Armáda na papíře, miliardy v tahu: Česká obrana jako drahá fraška. Trump pískl, Brusel kývl, Češi zaplatí

Pokud byste si prostudovali Severoatlantickou smlouvu, v žádném článku této smlouvy se nemluví o tom, že členské státy NATO se zavazují vydávat tolik a tolik procent na obranu či útok. Velmi pěkně to ve svém komentáři popsal bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec, který ve svém příspěvku cituje, resp. se odvolává na články smlouvy se Severoatlantickou aliancí, kde neexistuje žádný závazek členských států na jakýkoliv taxativní údaj ohledně výdajů na obranu či útok. „ČR totiž vůči NATO žádné závazky nemá. Jediný závazek, platný pro všechny signatáře Severoatlantické smlouvy, je vyjádřen v jejím článku 1: „Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN,“ uvádí na svém facebookovém profilu Štefec.

Jakým způsobem se země sdružené v NATO domlouvaly na dobrovolné výši výdajů na obranu? Výdaje na zbrojení v rámci NATO se dávají dohromady prostřednictvím politických závazků na summitech nejvyšších představitelů a následně se promítají do národních rozpočtů členských států. Základním mechanismem je Defence Investment Pledge (závazek investic do obrany), který členské země přijímají dobrovolně a zároveň s vysokou politickou váhou. Čili ještě jednou a pomalu, dobrovolné příspěvky se domlouvají kolektivní dohodou představitelů zemí NATO, kolektivní dohodou.

Závazek 5 % HDP na zbrojení byl Trumpův diktát

Co se stalo v koncem ledna 2025, když byla Ursula von der Leyenová „na koberečku“ v Bílém domě? Kromě toho, že přislíbila naprosté podřízení se nákupu předražených energetických surovin z USA a také obrovský transfer peněz daňových poplatníků zemí EU do americké ekonomiky, přislíbila i plnění 5 % HDP členských zemí NATO. Čili prvotní impuls nebyl žádnou dohodou podle historických zvyklostí, ale Trumpův diktát, na který Leyenová kývla. Podobně jako na výdaje na experimentální očkovací látku pro Pfizer, nebo na bezbřehou finanční podporu Ukrajiny. Teprve až později některé státy přijaly zmiňovaný Trumpův diktát. Takové Španělsko však rovnou obratem sdělilo, že na splnění takového závazku potřebná finance nemá.

Je tedy na místě zopakovat, že v roce 2025 skutečně neexistovala společná dohoda představitelů o dobrovolném plnění závazků na obranu/válku. Byl to přímý Trumpův diktát, který se až následně promítl do společné „dohody“. Celá tato fraška především ukazuje, nakolik jsou představitelé zemí EU, kteří jsou součástí NATO, vůči Washingtonu v podřízené pozici. A jak se zachovali představitelé bývalé vládní koalice SPOLU-PirSTAN? Samozřejmě se postavili do šiku s prezidentem Pavlem a o žádné rozumné výdaje na obranu jim nešlo.

Hodně slimáčků na množství kapustiček

Pokud bychom chtěli měřit velkost naší armády podle těch, kteří mohou nastoupit k vnitřní, či vnější obraně s počtem generálů, tak samozřejmě musím konstatovat následující:

1. Počtem bojeschopného mužstva se naše armáda řadí k velikosti expedičnímu sboru. Naše armáda má něco mezi 23 000 až 24 000 mužů, expediční sbor počítá s 20 000 muži.
2. Aktivních generálů má naše armáda mezi 40 až 44 mužů, přičemž v posledních letech (posledních pět až sedm let) jejich počet potěšeně rostl. S těmi v záloze, ve výslužbě je to celkem 400 generálů. A to je s ohledem na jejich platy a výsluhy docela „hodně slimáčků na množství kapustiček“.

Plní si Armáda ČR své povinnosti?

Zákonná povinnost Armády České republiky (AČR) je primárně definována Ústavou a souvisejícími zákony, zejména zákonem č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti, a zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR. Základní zákonné povinnosti AČR zahrnují:

• Obrana ČR: Hlavním úkolem je zajistit obranu České republiky proti vnějšímu napadení, a to jak samostatně, tak v rámci kolektivní obrany NATO (článek 5 Washingtonské smlouvy).
• Podpora státních orgánů: Účast na zajišťování bezpečnosti státu, a to i za nevojenských krizových situací, jako jsou živelné pohromy nebo ekologické havárie.
• Zahraniční operace: Účast na mírových a dalších operacích v zahraničí v souladu se závazky ČR.

