Prší, je chladno, což se v létě odjakživa občas stává. Prostě i v létě do Evropy foukne ze severního pólu. Stejně tak se stává, že občas foukne ze Sahary, takže je pár dní horko. V posledních dnech naměřili na Šumavě několik dní za sebou ranní teploty pod nulou. Mrzlo uprostřed léta, které bezpochyby zkorumpovaná politická meteorologie zase označí za „nejteplejší v historii“. Zjistí to na stanicích, které „měří teplotu nejméně třicet let“, jak vždy dodávají.
Zmínka o třiceti letech je opravdu důležitá – ale v opačném gardu. Před třiceti lety totiž startoval politický podvod pod značkou „globální oteplování způsobené člověkem“. V rámci toho také bezpáteřní vědci – klimaalarmisté vytvořili síť měřících stanic umístěných buď přímo nedaleko zdrojů tepla (třeba u elektráren či tepláren), nebo vedle ploch, které se intenzivně ohřívají – v blízkosti silnic či dálnic atd. Nedávno tento podvod vyplaval na hladinu ve Velké Británii.
Děje se tak ovšem všude – včetně ČR. Vše směřuje k jedinému: klimatickou lží vytvořit předpoklady k největšímu zářezu do státních financí – ve prospěch nového privátního „zeleného byznysu“. A stvoření strachu, z nějž se pak zrodí „Gréty“. A energetická nouze. A pád do chudoby, coby nutného předpokladu „redukce populace“, čili „odlidňování“. Přitom se současně zamlčuje, že počasí s klimatem vůbec nesouvisí.
Aktuálně je chladno a navíc občas prší. Další nepříjemnost při vytváření apokalyptických oteplovacích lží. A tak nás „meteorologové“ z ČT a dalších korporátních velkovýrobců strachu „varují“, že brzy zase udeří „vedra“. Takhle doslova to včera řekla jedna jejich veřejnoprávní mluvící hlava v televizi. Ve skutečnosti se na chvíli vrátí normální léto. Bude velká zábava pozorovat, jak se budou kroutit, pokud srpen opět spadne do „podprůměrných“ teplot.
Jenže nemůžou nic jiného dělat. Když už začali prolhanou hru, že počasí je „display“ klimatu, musejí u toho zůstat, a kroutit se. A teď do toho navíc přicházejí zprávy – opět zdůrazněme, že s klimatem nemají nic společného – o rekordních mrazech. Jeden v Antarktidě a další z Evropy.
Výmluvné mlčení zkorumpovaného korporátu
Země prostě odjakživa produkuje mnohem větší výkyvy, než si většina lidí uvědomuje. To jen vlády a klimaalarmisté nadále zahlcují svět jednostrannými příběhy o teple a oteplování.
Před pár dny, 18. července, zaznamenala italsko-francouzská výzkumná stanice Concordia, vysoko na antarktické plošině ve výšce přes tři tisíce metrů, teplotu – 84,1 stupně Celsia.
Je to nejnižší teplota naměřená kdekoli na Zemi od roku 2012. Teplota naměřená na stanici byla pouhého půl stupně od její nejnižší teploty v historii. Na jižní polokouli je nyní samozřejmě zima, takže s takovými rekordy se může počítat.
Podmínky na Concordii jsou ideálně přizpůsobené těmto extrémům. Vzduch je řídký, suchý na kost a prakticky nic nezadržuje ani stopu tepla. Navíc jižní polokoule je uprostřed polární noci, s týdny neustálé tmy. Slunce se neukazuje, teplo je nemilosrdně odváděno do atmosféry.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Abychom pochopili, jak extrémní je – 84,1 stupně: absolutní světový rekord byl zaznamenán v roce 1983 na ruské stanici Vostok, rovněž v Antarktidě, s teplotou -89,2 stupně Celsia. Concordia tentokrát tento rekord těsně minula, ale není vyloučeno, že ještě nižší měření budou následovat později v tomto roce. Nejvyšší bod antarktické zimy obvykle nastává koncem srpna, těsně před návratem slunce.
Tyto extrémní mrazivé rekordy se v mainstreamových médiích téměř neobjevují. Vlny veder se objevují na titulních stránkách několik dní, zatímco rekordní mrazivé teploty v Antarktidě jsou zmíněny jen krátce, neboť to nezapadá do požadovaného klimatického příběhu.
Mráz uprostřed léta
Počasí je složitý dynamický systém plný protichůdných sil. Takže nízké teploty nejsou nyní omezeny jen na druhou stranu světa, kde je aktuálně „kalendářní“ zima. O šumavských mrazech jsme se už zmínili. Tento týden v noci z pondělí na úterý, byla kolem půl sedmé ráno naměřili třeba také v nizozemském Twente ve výšce deseti centimetrů rekordně nízké teploty – 0,1 stupně Celsia. Mráz uprostřed nizozemského léta.
Podle Weeronline se nic podobného v období mezi 20. červencem a 21. srpnem v Nizozemsku nikdy předtím nestalo, tedy alespoň ne za dobu, kdy je teplota měřena. Je to tedy historicky jedinečné pozorování. A hle: Žádná panika, žádná velká tisková konference, žádná nouzová debata ve Sněmovně reprezentantů. Mráz totiž nezapadá do klimatického příběhu, který klmaalarmisté šíří.
Zbytečná otázka zní: proč taková data nejsou zahrnuta do veřejné debaty? Když pár dní foukne ze Sahary, je to okamžitě spojeno se změnou klimatu a používá se k ospravedlnění drakonických politických opatření. Ale když jsou překonány chladné rekordy, nebo nastane „normální sezónní výkyv“, tak jsou zprávy jednoduše ignorovány. Odpověď je samozřejmě jednoduchá:
Západní vlády a klimatický průmysl, včetně miliardového sektoru udržitelnosti, mají zájem, aby veřejnost viděla jen jednu stranu mince. Protože občané, kteří znají celý obraz, kladou mnohem závažnější otázky.
Počasí nelze zaškatulkovat. Ať už jde o stanici na antarktickém ledu, která měří téměř nejchladnější teplotu vůbec, nebo zprávy o mrazech od Šumavy až po nizozemské letní noci.
Realita je složitější než jakýkoli politický příběh. Studené záznamy na jedné straně, záznamy o horku na straně druhé – ani jedno o klimatu nic nevypovídá. To se totiž mění neustále. A rozhodují o tom úplně jiné síly, než bezvýznamný „příspěvek“ v podobě lidské činnosti.
Jenže strůjce Velké klimatické lži si tu svou hovniválskou kuličku budou tlačit dál. Skvěle je za to platí.
Z našich daní.