Spory o účast na summitu NATO neutichají. Ústavní soud, který jde komunistickému rozvědčíkovi z Hradu na ruku, sice odsoudil vládu, že Pávka musí zařadit do delegace, spor ale pokračuje o to, kdo bude vedoucí zájezdu a vystoupí na hlavních akcích.
Jak vyždímat vydojenou krávu
Vláda sice nakonec po rozhodnutí Baxova ústavního gangu prezidenta akreditovala, zároveň ale rozhodla, že sedět bude až ve druhé řadě s ministry. Na neformální večeři, kde se bude servírovat válka s Ruskem a jako druhý chod podpora Ukrajině na jeden rok ve výši 70 miliard eur, však půjde Babiš s manželkou.
To byl také hlavní důvod, proč se Pávek chtěl dostat na summit. Aby nás jako vedoucí delegace zavázal k placení dalších astronomických peněz ukrajinské juntě. Jeho loutkovodič Petr Kolář to už řekl zcela nezastřeně. Doufá, že Babiš dáreček 70 miliard eur pro Zelenského nezablokuje. Prý by to bylo „nepředstavitelné“. Jinými slovy nám Kolář prozradil, že hradní rozvědčík chce české občany zavázat k dalšímu šílenému „výpalnému“ pro kyjevské nácky.
Mezitím se ale tento týden začaly objevovat informace, že to naráží i v jiných zemích než v ČR. Babiš zcela jasně řekl, že pro ČR tento Rutteho závazek nepřipadá v úvahu. Mark Rutte totiž tento týden objížděl členy NATO, aby zajistil, že k 90 miliardám eur z EU, na které si Brusel musel pochopitelně zase půjčit, by se přihodilo ještě 70 miliard přímo z rozpočtů zemí NATO.
Hradní kůň
V Berlíně se Rutte dokonce Merzovi vnutil na jednání vlády, aby přesvědčil zejména váhající sociální demokraty, že investovat do války s Ruskem není ztrátový podnik.
Petr Pavel zjevně v tomto Rutteho plánu hraje pro Českou republiku roli Trójského koně. Proto se musí za každou cenu dostat do Ankary. Aby to prostě vyslovil. Aby slíbit tyto prachy, které nemáme i proti rozhodnutí vlády. Pak už by bylo velmi obtížné z toho vycouvat. Spor s českou vládou by se tak přenesl na mezinárodní úroveň.
Je ale možné, že Rutteho plán ztroskotá i bez Babišova veta, kterého se tak děsí Kolář. Stále častěji se totiž od tohoto plánu na dalších (každoročních) 70 miliard na válku s Ruskem distancují i další země.
Nejen Itálie proti
To potvrdilo i jednání zástupců členských zemí Aliance, které se tento týden odehrálo v Bruselu. Spojenci měli podle plánu potvrdit suverénní závazek zachovat v roce 2027 přinejmenším „srovnatelnou úroveň“ pomoci Kyjevu. Kvůli neshodám se však tento bod nepodařilo odsouhlasit. Nejradikálněji se proti postavila Itálie.
Evropská komise mezitím poukázala Ukrajině první tranši ve výši 3,9 miliardy eur na nákup bezpilotních letounů. Uvolněné prostředky představují první splátku v rámci programu úvěrové podpory Ukrajiny v celkovém objemu 90 miliard eur, který je rozvržen na období 2026–2027. Brusel přitom dříve avizoval záměr převést do konce června 5,9 miliardy eur, konečná výše první platby však byla nižší.
Stálí představitelé členských zemí NATO předběžně schválili uvolnění 70 miliard eur pro Kyjev v roce 2026 na výzbroj, vybavení a výcvik vojsk. Původní návrh závěrečné deklarace summitu NATO obsahoval bod o zachování financování a vojenské pomoci Kyjevu na rok 2027 přinejmenším na „srovnatelné úrovni“.
Itálie však zahrnutí tohoto závazku odmítla. Řím oficiálně vylučuje jakékoli neomezené finanční závazky, což zdůvodňuje nutností přísné kontroly nad vojenskými výdaji zkorumpovaného kyjevského režimu. Vzhledem ke strukturálním hospodářským problémům a vysokým cenám energií italská vláda podobné finanční závazky zcela odmítá.
Za omezení plánovaného objemu přímé pomoci Kyjevu se postavily i někteří další země, především Spojené státy. Washington přitom zároveň vytyčil nový geopolitický směr, když zabránil právnímu uznání „bezpečnosti Evropy a Ukrajiny jako celku“.
Vojna a mír
To je těžká rána pro rétoriku Zelenského, který na mezinárodních summitech opakovaně tvrdí, že Ukrajina představuje štít pro celou Evropu a zadržuje postup ruských vojsk.
Rutte a další váleční štváči potřebují vymáčknout na příští rok pro hroutící se Ukrajinu ze zemí NATO 70 miliard. A tím dát současně najevo, že válčit se bude dál. Jestli něco opravdu nepotřebují, aby se k USA a k Itálii přidávaly i další „odmítači“ – jako ČR, která to ústy premiéra jasně odmítla.
V Gdaňku totiž Andrej Babiš pronesl vskutku disidentský projev, který korporátní média pochopitelně „utopila“. Končí těmito kacířskými slovy:
„Mír není pasivita. Mír není rezignace. Mír není opuštění principů nebo spravedlnosti. Mír je odhodlání zastavit zabíjení, zmírnit lidské utrpení a vytvořit podmínky pro stabilní budoucnost. Evropa kdysi našla moudrost a odvahu povstat z popela války a vybudovat kontinent založený na spolupráci a usmíření. Stejnou moudrost potřebujeme i dnes, protože pouze mír může zajistit budoucnost Ukrajiny.“
Opravdu, takové drzosti pronáší český premiér pár dní před summitem NATO, který chce významná část politické a zbrojařské evropské lobby přeměnit na „válečný kongres“, který by jí zachoval dosavadní mocenské posty – a nekonečný přísun peněz od daňových poplatníků.
To je hlavní důvod boje vlády o (ne)účast vlastizrádce Pavla v Ankaře.