Branná povinnost: Zákon stanovuje brannou povinnost pro občany ČR (muže i ženy) od 18 do 60 let, kterou AČR spravuje a zajišťuje.

Musím se ptát, které „povinnosti“ jakože jakžtakž AČR plní? Maximálně tak v případě činnosti zahraničního expedičního sboru pod velením cizích armád.

Nefunkční polní kuchyně či drony, které svět neviděl

Ministryní přeboru v utrácení i na dluh byla někdejší ministryně obrany Černochová.

Ne, že by se na vybavení a potěšení mužstva a generality našeho expedičního sboru vydávaly kdy rozumné peníze, tj. na něco, co by opravdu naše AČR potřebovala. Ovšem s nástupem exministryně Jany Černochové se tento neblahý trend ještě posílil. Takže to vypadá, že Pandury, které dokázala vyřadit Škoda Fabia či padáky, které se měnily v urychlovače pádu, letouny Cassa, byly jen malé drobné.

První věcí, kterou je nutné zmínit, že Jana Černochová ve spojení s minulou vládou nás podle mého názoru de facto odzbrojila. V prvé řadě bez rozmyslu posílala na proxy ukrajinskou válku v podstatě všechno, co naše armáda měla. Od stíhaček, před vrtulníky, obrněnou techniku, munici, radary apod. Sám si velmi dobře pamatuji na konvoje vojenských nákladních aut, které pod plachtou převážely naše armádní vybavení za cca. 7,3 miliardy korun. Mj., zamyslel se někdo, že by to mohl být slušný zločin podkopání obranyschopnosti republiky? Vím, hloupá řečnická otázka; politici nejsou odpovědní za svá „politická“ rozhodnutí a my jsme byli „ve válce“, jak uváděl tehdejší premiér Fiala.

Malý a rozhodně neúplný přehled toho, co budeme my daňoví poplatníci platit ještě několik let, či desetiletí:

