Jako by vše kolem nás stále více prostupoval chaos. Tedy, jak říká obecně přijímaná definice, „stav maximální neuspořádanosti, zmatku či změti, s absencí pravidel a struktury – což znemožňuje dlouhodobou předpověď dalších dějů“:
Zástupná válka Západu proti Rusku na Ukrajině se rychle mění v přípravu koalice sebevražedných evropských států na otevřené napadení Ruska – včetně jaderného, což se dosud pokládalo za tabu. I válka Izraele a Spojených států proti Íránu je toho daleko hlubší součástí, než se povrchnímu pozorovateli jeví. Obojí nicméně zjevně vykazuje výše zmíněné znaky chaosu.
Tento širší obrázek měsíců a let v malém pěkně ilustruje dění na konci tohoto týdne. Sekvence několika událostí nám dává ojedinělou příležitost nahlédnout alespoň trochu „do střev“ tohoto zdánlivého chaosu. Zdánlivého proto, že při pozornějším pohledu lze z toho zmatku jistou předpověď vyslovit. Za určitých předpokladů ovšem.
Americké otazníky
Ve washingtonském hotelu se jakýsi Allen (Cole Thomas, nikoli Woody) pokusil spáchat další atentát na Donalda Trumpa. Jde o tentýž hotel, kde v roce 1981 jakýsi Hinckley provedl téměř úspěšný atentát na prezidenta Ronalda Reagana. Atentátníka později prohlásili za „duševně narušeného“.
V dobách před chaosem k tomu ještě potřebovali nějaký čas. Pravidla vyžadovala, aby ho – alespoň formálně – někdo vyšetřil. V epoše chaosu o narušeném duševním zdraví atentátníka vysloví autority – včetně prezidenta – jednoznačný soud hned pár minut po jeho zatčení. Je pozoruhodné, že v obou případech útočníka ochranná služba pověstná svou tvrdostí na místě nezastřelila.
Ostatně celá „operace“ nese znaky příkladného amatérismu, který by slušel nějakému ze záměrně chaotických filmů Allena (Woodyho, nikoli Cole Thomase): Atentátník se ubytuje v hotelu a před sál, v němž probíhá slavnostní večeře prezidenta (který už unikl několika atentátům) se bez problémů dostane s taškou. V ní má brokovnici, pistoli a nože. Pak se rozhodne k prezidentovi prostřílet.
Asi ne jen ten, kdo někdy zažil v Americe práci tamní prezidentské ochranky (jako třeba autor tohoto textu), to zní opravdu jako scénka z Woody Allena. Ale to bylo v dobách před chaosem.
Vysíláme zde
A ještě jeden velmi příznačný a podstatný detail: Z amatérských videí vyplývá, že ochranka v sále se nejprve postarala o viceprezidenta Vance, a teprve, když ten byl odklizen do bezpečí, se věnovala záchraně prezidenta Trumpa (nemluvě o tom, že jim ještě upadl). Neskutečný šlendrián. Nebo záměr?
Vrcholem pak je, když Donald Trump později na tiskovce ochranku vychválí a děkuje jí. Ve stejné chvíli už ale Bílý dům mluví o nutnosti okamžitě přezkoumat a posílit bezpečnostní protokoly. Pokolikáté už po předchozích jen dílem okolností nezdařených atentátech!?
České otazníky
Pokračujme ve zkoumání toho zdánlivého chaosu v drobném „úlomku“ holografické desky z českomoravského státního prostoru. Na vysvětlení si připomeňme, že dle zákonů (kvantové) fyziky je v každé sebemenší částečce holografické desky obsažen její veškerý obsah.
Proto chaos jak v obou výše zmíněných válkách, tak i v nezdařeném atentátu ve Washingtonu můžeme plně aplikovat na dění u nás, neboť jsme součástí chaosu v celém západním světě – do něhož jsme byli po převratu vtaženi.
