Sotva uplyne týden, kdy by Donald Trump nebyl ústřední postavou a zdrojem lži tak pobuřující nebo obvinění tak ohavného, že člověk musí jen nečinně sedět a zírat na obrazovku počítače, ohromen tou drzostí a nevěřícně kroutit hlavou.
Ale i po více než roce a půl, kdy jsme vystaveni „trumpismu“, se někdy objeví urážka, gesto nebo šílený příběh, který člověka přivede k něčemu, co přesahuje i to, k něčemu podobnému šoku z uvědomění si, že právě naší zemi a dokonce i velké části světa ubližuje toto pošetilé divadlo.
Odhalení z minulého týdne ohledně incidentu s výměnou prezidentského letadla v turecké Ankaře před měsícem je jedním z takových momentů, které nás probouzejí a které svou samotnou absurditou odhalují vše, co se za poslední rok či tak nějak vymklo kontrole.
Reklama
I s ohledem na Trumpovu ignoranci a prokázaný nedostatek empatie vůči komukoli jinému než sobě samému připomíná tento útěk z Air Force One, připomínající román Vězeň ze Zendy, pomocí vozíku používaného k rozvozu jídla do letadla, jak ponurý Rod Serling kdysi intonoval: „Právě jsme vstoupili do Zóny soumraku.“
Útěk byl údajně zorganizován, aby se zabránilo tomu, co bylo popsáno jako možný pokus o atentát ze strany Íránu; podrobnosti o tom, co se skutečně stalo, však posouvají důvěřivost člověka vůči všemu, co se týká „DT“, na novou a mnohem nižší úroveň.
Příběh o tom, co se odehrálo v Ankaře, se stále vyjasňuje, ale základní verze je následující: Stručně řečeno, podle zprávy zpravodajské služby existoval komplot na zavraždění prezidenta Donalda Trumpa pomocí nějaké formy rakety, která měla vyhodit do vzduchu Air Force One v okamžiku, kdy Trump a jeho delegace odlétali z konference NATO v Ankaře. Několik zdrojů tvrdí, že existovaly věrohodné a „důvěryhodné důkazy“ o tom, že za tímto plánem stál Írán, který pravděpodobně jednal s cílem pomstít se za zabití svého vlastního nejvyššího vůdce Alího Chameneího v únoru. Ať už je to jakkoli, Írán a Turecko sdílejí dlouhou a z velké části nekontrolovanou hranici, přes kterou by pašování rakety či raket nepředstavovalo žádný větší problém, pokud by někdo chtěl zbraně propašovat dovnitř.
Reklama
Zpráva zpravodajských služeb, kterou CIA považovala za „málo důvěryhodnou“, nicméně nevyhnutelně vedla k vyhlášení bezpečnostního poplachu a varování ohledně plánovaného odletu americké delegace. Situaci komplikuje zjevná skutečnost, že – jak někteří tvrdí – zpravodajské informace, které vedly k vyhlášení poplachu, pocházely z Izraele. Turečtí představitelé mají podezření, že tato zpravodajská zpráva byla ve skutečnosti izraelským výmyslem, lstí určenou především k tomu, aby prezidenta natolik zastrašila, že by to narušilo diplomatické vztahy mezi USA a Íránem.
Izrael má kromě toho i další motivy, proč by chtěl Trumpa zabít, mimo jiné to, že právě souhlasil s prodejem stíhaček F-35 americké výroby Turecku, čemuž se Izrael, který v Ankaře vidí budoucího nepřítele, bránil.
Kromě toho premiér Benjamin Netanjahu a americká izraelská lobby vyvíjejí na Trumpa tlak, protože se obávají, že „změkl“ v otázce pokračování agresivní války proti Íránu,
Existuje tedy několik možných úhlů pohledu, které je třeba zvážit ohledně zdroje „hrozby“ vyhodit do vzduchu americké letadlo.
Vzhledem k možné izraelské souvislosti – pokud by se to prokázalo – by se dalo naznačit, že i kdyby byl tento komplot skutečný a tedy „reálný“, nemusel být dílem Íránu, ale mohl se jednat o operaci pod falešnou vlajkou, jejímž cílem bylo sestřelit letadlo Izraelem a svalit vinu na Íránce.
Reklama
Následuje však část, kterou by mnozí považovali za nehoráznou.
