Petr Pavel chce převzít vedoucí úlohu nad českou vládní delegací na summitu NATO v Ankaře! Ústavní puč prezidentčíka se prohlubuje a politici z ANO netuší, o co vlastně Pavlovi jde! Nerozumí tomu ani Andrej Babiš! Jenže díky Robertu Ficovi už možná víme, co stojí za Pavlovou umanutostí summitem! Bude se tam totiž schvalovat finanční revolvingový program za 70 miliard EUR na zbrojení Ukrajiny každý rok!
Situace okolo stupňujícího se skandálu v České republice mezi Pražským hradem a Strakovou akademií nabývá v posledních hodinách až neuvěřitelných, pro mnohé šokujících obrysů. To, co původně vypadalo jako klasický kompetenční spor o reprezentaci země navenek, se v kontextu nových mezinárodních souvislostí mění v hlubokou politickou detektivku.
Prezident republiky Petr Pavel totiž ve čtvrtek v exkluzivním vyjádření pro Českou televizi otevřeně deklaroval, že pokud bude začleněn do delegace České republiky na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře, automaticky se stane jejím vedoucím a bude to on sám, kdo bude autoritativně rozhodovat o tom, kterých konkrétních akcí a jednání se v Turecku zúčastní. Tento krok však vyvolal okamžitou ústavněprávní bouři, neboť podle platných principů české ústavy je to právě a jedině vláda, kdo určuje složení státních delegací a jejich mandát.
Reklama
Prezidentovo suverénní prohlášení narazilo na tvrdou realitu českého ústavního pořádku. Podle zažitých zvyklostí a právních výkladů naší nejvyšší legislativy je exekutiva v čele s premiérem tím hlavním orgánem, který nese odpovědnost za zahraniční politiku státu. Ani Ústavní soud, ani prezident nemají ze své podstaty právo diktovat vládě, koho do svých řad pro mezinárodní summity zařadí či nikoliv. Přesto jsme svědky situace, kdy hlava státu vystupuje z pozice síly a nárokuje si absolutní prvenství, což v politických kuloárech vyvolává řadu otazníků.
Reklama
Proč právě teď a proč s suchou intenzitou, která hraničí s ohýbáním ústavních zvyklostí? Včerejší události a analýzy, které jsme v této souvislosti přinesli, jasně ukázaly, že napětí mezi Hradem a vládou Andreje Babiše dosáhlo bodu varu. Tento spor však evidentně není veden v teoretické rovině prestiže či osobních animosit. Ve hře jsou mnohem hmatatelnější zájmy, které sahají daleko za hranice České republiky a jejichž kořeny tkví v geopolitických plánech Severoatlantické aliance na nadcházející měsíce a roky. Snaha prezidenta Pavla postavit se do čela delegace za každou cenu tak získává zcela nový rozměr.
Umanutá snaha Hradu pod drobnohledem parlamentu
Hlasitá kritika prezidentova postupu se ozývá zejména z řad vládní koalice a opozičních lavic, které tvoří současnou parlamentní většinu. Významným způsobem do debaty zasáhla poslankyně Barbora Rázga z Hnutí ANO, která je zároveň vlivnou členkou parlamentního výboru pro mediální záležitosti.
V diskusním pořadu na obrazovkách CNN Prima News se vyjádřila s neskrývaným podivem nad tím, jaké síly a motivace vlastně stojí za touto snahou prezidenta republiky. Podle Rázgy je dosud pro širokou veřejnost i pro řadu politických analytiků naprostou záhadou, proč se Petr Pavel snaží mermomocí nejen zúčastnit summitu NATO v Ankaře, ale proč chce vládní delegaci rovnou sám celou ovládnout a vést.
Poslankyně Rázga upozornila na to, že takto agresivní přístup k zahraniční reprezentaci země nemá v novodobé historii České republiky obdoby. Pokud hlava státu ignoruje varování ústavních právníků a tlačí na exekutivu způsobem, který destabilizuje domácí politickou scénu, musí za tím být skrytý motiv obrovského významu. Tento názor sdílí stále větší část politického spektra, která odmítá uvěřit, že jde pouze o symbolické gesto vojenského generála ve výslužbě, který se chce ukázat na mezinárodním fóru.
Reklama
Spojování, nebo rozdělování?
K celé záležitosti se velmi ostře vyjádřil také samotný předseda vlády Andrej Babiš. Ten se momentálně nachází na oficiální zahraniční návštěvě v Polsku, odkud situaci doma bedlivě sleduje. V rozhovoru pro česká média komentoval prezidentovo chování se značným rozhořčením. Připomněl, že Petr Pavel po svém zvolení do funkce opakovaně a slavnostně sliboval, že bude prezidentem, který bude českou společnost spojovat, tlumit vášně a hledat konsensus napříč politickými tábory. Současné kroky Hradu však podle premiéra ukazují pravý opak.
