Český trh s pohonnými hmotami znovu ukazuje jeden z nejméně oblíbených paradoxů motoristů. Když ropa Brent na světových trzích klesá, ceny u stojanů reagují se zpožděním, ale když ropa nebo velkoobchodní paliva zdraží, české čerpací stanice přeceňují prakticky okamžitě. Důvod není jen v samotné ropě, ale v celé skladbě výsledné ceny, do níž vstupují daně, rafinérské a distribuční náklady, práce se zásobami i kurz CZK vůči USD, takže konečná cena na čerpacích stanicích je vždy výsledkem širšího řetězce než jen pohybu Brentu.
Brent se do stojanu nepřelévá přímo
Cena benzinu a nafty v Česku nevzniká jako jednoduchý přepis aktuální ceny ropy Brent, protože mezi surovinou a stojanem stojí ještě rafinace, doprava, skladování, biosložky, velkoobchod, maloobchod a daně, které tvoří významnou část konečné ceny za litr. Právě proto může ropa na světových trzích několik dní nebo i týdnů zlevňovat, aniž by se stejným tempem zlevňovaly i české pumpy, protože nižší cena suroviny se musí nejprve propsat do celého dodavatelského řetězce. Evropská komise navíc sleduje spotřebitelské ceny paliv jako týdenní výsledek již proběhlého cenového přenosu, nikoli jako okamžitou reakci na každé denní kolísání trhu.[1]
Zdražování je rychlé, zlevňování opatrné
Když velkoobchodní ceny rostou, čerpací stanice a distributoři do ceníků rychle promítají očekávání dražších dalších dodávek, protože si chrání budoucí nákupní cenu i provozní marži. Opačně při poklesu trhu funguje stejný mechanismus mnohem pomaleji, jelikož se nejprve doprodávají zásoby nakoupené za vyšší ceny a prodejci zároveň nemají silný důvod jít s cenou dolů agresivně, pokud podobně postupuje i konkurence v okolí. Tato asymetrie pak vytváří přesně ten efekt, který řidiči dobře znají. Růst se přelije do stojanu rychle, ale pokles se rozmělní v čase.[2]
Daňová složka brzdí pokles cen
U českých paliv stále platí, že významnou část výsledné ceny tvoří daňová složka, protože spotřební daň činí u nafty 9,95 CZK na litr, u benzinu 12,84 CZK na litr a na konečnou cenu se navíc aplikuje DPH ve výši 21 %. To znamená, že i když ropa nebo velkoobchodní paliva zlevní, pevná část ceny zůstává stejná a prostor pro pokles konečné ceny na pumpě je menší, než naznačuje samotný pohyb Brentu. Debata o maržích je proto důležitá, ale sama nevysvětluje celý problém, protože český litr paliva je strukturálně zatížen systémem, v němž významná část ceny neleží v ropě, nýbrž v daních a distribučním řetězci.1
Česko je stále levnější než Rakousko i Polsko
Novější evropská data k 16. březnu 2026 ukazují, že Natural 95 stál v Česku v průměru 1,56 EUR za litr, tedy zhruba 38,20 CZK, zatímco v Polsku 1,58 EUR a v Rakousku 1,74 EUR. U nafty činila průměrná cena v Česku 1,74 EUR za litr, tedy přibližně 42,60 CZK, zatímco v Polsku 1,78 EUR a v Rakousku 1,95 EUR. Český trh tak ani při březnovém zdražení nepatří v regionu k nejdražším, ale tato relativně příznivá pozice sama o sobě neznamená rychlejší přenos zlevnění ke konečnému spotřebiteli.[3]
Letošní léto určí ropa i kurz CZK
Výhled pro letní sezonu bude v Česku záviset hlavně na tom, zda se uklidní geopolitické napětí na ropném trhu, protože Standard Chartered na začátku března zvýšila odhad ceny Brentu pro rok 2026 na 70 USD za barel a pro druhé čtvrtletí na 67 USD, což spíše potvrzuje prostředí zvýšené volatility než scénář rychlého zlevnění. [1] Pro české pumpy je zároveň klíčové, že ropa se nakupuje v USD, takže i mírně slabší CZK vůči USD může část úlevy z levnější ropy vymazat ještě předtím, než se promítne do cen na čerpacích stanicích. Zimní prognóza ČNB počítá letos s relativně stabilním kurzem CZK vůči EUR, takže základní letní scénář nyní spíše ukazuje na kolísání cen podle vývoje ropy a měnového trhu než na plošný návrat k výrazně nižším cenám paliv.[4]
Roman Vykouřil, analytik Wonderinterest Trading s.r.o.
[1] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, které mohou být nepřesné, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které se dají těžko předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.