Trump, jak se dalo očekávat, nadále svaluje vinu za to, co se stalo, na „bezpečnostní“ rozhodnutí Tajné služby, ale vzhledem k tomu, že prezident Tajnou službu řídí, dalo by se to nazvat „krycí historkou“. Není jasné, proč nebyla zvolena logická cesta k eliminaci hrozby, tj. evakuace letadla a přesun cestujících a posádky do bezpečné vzdálenosti. Četní novináři, členové posádky a různí další cestující, kteří již nastoupili do letadla, o situaci nevěděli a, neinformováni o hrozbě, se začali usazovat a připravovat na odlet do Velké Británie, k němuž zřejmě později došlo. Někteří z nich se divili, kde je prezident Trump, protože obvykle před letem bloudí po letadle a prodává své obvyklé nesmysly.
Trump, který nebyl přítomen, se věnoval tomu, co já raději nazývám „kuřecím plazením“, ale „Daily Beast“ upřednostňuje označení „profil zbabělosti prezidenta“. On a několik vybraných členů personálu, včetně jeho všudypřítomné blonďaté „zvláštní poradkyně“ Natalie Harpové a ministra války Petera Hegsetha, byli tajně odvezeni z letadla pomocí vozíku letištní cateringové služby, který se běžně používá k přepravě jídla a dalších zásob pro doplnění zásob v letadlech pro přepravu cestujících.
Pravděpodobně možná doručovali zásilku BigMaců do Air Force One.
Tito „přepravení“ nakonec skončili v letadle C32A amerického letectva, které bylo rovněž zaparkováno na letišti. Ať už je tomu jakkoli a celá ta historka je plná výmyslů a manipulace, je jasné, že prezident a jeho přátelé byli nakonec v bezpečí – ale co ostatní v letadle?
Dokonce i Trumpův šéf štábu Stephen Miller, ministr zahraničí Marco Rubio a ministr financí Scott Bessent byli na palubě Air Force One a zřejmě netušili, že se tím stal „návnadový“ let, který měl přilákat případné rakety vystřelené do dráhy letu.
I když Trump přestoupil do jiného letadla, předstíralo se, že je stále na palubě, a Air Force One si i přes prezidentův odchod zachovalo původní „volací znak“ – čímž se záměrně stalo návnadou pro kohokoli, kdo by mohl odposlouchávat jeho komunikaci, a potvrdilo tak, že „cíl“ je stále na palubě.
Vysoký úředník Trumpovy administrativy ve středu novinářům prohlásil, jak se dalo očekávat, že „návnada“ Air Force One „byla při zpátečním letu z Ankary chráněna americkými stíhačkami“, ačkoli ze strany Turků, kteří kontrolují vzdušný prostor, neexistují žádné náznaky, že by tomu tak bylo. Trump nyní také tvrdí, že on sám byl vystaven „většímu riziku“ než ti na palubě letadla sloužícího jako návnada – což je směšná a zjevně lživá obhajoba, která však není nijak výjimečná vzhledem k tomu, co vše z Bílého domu vychází. Možná by si měl promluvit se svou tiskovou mluvčí Karoline Leavittovou, která rezignovala 24 hodin poté, co se zpráva o „návnadě“ dostala na veřejnost. Byla totiž na palubě toho „návnadového“ letadla a z této zkušenosti mohla vyjít jen trochu rozrušená.
Nicméně, ať už to člověk podá jakkoli, zdá se, že kdyby byl plán sestřelit letadlo skutečný a úspěšný, všichni lidé, kteří byli stále na palubě, by zemřeli.
Takže letecký trik Íránu, Turecka a Izraele, nyní, když skončil a lže se o něm, je v podstatě slepá ulička a nikdo za to nebude potrestán ani vyslýchán. Stačí počkat do příštího týdne! Pentagon, s prstem Donalda Trumpa – ovládaného Izraelem – na jaderné spoušti, hledá způsoby, jak zjednodušit zapojení do regionálních jaderných válek, o čemž informuje The Defense Post. Podle jejich zprávy „úředníci tvrdí, že tato doktrína je navržena tak, aby rozšířila škálu věrohodných možností reakce prezidenta během krize spojeneckých sil a zmírnila tak nutnost uchýlit se k plnohodnotnému jadernému zásahu. ‚Pokud skutečně chcete, aby rozšířené odstrašování bylo věrohodné, musíte politickému vedení národa poskytnout jaderné kapacity, o nichž zdravý rozum napovídá, že je skutečně můžete použít,‘ řekl médiím zdroj z obranných kruhů. ‚Jinak omezujete možnosti našeho vedení na extrémní volby, které protivník nebude považovat za věrohodné.‘“ Páni! „Jaderné kapacity“, které naše „vedení… může skutečně použít!“ S Trumpem u kormidla se na to už nemůžu dočkat!
Philip Giraldi, Switching presidential planes in Ankara vyšel 15.8.2026 na trendsinthenews.substack.com., překlad Zvědavec