Peking podle deníku The Wall Street Journal tiše rozšiřuje kontakty mezi ruskými úředníky a elitou, kteří by mohli hrát klíčovou roli po odchodu Vladimira Putina z moci. (Foto: Depositphotos)
Čína tak podle listu buduje síť vazeb i mimo Putinův bezprostřední okruh.
Válka na Ukrajině a mezinárodní izolace výrazně prohloubily závislost Ruska na Číně. Putin, kterého Si Ťin-pching kdysi považoval za „vzor“, se postupně proměnil v prosebníka a juniorního partnera.
Čína dnes tvoří asi 40 % ruského zahraničního obchodu — v roce 2013 to bylo zhruba 10 % — a přibližně třetinu exportních příjmů Ruska.
Ruské úřady podle WSJ odhalily pokusy čínské rozvědky navázat kontakty se středně postavenými úředníky, případy ale raději nezveřejňovaly, aby nepoškodily vztahy s Pekingem.
Zároveň zůstává spojenectví nerovné — čínské zboží zaplavilo ruský trh a vytlačuje domácí výrobce.
Podle analytiků chce Čína své vlivy v Rusku upevnit i po případné výměně moci v Kremlu a proměnit zemi v ještě závislejší vazala — fakticky loutkový stát a surovinovou kolonii.