Dotaz na ústavní činitele
__________________
Vážení členové vlády ČR,
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
Dámy a pánové,
Česká republika zažívá ostudné a možná i osudné chvíle. Angažovanost každého občana, kterému leží na srdci ústavnost, suverenita a důstojnost naší země, českého státu, musí být v těchto dnech vysoce znepokojen. Nejen samotným konáním sjezdu „sudetoněmeckého“ spolku, zrovna tak okolnostmi kolem jeho organizace. Demokratický a právní stát nemůže fungovat bez transparence a proto se obracíme na vás, na stranické subjekty tvořící vládu České republiky. Současnou tzv. opozici nehodláme kontaktovat, neboť svým jednáním dokázaly, že není politicky konstruktivně ochotná a podle všeho i mentálně schopná jednat v zájmu našeho státu.
Zároveň chápeme tento náš dopis jako apel a výzvu k nekompromisnímu vyšetření níže uvedených okolností v zájmu národní politické hygieny.
Meeting Brno byl podle dostupných informací organisován jako soukromá iniciativa. Ponechme nyní stranou všechny problematické aspekty tohoto podniku: právní, politické i morální. Údajně soukromá iniciativa ovšem implikuje účast oficiálních členů bavorské vlády včetně jejího předsedy. Tyto okolnosti je nutné objasnit, mlžný opar kolem procedurálního průběhu celé kauzy nutí k několika zásadním otázkám:
– Kdo tento „meeting“ financuje? Město Brno? Jihomoravský kraj? Česká republika? Soukromé organizace? Svobodný stát Bavorsko?
– „Sudetoněmecký“ spolek je nevládní organizací, jeho doprovod z řad zemské vlády bez oficiálního pozvání odporuje mezinárodním zvyklostem, odporuje pravidlům styku mezi rovnocennými partnery. V takovém případě lze hovořit o politické invazi.
– S otázkou financování podniku úzce souvisí, kdo tento vládní přívěšek „sudetoněmeckého“ spolku na „brněnský meeting“ pozval? Pozvali je soukromé české osoby eventuálně organizace, dostal pozvánku z oficiální strany zástupců státu, kraje popřípadě ze zastupitelstva města Brna? Nebo je pan Posselt prostě vzal s sebou?
– Pokud tomu tak je, potom se Česká republika v roce 2026 sama degraduje do podřízené pozice vůči bavorskému sousedovi, jehož zástupci mohou souseda „navštívit“ kdykoliv, při jakékoliv příležitosti a s jakýmkoliv tématem. Tyto zvyklosti platily ve vztahu Římského impéria k jeho provinciím, takový poměr panoval mezi Německou Říší a Protektorátem Čechy a Morava v letech 1939 – 1945.
– Jakou roli v této záležitosti hraje prezident Pavel? Podle vyjádření bavorského ministerského předsedy padlo jeho rozhodnutí doprovázet spolek do Brna již před pozváním na Pražský hrad (Söder nach Brünn zum Sudetendeutschen Tag ). Ráznost a rozhodnost jeho prohlášení nikoho nenechává na pochybnostech o tom, s jakým despektem se na Českou republiku dívá. Jedná se o neslýchanou událost, ve které ministerský předseda jedné německé spolkové země sám rozhoduje o tom, že jako gesto solidarity (sic!) „navštíví“ sjezd soukromé organizace se sídlem v Bavorsku, který se koná na území sousedního státu. Nelze si představit, že by se takto choval vůči státu, který si bedlivě hlídá státní suverenitu.
– I kdyby Petr Pavel přišel sám již dříve s iniciativou pozvat bavorského premiéra na Hrad v době, kdy se v Brně koná „sudetoněmecká“ veselice, nešlo by toto gesto interpretovat jinak než jako státně-politické faux pas nehodné hlavy státu. Pokud toto „pozvání“ doručil až poté, co se bavorský vůdce veřejně pochlubil, že pojede za Landsmannschaftem do moravské metropole, potom president České republiky vědomě kryje úmysl pánů Södera a Posselta ukázat, kdo je v této zemi 80 let po skončení II. Světové války skutečným pánem. A je pouze otázkou času, kdy se původně okrajová interní bavorská záležitost stane tématem spolkové zahraniční politiky.
– Pokud by vláda České republiky skutečně měla ambice hájit ústavu a suverenitu Česka, musela by okamžitě zahájit vyšetřování, z jakého popudu, v jaké roli k nám vítají bavorští státní úředníci, zda jako politická reprezentace Bavorska nebo jako turistický kolektiv soukromých osob. Naprosto nezbytným se z hlediska národní politické hygieny jeví objasnění role Petra Pavla v celé ostudné kauze. Pozvání poté, co se dotyčná osoba pozvala sama, nemůže nikdy platit za oficiální návštěvu, pouze o pokus zakrýt státní slabost, podřízenost cizímu státu, politickou ne-kulturu a abdikaci na historickou paměť národa.
Celková situace necharakterizuje suverénní Republiku, ale podřízený útvar na Bavorsko-německých hranicích, který není ochoten nebo schopen takové existence, která by budila respekt okolních států a celé Evropy.
Děkujeme předem za odpověď v naději, že další jednání vlády České republiky zachrání nejen čest a respekt naší vlasti v zahraničí, ale zároveň potvrdí, že demokracie a právní stát nesnesou zákulisní manipulace a intriky.