Světová ostuda, nebo spíš pěna dní, zatímco podstata uniká? Úterý se neslo ve znamení odletu české delegace na summit NATO v Ankaře, kam odletěli jak premiér Andrej Babiš, tak prezident Petr Pavel. To, co začínalo premiérovou snahou být vždy o krok napřed a došlo až k poněkud bizarní situaci, skončilo večer poměrně smířlivým gestem. Jak probíhal uplynulý den krok za krokem?
Brzké ráno, na vojenském letišti ve Kbelích panuje rušnější provoz než obvykle. Vojáci eskortují od vstupu do odbavovací haly jednu část novinářů za druhou, aby vše odsýpalo. Řada žurnalistů, co letí až v druhé skupině s hlavou státu, si přivstala, aby slyšela premiérova slova před odletem. Zájem je zkrátka enormní a není se čemu divit, mnozí se na celé dění dívají jako na vyvrcholení boxerského zápasu, na který se oba bojovníci připravovali dlouhé měsíce.
Zatímco se první Airbus vznáší a ministr zahraničí Petr Macinka vtipkuje s novináři na palubě, Pavel ve Kbelích deklaruje, že se zúčastní neformální večeře na pozvání svého tureckého protějšku, Recepa Tayyipa Erdoğana. Další pomyslné srovnávání delegací pak záhy začíná při přivítání na nově zrekonstruovaném vojenském letišti v Ankaře, kde byl z titulu funkce s větší pompou přijat prezident. Ostatně i jeho zavilí odpůrci tvrdili, že dle protokolu je nepochybně jednička.