Spolupráce zdejší Páté kolony Bruselu a NATO – ve volbách poražená fialová mafie, jejímž jediným funkčním výčnělkem zůstává stále agresívnější loutka Petra Koláře okupující Pražský hrad – přinesla další výsledek. Zbrojaři ukrytí pod pláštíkem Severoatlantické aliance, do níž jsme byli „uneseni“, aniž by se nás někdo byť jenom formálně zeptal, zda do NATO chceme, právě spočítali:
Peníze, které jim má ČR jako „výpalné“ poskytnout z daní českých poplatníků, nedosahují požadovaná 2 procenta z HDP. A opět si připomeňme, že hrubý domácí produkt představuje součet všeho, co bylo v naší zemi v jakékoli podobě za rok „vyrobeno“. Jde tedy o obrovskou sumu – v našem případě hodně přes sto padesát miliard korun – které u nich prý musíme utratit za válečný šrot.
Nikoli za naši obranu, jak veřejnosti falešně vtlouká do hlav chobotnice Páté kolony, jejíž jedno z chapadel je tvořeno korporátními médii k výrobě válečné propagandy (i ta se do HDP počítá – a tím celkovou částku zvyšuje, aneb klasický bludný kruh). Jde o čisté výpalné – podobně jako v platbách do Bruselu. Jeden z článků řetězu, jímž jsme přikováni k oné holografické desce chaosu Západu.
Premiér Babiš se proto marně pokouší vysvětlovat, že úplně stejně na tom byla po celé čtyři roky vláda fialové mafie. Jenže tu za to nikdo nepopotahoval, protože zbytek splácela v podobě politických naturálií: Totálním odevzdáním zbytků naší státní suverenity Velkoněmecké 4. říši s kódovým označením EU. Do doby, než se i formálně přetvoří v superstát Spojené státy evropské (USE), jak již zcela veřejně požaduje zradami puncovaný vlastizrádce na Pražském hradě. Postavit se tomu – a jemu – v otevřeném střetu? To by nebyl Babiš. On je totiž:
ANO. I ne.
Babišova snaha být zadobře jak se svými voliči (a s voliči stran tvořících vládní koalici), tak s fialovou Pátou kolonou – prodlouženou paží německých (bruselských) protektorů – vnáší do povolební situace v naší zemi prvky stále většího chaosu jeden za druhým:
Zničující větrníky? Ano i ne. Nákup nesmyslných F-35, za něž bychom dostavěli jaderné elektrárny (a ještě přidali spoustu nemocnic)? Ano i ne. Právě tak jako požadavek na další absurdní zadlužení kvůli zmíněnému požadavku na zvýšení výpalného na 5 % HDP: Ano i ne. A co s požadavkem na jarní sněmování Sudeťáků v Brně? Ano i ne.
Samozřejmě není pravda, že tu německou provokaci nemůže vláda zakázat. Jenže metoda Ano i Ne nechá jen poslance koaliční SPD, aby blížící se brněnskou pohromu tvrdě kritizovat. Ale protože nemají dostatečný počet mandátů na dostatečný tlak dovnitř vlády, premiér Babiš proti tomu nic neudělá. A Motoristé se k SPD (PRO, Trikoloře a Svobodným) nepřidají. Ti jsou na tom se svou deklarovanou snahou o posílení suverenity ČR právě tak jako Babiš: Ano i ne.
Dnes pořádají organizace blízké voličům současné vládní koalice (Ne základnám, Magistra vitae a další) protestní shromáždění na pražském Klárově. V hlavních médiích o tom není zmínka.
