Celé je to absurdní, nedůstojné, ponižující – a k tomu ještě astronomicky drahé. Nemáme sice ve státní kase nic než biliónové dluhy, ale přesto se tím jak zaplatit výběrčím zabýváme, jako by to byl nějaký nezměnitelný osud. S očekáváním, že možná přijde i kouzelník…
Jsme jako ten medvídek Pú, kterého za sebou táhne Kryštůfek Robin po schodech a on o ně dělá hlavou bum bum bum. Občas ho sice napadne, že by to tak přece jen nemuselo být. Ale hned si uvědomí, že to z nějakých neznámých důvodů prostě tak být musí.
Ta slavná knížka pro děti obsahuje nesčetně modelů-poučení. Shora zmíněné je však jedno z nejdůležitějších: On to ten Kryštůfek přece nemyslí se svým medvídkem nijak zle. Má nakonec Pú docela rád. Je pouze mimo jeho obzor zabývat se „pocity“ svých hraček. I tak má svých dětských starostí až nad hlavu. A koneckonců hračky jsou tu pro něj, nikoli naopak.
Jsme právě takovou hračkou v rukách infantilních (tedy dětinských, nedospělých, nevyzrálých) mocenských „elit“. A protože tyhle rozmazlené přerostlé děti mají v rukách nástroje, jež jejich moc zdánlivě potvrzují, přijímáme úlohu prcků, kteří se buď ukázní, nebo je čeká trest. Představa, že bychom se mohli začít chovat a jednat dospěle, je pro infantilní většinu mimo obzor uvažování.
2 procenta
Povšimněme si třeba, jak jsme už přijali za svou debatu o jakýchsi dvou procentech HDP, která prý musíme stůj co stůj vyplácat na zbrojení. Letos to bude minimálně zhruba 155 miliard (!) korun, což ale stejně ani ta dvě procenta nebudou (asi 1,8%). Proč se o tom nesmyslu vůbec bavíme?
Protože to nařídilo NATO. Vojenská (údajně obranná) organizace, do níž jsme vstoupili před koncem století, aniž se vláda zeptala občanů, zda do ní vstoupit chtějí. Právě se ale předělával světový řád ze soupeření Východu se Západem na řád, v němž budou neomezeně vládnout Spojené státy. Tak jim nás tam přihodili jako hračku, kterou lze sice kdykoli odhodit, ale zpočátku je příjemné si s ní pohrát – a vysát z ní, co půjde.
2 procenta HDP bylo „výpalným“ za to, že po pár letech od převratového snění o suverenitě opět smíme být poníženým přívěškem velmoci: Rozumělo se samo sebou, že většinu zbraní budeme nakupovat od ní.
Zbraní k ničemu, protože – nejen podle amerického profesora Fukuyamy – dějiny právě skončily. Žádné války přece už nebudou, neb všude na světě – dobrovolně či násilím – zavládne americká „liberální demokracie“. Takže ta dvě bezvýznamná procenta jsou jen pravidelný roční poplatek za vstup do „klubu“.
Přivedl nás tam posvátný Václav Havel, takže o tom ani debatovat nešlo. Těch pár drobných… Jenže HDP (čili Hrubý Domácí Produkt) je součtem VŠEHO, co jsme za rok vyrobili, koupili či prodali. Z toho všeho odstřihne stát 2 procenta v podobě peněz z vybraných daní – a pošle je na přilepšenou novému pánu – který si přes zbrojovky zvýší své HDP.
Jsou to desítky či stovky miliard – podle toho, jak vysoké HDP máme – a to naše s nekonečným zadlužováním, inflací a udržováním armád parazitů neustále roste. Ta dvě procenta jsou desítky nepostavených nemocnic, stovky kilometrů dálnic, elektrárny nebo byty – prostě všechno, co bylo možné z veřejných peněz vytvořit.
A to vše ještě před tím, než většina vskutku infantilních (ne)dospělců souhlasila s „přistoupením“ k Evropské unii. K další „organizaci s výpalným“, filiálce oné domněle vítězné zaoceánské velmoci, která ohlásila „Konec dějin“.
Hurá!
V ohrožení
Jenže ukázalo se, že česká hračka přece jen nějaký význam má. Vedle několika podobných plyšáků z bývalých evropských států sovětského bloku ji vítězové použili jako klacek – který nejspíš tak od počátku zamýšleli.
Putinovou Rusko totiž odmítlo kapitulovat. Takže místo konce dějin následovalo jejich pokračování. Neboť historie mohla (na čas) skončit pouze za předpokladu, že Západ vydrancuje právě onu největší (a na suroviny nejbohatší) zemi světa – a paraziticky z ní bude ještě nějaký čas dotovat svůj nezasloužený blahobyt.
Hračky tedy posloužily k obklíčení Ruska – navzdory slibům, že po souhlasu se sjednocením Německa nepostoupí NATO ani o píď k ruským hranicím – no a máme tu „ohrožení“. Protože ten zpropadený Putin využil čas (než se dohodnou, jak ho odstranit) k vývoji zbraní, které teď zajišťují ruskou obranu proti věrolomnosti Západu geniálně jednoduchým způsobem: Pokud nás napadnete, odpověď bude zničující. Co s tím?
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Tu dnes převažující možnost „navenek reprezentuje“ prezident Petr Pavel. Navenek znamená, že slouží jako šašek a hlásná trouba válečnické části bruselských „elit na odpis“ s prošlou expirací (datem, po němž je nutno produkt jako životu nebezpečný zlikvidovat). Proto doporučuje vyzkoušet, jestli ke své obraně Rusko opravdu všechny své fatální zbraně použije.