Namísto deklarovaného spojování společnost tímto chováním Petr Pavel jen fatálně rozděluje a záměrně vyvolává institucionální chaos. Vláda nemůže ustupovat ultimátům, která nemají oporu v zákoně.
Babiš doslova uvedl, že namísto deklarovaného spojování společnost tímto chováním jen fatálně rozděluje a záměrně vyvolává institucionální chaos. Vláda podle něj nemůže ustupovat ultimátům, která nemají oporu v zákoně. Premiérův komentář jasně narýsoval dělicí čáru mezi protiválečnou rétorikou jeho kabinetu a militaristickým apelem, který dlouhodobě reprezentuje Pražský hrad. Přesto však i v tomto vyjádření visela ve vzduchu otázka: co je tím skutečným spouštěčem takto radikálního hradního postupu?
Robert Fico rozlouskl v Bardejově záhadu motivací Petra Pavla?
Záhadu prezidentova nepochopitelného chování však možná úplnou náhodou, nebo možná s geopolitickým záměrem, rozlouskl slovenský premiér Robert Fico. Ten se během své návštěvy východního Slovenska zúčastnil otevřené diskuse se studenty v Bardejově.
Právě na tomto fóru Fico pronesl slova, která okamžitě zaplavila alternativní i hlavní mediální proudy v obou částech bývalé federace. Slovenský ministerský předseda se nechal slyšet, že má obrovské obavy z nadcházejícího summitu NATO v Ankaře. Důvodem těchto obav má být fakt, že se za zavřenými dveřmi chystá ke schválení monstrózní, dosud nepředstavitelný finanční a vojenský závazek.
Podle Fica se má jednat o takzvaný opakovaný (fin. revolvingový) úvěr s ročním cyklem v astronomické výši 70 miliard EUR, který má sloužit k dlouhodobému financování a pokračování válečného úsilí na Ukrajině. Tento program by znamenal, že členské země NATO by rok co rok, bez ohledu na vývoj ekonomiky či vůli vlastních občanů, odevzdávaly miliardové částky do společného fondu. A právě v tomto momentě celá politická skládačka v České republice do sebe doopravdy a dokonale zacvakla jako puzzle.
Pijavice na miliardovém fondu? Kdo profituje z ankarského plánu?
Pokud se podíváme na mechanismus, jakým má tento obří alianční balík fungovat, zjistíme klíčovou věc: tyto peníze podle dostupných zákulisních informací nepůjdou na Ukrajinu přímo v hotovosti na zlaté záchody. Budou z naprosté většiny využity k masivnímu nákupu zbraní, těžké techniky a munice. Klíčové však je, že tyto nákupy se nebudou realizovat jen a pouze ve Spojených státech amerických, ale zejména u zbrojařských firem „členských zemí NATO“, tedy v drtivé většině u evropských zbrojovek.
Pro český průmysl to znamená jediné: Z logiky věci vyplývá, že české zbrojařské holdingy a firmy se na tento obří revolvingový program v hodnotě 70 miliard EUR ročně přisají jako pijavice. Jde o zakázky, které mohou zbrojařům zajistit astronomické zisky na celá desetiletí dopředu. Pokud by se však současná protiválečně orientovaná Babišova vláda od tohoto programu na summitu v Ankaře distancovala, odmítla ho podepsat nebo se k němu připojit, byl by to konec.
Znamenalo by to pro české zbrojaře napojené na Pražský hrad naprostou katastrofu. Mohli by být z tohoto lukrativního programu NATO okamžitě a nekompromisně vyloučeni. Zbrojovky těch zemí NATO, které by se k programu nepřipojily, by z toho revolvingového programu čerpat nemohly! To je logika podstaty věci. Už to chápete, o co jde?
Noční alarm na Ústavním soudě a lobbistické pozadí
Nyní už vše dává dokonalý smysl. Je to právě tento enormní finanční tlak, co vedl k událostem, které nemají v dějinách naší justice obdoby? Je toto ten pravý důvod, proč prezident Petr Pavel tak naléhavě intervenoval u Ústavního soudu? Stojí toto v pozadí neuvěřitelné zprávy, že patnáct ústavních soudců bylo v noci z úterý na středu doslova vzbuzeno a zalarmováno, aby v rychlosti projednali, odhlasovali a papírově vypracovali předběžné opatření, které vládě přikazuje včlenit prezidenta Pavla do delegace?
A právě proto ve čtvrtek Petr Pavel tak kategoricky a neústupně prohlásil, že musí stát přímo v čele delegace, a nikoliv fungovat pouze jako její řadový člen? Jako vedoucí delegace má totiž právo podepisovat klíčové dokumenty a garantovat aliančním partnerům, že Česká republika se zbrojního programu zúčastní, i kdyby s tím Babišův kabinet nesouhlasil.