• Letouny 5. generace F-35 Lightning II: Nejdražší nákup v historii ČR. V lednu 2024 byla podepsána smlouva na pořízení 24 amerických stíhaček za přibližně 150 miliard korun. První letouny by měly do ČR dorazit v roce 2031. Musíme k tomu za mnoho miliard postavit nové rozjezdové dráhy, klimatizované hangáry, protože F35 je taková nafintěná slečinka, která jen tak fungovat nebude. A ještě to prý obsahuje „kurvítko“, které buď USA zapnou, nebo ne. Takže se ptám, k čemu nám takový nosič jaderných bomb zlepší obranyschopnost ČR?
• Bojová vozidla pěchoty CV90: Vláda schválila nákup 246 švédských obrněnců za 59,7 miliard korun poté, když byl zrušen předchozí problematický tendr.
• Tanky Leopard 2A8 a 2A4: Leopard 2A8: ČR se připojila k německému společnému nákupu. V první fázi bylo v září 2025 potvrzeno pořízení 44 moderních tanků za cca 34 miliard korun. Leopard 2A4: Kromě darů od Německa (za pomoc Ukrajině) Česko dodatečně zakoupilo 14 těchto starších tanků za necelé 4 miliardy korun, aby překlenulo období do dodání verze 2A8.
• Vrtulníky Venom a Viper: Došlo k dokončení dodávek 12 nových amerických vrtulníků systému H-1 (8× UH-1Y Venom a 4× AH-1Z Viper) a zajištění dalších 8 strojů darovaných USA za pomoc Ukrajině.
• Munice: Byl schválen strategický rámec pro zajištění dlouhodobých dodávek munice s důrazem na český obranný průmysl.
• Zakázka na nákup 800 kusů batohů: „Batohy pro výcvik“ pro Armádu České republiky, které byly vyrobeny v Číně a dodány slovenskou společností, měla celkovou hodnotu 1 040 600 Kč bez DPH. Batohy nedorazily, zůstaly v Rusku při přepravě z Číny, a hlavní nedostatek byl, že „vojenské batohy z Wishe“ měly signálně oranžové přezky a popruhy. To asi proto, aby se naši vojáci snáz našli až zabloudí. Dodavatelem byla firma NILTEX, s.r.o., jejíž zaměření spočívá v nabídce širokého spektra zboží. Od taktického vybavení a oděvů (např. taláry, pracovní oblečení) až po kompostéry nebo elektroinstalační materiál.
• Kontejnerové polní kuchyně pro AČR: vzbudila v roce 2025 kontroverzi kvůli ceně přesahující 60 milionů Kč za kus. Ministerstvo obrany obhajuje nákup otevřenou soutěží, vysokými technickými nároky a nahrazením zastaralé techniky. Dodavatelem byl jistý exčlen ODS Vlastimil Sehnal. Kdyby se to nedostalo do médií, nejsem si tak úplně jistý, že by bylo požadováno penále za časové průtahy a také nedodržení specifik. Ono to totiž vypadalo, že se jedná o luxusní „polní“ kuchyni pro generalitu. Zjistilo se totiž, že když není „pinktlich“ v rovnováze, tak její přístroje nefungují.
• Drony, jaké opravdu svět neviděl: MO zaplatilo předem za údajně unikátní drony objednané už od roku 2023 od dvou českých firem za 29,3 mil Kč. Mimochodem v nich dříve působil exporadce premiéra Fialy Tomáš Pojar. Zakázka byla bez soutěže, technika nikdy nedorazila a firmy zkrachovaly. Ministerstvo obrany zaplatilo za drony, které svět neviděl polovinu ceny jako zálohu. Švanda samozřejmě je, že ještě před podpisem smlouvy byly známy finanční potíže dodavatele. Ono to u nás s těmi drony je takové začarované, že? Skupina D a Drony Nemesis…
• Nové služební stejnokroje: Zakázka se přitavovala ještě „panování“ Jany Černochové a Karla Řehky. Rámcové dohody na výstroj, odhadovaná cena, finální ještě nebyla zveřejněna.: MO dříve uzavíralo rámcové dohody na dodávky součástek stávajících stejnokrojů v hodnotě až 320 milionů Kč s DPH (pro období 2022–2025). Podobný nebo vyšší finanční rámec lze očekávat i u nového typu KS 25. Investice do výstroje v roce 2025: V rozpočtu na rok 2025 bylo na investice do výzbroje, výstroje a infrastruktury vyčleněno celkem 66,1 miliardy Kč. Modernizace uniforem tvoří jen zlomek této částky, ale zapadá do širšího plánu kompletního přestrojení armády. Menší, specializované zakázky na uniformy (např. G4 MULTICAM) se pohybují kolem 46 milionů Kč bez DPH za 4 500 souprav. Aspoň budou krásní na ty „parádenmarše“, než je pošlou jako potravu pro děla.
• 18 vozů Supacat HMT Extenda 6×6: 601. skupina speciálních sil má získat výsadkové obrněnce minimálně za 118 milionů korun za kus. Na dodávkách se bude podílet Vojenský technický ústav a firma LPP zbrojaře Sauera, který dříve podnikal společně s dnešním prvním náměstkem ministryně obrany Františkem Šulcem. Šulc pracoval v době, kdy dělal poradce Černochové (tehdy opoziční poslankyni), pro holding Czechoslovak Group (CSG) zbrojaře Jaroslava Strnada a byl společníkem ve firmách jako LPP Unmanned Systems s.r.o. či LIAZ GROUP s.r.o. Vozy jsou zhruba třikrát dražší než nákup pro britskou armádu.

AI mi napsala, že podle odhadu jsou české armádní zakázky na podobnou výbavu včetně dalších nákladů na servis, technické zabezpečení, výcvik obsluhy apod. o 20 až 30 % dražší, než se obvykle takové v zahraničí pořizují.

Inspirujme se u Švýcarů

Proto mi vůbec nevadí, že současná vláda nepřistoupila na hysterii nákupů pro zbrojařské lobbisty a prázdné stranické kasičky někdejší vládní koalice ve složení SPOLU-PirSTAN, dokud nebude mít představu o záměrech a náplni AČR ve světle naprosto se proměněné válečné strategii, abychom se zase nepřipravovali na předminulou válku. A také s úlohou, která je AČR určena Ústavou.

Raději bych byl, kdyby se současná vláda rozhodla inspirovat se u švýcarské armády ohledně jejího fungování a organizace, a učila laickou veřejnost opět nějaké základy zdravotnické služby, základy ovládání zbraní, dronů apod., zejména začala s výchovou k vlastenectví, nikoli k nekritickému obdivu k Evropské unii.

Ivan Šrámek, Deník TO

Čtěte také:
František Ringo Čech uvalil na USA cla a Donald Trump se prohne
Donald Trump by měl naplnit odkaz Václava Havla a rozpustit NATO
Gulyho realita: Vidle Donalda Trumpa

Nejeuroskeptičtější národ sedmadvacítky? Češi!