se nedostatečného lidského potenciálu Zelenského armády. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov již v lednu přiznal, že 200 000 ukrajinských vojáků dezertovalo a přibližně další dva miliony ukrajinských mužů se aktivně vyhýbají mobilizaci. Dvě stě tisíc dezertérů a dva miliony mužů na útěku před odvodem, to jsou čísla, která by v jakékoli jiné armádě na světě znamenala systémový kolaps.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Pentagonská zpráva současně konstatovala, že ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu nepřinesly žádný podstatný efekt. Ruská produkce energií právě tak jako civilní obyvatelstvo jimi zůstalo v podstatě nedotčeno.
Ukrajina přichází o operátory dronů
Jedním z nejzásadnějších aspektů je probíhající „válka o drony“, respektive o jejich operátory. Jak vyplývá z detailního rozboru statistik, jen v Poltavě bylo od poloviny února do 19. května letošního roku zlikvidováno 322 vojáků, z nichž 44, tedy téměř čtrnáct procent, byli operátoři dronů. Přenesením těchto údajů na celou ukrajinskou armádu analytici odhadují, že Rusko za posledních čtrnáct týdnů zlikvidovalo 2 200 až 4 400 ukrajinských operátorů dronů, a přinejmenším dvojnásobný počet dalších bylo zraněno.
Podle vrchního velitele ukrajinských dronových jednotek Roberta Brovdyho, představují operátoři dronů pouhá dvě procenta celkového početního stavu ukrajinské armády, tedy přibližně 14 000 osob. Ruská armáda tak likviduje ukrajinské „dronaře“ tempem kolem pěti procent měsíčně. Výcvik nového operátora přitom trvá šest měsíců a mobilizační základna Ukrajiny neumožňuje tyto ztráty doplňovat.
Ruská taktika je účinná. Průzkumné radary a radiolokátory odhalují pozice ukrajinských operátorů dronů, načež následuje přesný úder klouzavými bombami nebo raketami. Ukrajinci nemají v současnosti srovnatelný prostředek, jak stejným způsobem zasahovat ruské operátory. Rakety HIMARS nemají dostatečný dolet pro masivní nasazení a ruské drony často odhalí a zničí odpalovací zařízení HIMARS dříve, než stihne vypálit.
Průlom u Borové
Tato celoplošná převaha ruských dronů se podle analytiků projevuje tím, že Rusko je schopno izolovat místa bojiště, na nichž se chystá útočit. V okolí města Konstantinovka, které představuje vstupní bránu pro útok na Slavjansk, drony podle hlášení zablokovaly veškerou ukrajinskou logistiku.
Obdobná situace panuje severozápadně od aglomerace Pokrovsk-Myrnohrad, kde ruské drony zcela dominují zásobovacím trasám a zabraňují Ukrajincům v rotaci vyčerpaných jednotek.
Na frontě se situace pro Ukrajinu dramaticky zhoršuje i v operačním měřítku. Ruská 1. tanková armáda provedla v neděli 18. května průlom v oblasti města Borová na řece Oskol, odkud se ukrajinské jednotky stáhly v šíři osmnácti a hloubce pěti kilometrů. Analytici upozorňují, že stačil pouhý měsíc intenzivního nasazení ruských dronů typu „Rubikon“, aby se obranná linie Ukrajinců v tomto prostoru zhroutila.
Do oblasti Pokrovska navíc Rusové podle západních analytiků přisunují celou 90. tankovou divizi, doplněnou přes zimu novými tanky. Chystají se po dlouhé přestávce opět provádět větší kombinované údery tanků, obrněných vozidel a pěchoty proti drony rozvrácené ukrajinské obraně.
Rusko ovšem nejen postupuje na stávající frontě, ale systematicky se připravuje i na případné další fáze konfliktu. Znásobilo výrobu dronů i raket, přičemž většina nekončí na frontě, nýbrž ve skladech. Moskva tak zvyšuje své strategické zásoby, které mohou být v budoucnu použity nejen proti Ukrajině, ale potenciálně i proti dalším cílům v Evropě. V kontextu stále rostoucího napětí kolem pobaltských států je tato informace zásadní.
Politický rozvrat v Kyjevě
K vojenským problémům se přidávají hluboké politické otřesy. Andrij Jermak, donedávna všemocný šéf Zelenského kanceláře, strávil několik nocí v cele kyjevské vyšetřovací vazby. Nyní byl propuštěn na obrovitou kauci – ačkoli tvrdí, že sám žádné prostředky nemá
Zelenskému vrazili jeho sponzoři a protektoři do zad hned několik nožů najednou. Čím dál více pociťují negativní důsledky příliš úzkých vazeb se zkorumpovanou ukrajinskou politickou juntou. Kauza Jermak je přitom jen špičkou ledovce, za ním následují další vyšetřování. Nyní míří i na manželku Zelenského, jíž se Londýn stává de facto exilovým útočištěm.
Narůstající vnitropolitický chaos má bezprostřední dopad na bojeschopnost ukrajinské armády. Pokud vojáci na frontě vidí, že politická elita, pro kterou mají nasazovat životy, končí ve vyšetřovacích celách nebo prchá do zahraničí, je jen otázkou času, kdy se morálka armády dostane na kritickou mez, pokud tam už není. Pak se celá struktura kyjevské junty rozpadne jako domeček z karet.
Zřejmě i to vede Vladimíra Putina k prohlášením, že válka brzy skončí.