Když k této rovnici připočteme vlivné lobbisty a mocné zbrojařské magnáty, kteří jsou dlouhodobě napojeni na Pražský hrad a kteří výrazným způsobem sponzorovali a podporovali Pavlovu prezidentskou volební kampaň, celý obrázek je kompletní. Skládačka zájmů, peněz a moci do sebe zapadla do posledního dílku.
Hlavní klíčové body:
- Prezident Petr Pavel požaduje absolutní vedení delegace na summitu NATO v Ankaře navzdory ústavním zvyklostem.
- Podle slovenského premiéra Roberta Fica se na summitu v zákulisí chystá schválení obřího revolvingového úvěru ve výši 70 miliard EUR ročně.
- Finanční prostředky mají být využity na nákupy techniky u zbrojařských firem z členských států NATO, což otevírá dveře k obrovským ziskům pro český zbrojní průmysl. Pokud s tím ale česká delegace na summitu nevysloví souhlas, čeští zbrojaři budou z programu vyloučeni.
- Noční zásah a bleskové předběžné opatření Ústavního soudu naznačují enormní lobbistický tlak ze strany hradních sponzorů a zbrojařských magnátů.
Hradní delegace jako byznysový zájezd pro pětatřicet vyvolených
Poslední dílek do této komplikované vládní skládačky zapadl s plnou intenzitou ve chvíli, kdy na veřejnost prosákly konkrétní personální plány Pražského hradu pro nadcházející cestu do Turecka. Ukázalo se totiž, že prezident Petr Pavel si pro summit v Ankaře naplánoval monstrózní doprovod čítající neuvěřitelných 35 lidí.
Podle zákulisních informací přímo z podnikatelského prostředí prý navíc drtivou většinu tohoto seznamu tvoří prominentní postavy z domácího bezpečnostního sektoru a lidé z okruhu klíčových zbrojních firem. Tento masivní byznysový výsadek tak dává jasnou odpověď na otázku, proč Hrad potřeboval bleskové předběžné opatření Ústavního soudu a proč tak úporně bojoval o možnost diktovat složení i mandát celé výpravy.
Kontrast mezi přístupem obou ústavních institucí nemůže být výstižnější a celou situaci ostře komentoval i premiér Andrej Babiš. Ten v exkluzivním rozhovoru potvrdil, že zatímco jeho kabinet v rámci úsporných opatření posílá do Ankary striktně racionální a skromnou delegaci složenou pouze ze 12 členů, prezident se chová, jako by pořádal soukromý zájezd pro své volební sponzory a zbrojařské magnáty.
Tento personální nepoměr definitivně odhaluje, že na summitu NATO nepůjde o reprezentaci zájmů České republiky jako celku, ale o agresivní lobbistický tlak přímo na místě dění. Hradní delegace má zjevně posloužit jako beranidlo, které má českým zbrojařům zajistit přímé napojení na miliardové alianční toky, a to bez ohledu na oficiální protiválečnou linii legitimně zvolené české vlády.
Pražský hrad se snaží o komplexní převzetí zahraniční politiky ČR?
Současný otevřený střet mezi Hradem a Strakovou akademií tak definitivně překročil hranice běžného domácího politického hašteření. Ukazuje se, že pod pláštíkem ústavních kompetencí se hraje cynická hra o astronomické finanční toky, které mohou zásadním způsobem deformovat české podnikatelské i politické prostředí na desítky let dopředu.
Pokud se potvrdí informace, že klíčové státní instituce včetně Ústavního soudu jednají pod skrytým tlakem zbrojařských lobbistů, čelí Česká republika bezprecedentnímu ohrožení samotných základů právního státu a demokratické dělby moci. Nadcházející summit v Ankaře se stane klíčovým lakmusovým papírkem pro budoucnost naší zahraniční politiky.
Petr Pavel během prezidentské kampaně, vpravo jeho poradce Petr Kolář
Dvouvládí v české delegaci, kde premiér reprezentuje zdrženlivý, protiválečný postoj a prezident naopak vystupuje jako garant miliardových aliančních zbrojních závazků, hrozí mezinárodní blamáží obřích rozměrů. Autorita České republiky na mezinárodní scéně může být tímto schizofrenním přístupem fatálně paralyzována.
Skutečnou obavou však zůstává, zda pootevřené dveře k sedmdesátimiliardovému revolvingovému fondu nepovedou k definitivnímu podřízení národních zájmů zájmům úzké skupiny vojensko-průmyslových magnátů, a to bez ohledu na ekonomické dopady na samotné občany.
Vláda by proto měla uvažovat o zahájení kroků k odvolání prezidenta Petra Pavla z důvodů ohrožení ústavních principů dělby moci a rovněž z důvodů ohrožení národní bezpečnosti při snaze ovlivňovat a měnit zahraniční politiku vlády. Prezident totiž nejen pošlapává ústavní principy, ale evidentně se snaží sabotovat rozhodování vlády ČR, což je trestný čin velezrady, konkrétně ohrožování jádra demokratického státu, tedy dělby moci.
-VK- Šéfredaktor AE News, ZDROJ a CZ24news