Obsah
Válka Západu proti Rusku na Ukrajině se podle mnoha indicií blíží ke svému rozuzlení. Jak Západu dochází dech a kyjevskému režimu vojáci, snaží se odvádět pozornost od blížící se katastrofy. Na jedné straně používáním teroristických metod proti ruským civilistům na straně druhé mediálními triky. Takzvaný „otevřený dopis Zelenského Putinovi“ patří k té druhé metodě mystifikace. Ale to je určeno výhradně pro západní „publikum. Je totiž zjevné, že nic nezmění odhodlání Ruska dosáhnout svých cílů, tedy osvobození celého – odjakživa ruského – Donbasu.
Hysterická manželka
Chování Zelenského připomíná hysterii opuštěné manželky, která chce na sebe upoutat pozornost bývalého partnera, buď rozbíjením nádobí, anebo tklivými dopisy. Pokus o dronový útok na ruskou energetickou infrastrukturu hned první den Petrohradského ekonomického fóra, vraždění dětí ve Starobělsku stejně jako útok na autobus Moskva – Simferopol či na osobní vlak na Krymu – to jsou rozbité talíře. Pak následuje „dopis“, který ukazuje zoufalství Zelenského gangu.
V dopise tvrdí, že Ukrajina je připravena k úplnému zastavení palby po dobu jednání a rovněž k výměně zajatců „všech za všechny“. V překladu: Už nemůžeme a Západ nás nezachrání. Takže nám vraťte všechny vojáky, protože armáda bez lidí nefunguje. Dejte nám „jednáním“ čas na doplnění zbraní a vojáků – a pak se „nedohodneme“ a pojede to dál.
To potvrdil vzápětí i Vladimír Putin. Podle jeho slov se počet ukrajinských vojáků v poslední době snížil o sto tisíc, přičemž měsíční ztráty činí čtyřicet tisíc. Nucená mobilizace – těch, které odchytávají náhončí na ulicích „jako toulavé psy“ – totiž Kyjevu přináší pouhých patnáct až šestnáct tisíc lidí měsíčně.
Zelenský přichází s „inovativní myšlenkou“, že mírového jednání se mají účastnit Spojené státy i evropské země coby potenciální ručitelé budoucích dohod. A jako místo jednání nabízí Švýcarsko, Turecko nebo arabské státy.
Jenže přesně to už tu během posledních měsíců a let všechno bylo. Jednání v Rijádu, tři kola schůzek v Istanbulu i konzultace v Ženevě. Všechna jednání Západ nakonec přivedl do slepé uličky, neboť válku nutně potřebuje. Má zakrýt katastrofální stav hospodářství a zdůvodnit před veřejností astronomické částky do zbrojení, na které si Brusel a Londýn půjčují, aby se pokusily rozhýbat ekonomiku.
Putin s nelegitimním vůdcem jednat nebude
Klíčová věta Zelenského „dopisu“ zní, že „linie fronty je teď linií, od níž má začít diplomacie“. Tím rovnou odmítl ruský požadavek na stažení ukrajinských jednotek z té části Donbasu, kterou NATO a Kyjev ještě stále kontrolují.
Je otázka, jestli měl Putin na tuto provokaci vůbec reagovat. Jenže také on má své domácí publikum a blížící se parlamentní volby. A proto odpověděl – a to zcela jasně:
Mírovou dohodu lze podepsat pouze s „legitimními“ osobami a Zelenského prezidentský mandát dávno vypršel. Pokud tvrdí, že podle popřevratové ústavy nelze ve válečném nelze uskutečnit prezidentské volby, pak by podle téže ústavy měl předat pravomoci parlamentu.
Rusko je vždy připraveno k seriózním jednáním, prohlásil ruský prezident s tím, že se se Zelenským nesejde „jen tak pro samotnou schůzku“. Připomněl, že naposledy, když Rusko v dobré víře vstoupilo do jednání s Ukrajinou a jejími evropskými protektory, výsledné Minské dohody byly podvod: „Šlo pouze o to získat více času na přezbrojení Ukrajiny. Proč bychom něco takového měli chtít znovu?“
Bidenova a Trumpova válka
Ministr zahraničí Sergej Lavrov na petrohradském fóru tento týden prohlásil, že americký postoj k ukrajinskému konfliktu se stále více podobá postoji EU, a že Trumpova proklamovaná ambice zprostředkovat ukončení bojů zní falešně.