Právě tak, jako když se vyjádří jinak Pátou kolonou oslavovaný (velmi sporný emigrant, pro nějž Kavárna opakovaně požadovala státní vyznamenání) Josef Mašín. Mimochodem, neřekl to zcela přesně, protože nerozlišuje – na rozdíl od moravských patriotů – mezi Čechy a Moravany: „V Brně to organizují Češi. Proč to dělají? Oddaně slouží Německu. Česko se stalo slouhou Evropské unie, jejíž hlavou je Německo.“
V týdnu uspořádal bývalý prezident Václav Klaus k témuž tématu „protestní seminář“ (s vynikajícím vystoupením zvláště Ivo Strejčka, bývalého europoslance). Opět nikde ani zmínka, stejně jako o burcování „vládního“ poslance Jindřicha Rajchla a dalších významných postav. Ví o tom Babišova vláda? Ano i ne. Bude reagovat? Ano i ne.
Je všechno ještě jinak?
V klání proti televizní a rozhlasové dani klíčovým institucím Páté kolony vystoupí v televizi ministr kultury za Motoristy Oto Klempíř: „Neřekl bych, že něco na těch médiích nefunguje. Důležité je pro nás, že chceme zjednodušit lidem život tím, že je zbavíme mediální daně.“ Fakt to funguje? Pro Motoristy?Ano i ne.
Jednoznačně se premiér Babiš vyjádří pouze v případě, když vládní zmocněnec Filip Turek (MOTO) poznamená, že je třeba zbavit se exponentů Hlubokého státu (Deep state) rozlezlého po ministerstvech.
Jakkoli je Turek v mnoha případech – věren „motoristické“ bezdůvodné nafoukanosti – vedle, tady ťal přesně na komoru. A hle: Vystrašený Babiš už volá, že si to s ním vyřídí. Konečně se rozhoupá k jednoznačnému NE – ovšem tam, kde by právě mělo být buď ANO, nebo nanejvýš babišovsky opatrné ano i ne.
A to přesto, že právě ta extrémně levičácká a neziskovkářská hluboko uložená „fialová plíseň“ je příčinou rozrůstajícího se chaosu ve státní správě – a může šéfovi ANO (i NE) nakonec znemožnit udělat i to málo smysluplné, co podle svých (zřejmě autentických) výroků se státem zamýšlí.
Ale co když ve skutečnosti nejde o chaos? Nebo v horším případě dokonce o chaos „řízený“? Nebo jenom zdánlivý? To je to, co musíme z „úlomku holografické desky“ co nejdříve pochopit. Odpovědět na množící se otázky. Třeba logickou pochybnost (kterou určitě ani antitrumpovský mainstream neoznačí okamžitě za „spikleneckou teorii“, přestože jí výjimečně je):
Není ten podivný atentát ve Washingtonu jen předstíraný? Není přece těžké zařídit v současné fašistické antitrumpovské hysterii v USA, že některá ze složek tajné policie (FBI a desítka dalších) „inspiruje“ radikála z ultralevičácké Kalifornie. Umožní mu vstup do hotelu se zbraněmi – a dokonce ho nechá zahájit palbu.
Ale jen tak „šikovně“, aby se nedostal ke střelbě v tanečním sále, kde dlí prezident i jeho zástupce. A hned po pacifikaci a zatčení ho prohlásí za blázna (obvyklá praxe pro skutečné teroristy v USA i – budoucích – USE, které již inzeruje Kolářův Pavel). A v komplikované situaci (do níž se prezident Trump sám dostal chaotickou sionistickou válečnou operací v Íránu) na několik dní odvést pozornost. A mobilizovat již rozpadající se národovecké hnutí MAGA před podzimními částečnými volbami do parlamentu.
Protože pokud to tak skutečně je, musíme obdobně číst i Babišův „chaos“ u nás. Což vůbec nepředpokládá, že by Trump (respektive Babiš) o této manipulaci věděl. Naopak. Vědět o ní nesmí. Jen se na jeho konto budou sčítat, násobit a dělit výsledky a následky.
Takhle z prvního pohledu na „úlomek desky“ to na konci spíše vypadá jako hašení rozhořívajícího se válečného požáru. V poslední chvíli. Chaos v řadách útočníků totiž válku paradoxně vylučuje. Za jediného předpokladu:
Dá-li Bůh!