Test by prý mohl proběhnout tak, že by NATO začalo sestřelovat drony a rakety nad územím ovládaným kyjevským nacistickým režimem. Zešílel? Ne, jen předvádí, s jakou rétorikou by „reprezentoval ČR navenek“ – na blížícím se summitu NATO v Ankaře.
Podporuje ho v tom samozřejmě český válečnický mediální mainstream. V dnešním komentáři na smluvně s Hradem spojeném Seznamu (Novinky atd.) s jeho „geniálním nápadem“ samozřejmě souhlasí, ale rozpačitě doplňují:
„Je tu však ještě jeden aspekt, který ještě potřeba brát v potaz – a tím je přání obyvatel, kteří si celkem pochopitelně válku nepřejí. Bez jejich podpory žádnou válku dlouhodobě vést nejde…. Podporu obyvatel si je potřeba získat…“
Jakže? Ani několik let propagandistického bušení do válečnických bubnů veřejnost nepřesvědčilo? Za co vás tak královsky platí – buď z miliardářských kapes, nebo z povinné daně „veřejnoprávním“ agitátorům? Nebo že by stále více lidí začínalo skutečně dospívat a infantilní řev válka válka válka na ně začal působit spíše opačně?
Stárnoucí komik s Macinkovou plachtou
Andrej Babiš právě současně poskytl rozhovor jednomu z ústředních korporátních deníků Západu. V britských Financial Times kromě jiného říká: „Jsem trumpista. Setkal jsem se s ním (Donaldem T) pětkrát a ostatní mě kritizovali, ale měli bychom mít výhodu.“
V čem? No pochopitelně zase je řeč o tom výpalném, které jistě bude hlavním předmětem hádek v Ankaře, kam se právě proto tak zoufale potřebuje vetřít hradní infantil – kam jej právě proto nechce Babiš pustit. Pávek totiž věří, že jeho slepičímu mozku se blížící IQ bude na vyprovokování Trumpa bezpečně stačit – a tu domnělou výhodu české reprezentace tak bezpečně zničit, a vřadit nás mezi ostatní plyšáky.
Ona výhoda, kterou chce Babiš použít k obhájení nesplacení výpalného za tento rok v plné výši, je však úplně stejně pitoreskní a dětsky naivní. I stárnoucí komik, který stále více připomíná Jindřicha Plachtu ve filmech ze závěru skvělé kariéry, je zjevně infantilní nedospělec.
Zřejmě se zhlédl v komickém čísle Petra Macinky – dalšího dítěte v pozici českého ministra zahraničí (ač nekonečně inteligentnějšího než mamánek Lipánek). Jeho přidrzlý výpad proti „krvavé Hillary“ na konferenci v Mnichově Trump sice zaznamenal a pochválil, ale tím to také skončilo. Což dal ostatně přesvědčivě najevo americký ambasador v Praze, když se do vládních výdajů na zbrojení opřel proti Babišovi vpravdě fialovsky. Co z toho plyne?
Pryč!
Kryštůfek Donald si s touto hračkou možná chvíli pohraje, ale jinak ji za sebou potáhne po schodech bum bum bum. Jediná cesta, jak přestat být medvídkem Pú – je změnit žánr a – oživnout. Z unavené bruselsko-washingtonské frašky přeskočit do sci-fi, v níž oživlá hračka začne jednat samostatně. Prostě: „Už s vámi nehraju, jdu pryč!“
Že je to nesmysl? Asi takový, jako si připustit, že v tomto novém světě, kde se Konec historie změnil na Sláva válce (čti Ukrajině)! – žádnou „plnoformátovou“ armádu ve skutečnosti nepotřebujeme. K obraně země zevnitř stačí posílená policie, nebo nějaký jinak utvořený sbor bez ambicí zasáhnout do „Války světů“ – tedy napadení Ruska bruselsko-britskou válečnickou koalicí.
Tím spíš, že k vystoupení z NATO není potřeba referendum. Právě tak jako při vstupu stačí oznámení vlády do Washingtonu o vypovězení smlouvy – a za rok je hotovo. Že naopak právě tohle je dětinský nápad? Zkusme chvíli přemýšlet:
Bez ohledu na to, jestli by nakonec k vystoupení z NATO došlo, bylo by oznámení o vystoupení přinejmenším skvělá „karta“ v nedospělých hrách na realitu, které má Trump tak rád. Pravé eso! Minimálně by se ukázalo, jestli je medvídek Pú pro Kryštůvka nadále cenný, nebo už jen další z hromady nepotřebných opuštěných plyšáků.
Mělo by to i další pozitivní důsledek. Pávka by ranila mrtvice, v Kavčích horách by vypukla časově neomezená stávka (to by se nám ulevilo!) a Milion chvilek by kvůli Minářově neschopnosti okamžitě přestal dostávat milionové dotace z Bruselu i od Soroše, protože by bylo nutno přesměrovat je na Foltýnovy neziskovky shromažďující drony k bombardování Strakovky.
Dva v jednom
Ale vážně: Jen zcela zásadní krok by znamenal konec toho všeho absurdního, nedůstojného, ponižujícího – a k tomu navíc astronomicky drahého – chcípání, které předvádíme již třetí dekádu – bez ohledu na to, kdo nás „navenek reprezentuje“.
Jenže jaká reprezentace by něco takového zvládla? Že by tedy nakonec přece jen musel přijít kouzelník? Kdepak, žádného mýtického obra by nebylo třeba. Stačil by jeden dospělý mezi infantily.
Že se takový nenajde? Najde. Při změně žánru. Z pohádek zpátky k politice. Bez NATO, bez Bruselu. Až si při dospívání vzpomeneme, že jeden muž a Bůh jsou neporazitelná entita.
Ostatně soudím, že Evropská unie musí být zničena.
S pomocí Páně!