„Bidenova válka se stala Trumpovou válkou,“ konstatoval Lavrov. Připomněl pokračující sankce vůči Rusku i prodej amerických zbraní Ukrajině. „Poté, co jsme přistoupili na americký návrh v Anchorage, začal Washington svou pozici posouvat. Místo aby tytéž návrhy prosazoval v jednáních s Ukrajinci, teď předstírá, že si strany mají věci vyřešit samy. To není příliš konzistentní postoj.“
Vladimír Putin byl však ve svém projevu na Petrohradském fóru k americkému prezidentovi přece jen smířlivější. Kdyby byl Trump v úřadu už v roce 2022, dopadla by situace na Ukrajině podle něj jinak. Vyjádřil k Trumpovi respekt a poděkoval za snahu ukončit válku. Klíčové otázky se však podle něj musí vyřešit přímo mezi Ruskem a Ukrajinou, zatímco USA a další země mohou pomoci vytvořit podmínky a vystupovat jako ručitelé.
Pracujte, bratři!
Patrně nejsilnější moment celého vystoupení přišel, když Putin poprvé popsal, jak mu jistý ruský podnikatel minulý měsíc zavolal s tím, že byl pozván do Kyjeva na schůzku se Zelenského úředníky. Kyjev tento kanál využil k žádosti o setkání přímo s Putinem, jenže den nato ukrajinská armáda několika vlnami kamikadze dronů zasáhla studentskou kolej ve Starobělsku a zabila jednadvacet převážně dívek.
„Zeptal jsem se ho, co to má znamenat? Žádají o schůzku, a přitom provádějí takové ohavné, do očí bijící útoky, jako je zabíjení dětí?“ vylíčil Putin svůj rozhovor s podnikatelem po útoku. „Řekl mi: ‚Nemám pro to žádné vysvětlení.‘“ Z toho ruský prezident vyvodil, že Zelenského dopis neměl vytvořit prostředí pro osobní setkání, nýbrž zajistit, aby k žádnému osobnímu setkání vůbec dojít nemohlo.
Putin odmítl setkání se Zelenským a obrátil se k ruským vojákům „Ti, k nimž je třeba se obracet, jsou naši bojovníci, naši vojáci na frontové linii,“ prohlásil a vzkázal jim, že „země je na vás hrdá a vkládá do vás své naděje“. Zakončil pak ikonickým heslem ruské armády: „Pracujte, bratři!“
V západních korporátních médiích – a tím pádem i v těch českých – každý den opakují tvrzení o zamrzlé frontě a mírném postupu Ukrajiny po celé frontové linii. Zvláště ČT nás každý den zásobuje „zprávami“, že Rusko ztrácí dobytá území a Kyjev přebírá iniciativu. Nic není vzdálenější pravdě.
Bohoduchovský kruh smrti
Skutečností je, že Rusko systematicky osvobozuje další a další území. Tento týden dokonce otevřelo novou frontu u Charkova. V noci na 3. června ruská armáda obsadila vesnice Granov, Ševčenko a městečko Kozača Lopaň, pětadvacet kilometrů severně od Charkova. Dostala se do míst, kde se od podzimu 2022 nebojovalo.
Nejde tolik o rozsah ofenzivy, ale o rychlost, s jakou Rusové prolomili ukrajinskou obranu. Ukazuje to, že příprava útoku byla metodická a souvisí s takzvaným „Bohoduchovským kruhem smrti“ tvořeném ruskými drony severovýchodně od Charkova. Ještě vážnější zprávou je blížící se pád Konstantinovky. Toto osmdesátitisícové město brání kyjevské síly přímo zuřivě, ale ruská armáda je likviduje metodickým postupem.
Nejprve ničí obránce drony, kanony ráže 152 mm a klouzavými bombami, a teprve poté pěchota provádí vyčištění vyklizeného terénu. Rusko tento týden ovládlo pětaosmdesát procent hlavní městské zástavby včetně průmyslových zón a panelových domů. Ukrajinští polní velitelé přiznávají, že bitva je ztracena, protože ruské drony jim znemožnily město bránit i zásobovat.
Pád Konstantinovky a cesta na Slavjansk
Pád Konstantinovky předznamená rozhodující postup na aglomeraci Slavjansk – Kramatorsk přes Družkovku. Rusové mají absolutní převahu i ve vzduchu. Každý den vysílají proti na patnáct tisíc frontových dronů.
Rusko se prostě systematicky krok za krokem blíží dosažení svých cílů vojenskými prostředky, a proto není divu, že v Kyjevě a na Západě vyvolává tento postup paniku. Horečná snaha evropských válečných štváčů naskočit do mírových jednání připomíná opožděného cestujícího, který se marně snaží dohonit ze všech sil vlak, který se už právě rozjel a nabírá rychlost.
Západ má jedinou možnost, odhodit kufry svých ambicí a začít s Ruskem jednat za jeho podmínek. Pak by mohl s vypětím všech sil do ujíždějícího vlaku naskočit. Protože to ale neudělá, platí slova Vladimíra Putina pronesená tento týden na Petrohradském ekonomickém fóru, o tom že vlak už odjel.
Zřejmě definitivně.