Nová maďarská vláda dělá přesně to, z čeho léta obviňovali Orbána — Brusel ji ale místo stíhání odměňuje. Nový maďarský premiér Péter Magyar nazývá celý proces „operace Očistec“: rozsáhlá ústavní a správní ofenzíva s jediným cílem — rozbít Orbánův systém a postarat se, aby se už dlouholetý premiér nikdy nedostal k moci.
Ústavní puč jako z partesu
Šestnáctý ústavní dodatek zavádí se zpětnou platností doživotní strop osmi let ve funkci premiéra. Viktor Orbán úřadoval už dvacet let, a je tedy vyloučen navždy. Kritici mluví o „lex Orbán“. Parlamentní demokracie, kde výkonná moc stojí na většině ve sněmovně, takové stropy nezná. Proč bránit voličům zvolit si svého vůdce znovu, když si to přejí?
Sedmnáctý dodatek stanoví hranici dvanácti funkčních let i pro poslance. Nikoho ze současných zákonodárců Magyarovy Tiszy se netýká — jen opozice. Fidesz a KDNP přicházejí o celé vedení. Tvrdě to dopadá i na politickou levici.
Magyar zároveň odvolal úřadujícího prezidenta Tamáse Sulyoka, jehož mandát měl vypršet až v roce 2029. Ústava předepisuje řízení o zbavení úřadu; on místo toho vsunul do ústavního dodatku jedinou větu: „Mandát úřadujícího prezidenta republiky dnešním dnem končí.“ Odstranění mocenským slovem zákonodárce — „lex Sulyok“. Ústavní převrat zkritizovala dokonce už i maďarská Amnesty International. Benátská komise chce ale rozhodnout až v říjnu – tedy měsíce po prezidentově odvolání.
Ani justice nezůstala ušetřena. Sedmnáctý dodatek vrací ústavním soudcům věkovou hranici sedmdesáti let a odstraňuje předsedu soudu a tři další soudce. Magyar tak může politickou rovnováhu soudu překlopit hned v prvním volebním období.
Vzniká i nový orgán — Národní úřad pro vymáhání a ochranu majetku —, a ten má vyšetřovat výhradně údajnou korupci předchozí vlády, tedy Fideszu. Mimo soudní i veřejnou kontrolu. Bývalý šéf LMP András Schiffer pojmenoval cíl bez okolků: sérií monstrprocesů a inkvizičních řízení Fidesz morálně znemožnit. Vstup do Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) tento kurz posiluje.
Teprve nyní přichází diktatura
Magyar všechno ospravedlňuje „mimořádným mandátem od voličů“ a „podmínkou obnovy ústavní demokracie“. Orbán prý vybudoval „mafiánský stát“, který pošlapal právní stát — a proto se musí systém Fideszu rozbít do základů.
K ústavní reformě přibývají další kroky: veřejnoprávní vysílání přestalo vyrábět zpravodajství, zavírají se kulturní instituce blízké Fideszu jako MCC a Danube Institute a soudně nařízená razie na serverech Fideszu zablokovala stranický web. Orbán a jeho strana vytýkají nové vládě, že teprve teď buduje autoritářský režim, z jehož nastolení ho liberální elity léta vinily.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Formálně nejsou ta opatření nezákonná. Maďarsko je hyperparlamentní systém: dvoutřetinová většina může základní zákon změnit nebo nahradit jediným hlasováním, bez soudního přezkumu. Ovládá i kardinální zákony a klíčová jmenování. Sám Orbán tuto logiku po roce 2010 dovedl k dokonalosti a pravomoc ústavního soudu přezkoumávat ústavní dodatky výrazně osekal. V roce 2011 protlačil Fidesz svou supervětšinou zcela novou ústavu a soud rozšířil.
V tomto smyslu Magyar následuje demokratickou logiku zavedenou Orbánem: vláda se silným mandátem smí prosazovat dalekosáhlé změny a pojistit zájmy vládnoucí strany. Ironií osudu těžila sama Tisza z Orbánovy volební reformy z roku 2011, která posílila váhu vítěze — třiapadesát procent hlasů vyneslo zhruba jedenasedmdesát procent mandátů.
Trest za vzpouru
Tisza ovšem už nyní překročila červené čáry, na které si Orbán nikdy netroufl: úřadujícího prezidenta ještě nikdo dekretem neodvolal. Některé kroky porušují zavedené ústavní zásady, třeba nedotknutelnost prezidentského úřadu. Jsou ale tyto „nezávislé“ instituce — prezidentské úřady, ústavní soudy, centrální banky — opravdu jen strážci ústavy? Často sledují vlastní politickou logiku a omezují vůli lidu ve jménu „omezené demokracie“. Maďarský méně svázaný systém bychom proto měli vidět spíš kladně.
Skutečná otázka nezní jak, ale proč: cílem je zničit opozici, zabouchnout Fideszu cestu zpátky k moci navždy a natrvalo ukotvit maďarskou agendu diktovanou Unií. To znamená demontáž Orbánova heterodoxního hospodářského modelu — cenové stropy a energetické dotace už mizí — odchod od ruské ropy a plynu, ať to stojí, co to stojí, a plné nasměrování k Ukrajině.
Během několika týdnů Magyar zrušil maďarské veto proti Evropskému mírovému nástroji a dal najevo, že už nebude blokovat přístupový proces Ukrajiny do EU ani sankce proti Rusku.
Nechme stranou obsahové otázky: Takhle brutální útok na opozici se demokraticky ospravedlnit nedá. Orbán své odpůrce nikdy zákonem nevymazal ze světa. Právě tady vyplouvají na povrch rozpory liberálního tábora. Kroky Magyarovy vlády do očí bijícím způsobem porušují právní stát tak, jak ho definuje sám Brusel. A unijní establishment, patnáct let cejchující Orbána jako protodiktátora, reaguje uvolněním deseti miliard eur ze zmrazených peněz.
Maďarští liberální právní učenci, donedávna pilní katalogizátoři každého Orbánova ústavního přešlapu, jsou najednou nesmírně vstřícní: předchůdce prý porušoval základní hodnoty EU a nová většina v jejich duchu buduje „novou republiku“, takže rychlé odstranění hlavy státu je „výjimečně přijatelné“. Právní stát se tedy smí zlikvidovat — ve jménu právního státu a „základních hodnot EU“.
Objednávejte živou vodu zde
Obdobnou frašku jsme viděli v Polsku za Donalda Tuska: útoky na veřejnoprávní média a justici, přehlížení ústavních norem — a Brusel odpověděl mlčením či nadšením a uvolněním zmrazených peněz.
Potvrzuje se: úporné lpění Komise na demokracii, „hodnotách“ a právním státu slouží výhradně jako záminka k disciplinaci nepohodlných vlád, vzpírajících se rostoucí nadnárodní autoritě a agendě EU. Jde-li o podporu vlastních vyslanců, žádná červená čára zjevně neexistuje — až po posvěcení úplného zrušení celých voleb, pokud dopadnou „špatně“ – jako v roce 2024 v Rumunsku.
U Maďarska je strategie zřejmá: Unie je odhodlána vzpurnou kolonii potrestat — a postarat se, aby se už nikdy nevzbouřila.