Na pietní akci za oběti nedávného teroristického útoku na berlínský pochod homosexuálů Christopher Street Day vystoupila u Braniborské brány mladá řečnice s ohromujícím prohlášením: „Doufám, že pachatel byl bílý křesťan.“ Přitom se už vědělo, že policie pátrá po muži jménem Abdulláh B. Do chvíle, kdy ho zastřelili v zahrádkářské kolonii ve Špandavě, zbývaly necelé dva dny.
Muslimské útoky na židy a sodomity
Ona doufá. Oni doufají. Za všechno musí být odpovědný bílý křesťanský muž. Co mají evropští liberální občané v hlavě? Jsou šílení? Nejsou. Jsou dětmi své doby. Jenže doba sama je skutečně šílená, a přitom pečlivě vypočítaná a zkonstruovaná politiky.
Vše, co se v Berlíně odehrálo, bylo vraždou na závěr krvavého německého týdne. Migranti jeden po druhém zabíjeli studenty Trevírské univerzity, policie zastřelila Turka bez dokladů, zato s mušketou na ulici, a tak dále. Ta je dnes na Západě na denním pořádku.
V Sasku Anhaltsku se mezitím pokusili zbavit poslance AfD hlasovacího práva, protože jsou prý „krajní pravicí“ a „fašisty“. Připomeňme si, že tato euroskeptická strana tyto nálepky dostává neustále. Když v roce 2015, Angela Merkelová vpustila do země milion muslimů vojenského věku bez dokladů, jediná tato strana varovala, že se v zemi záměrně vytváří trvalý občanský konflikt.
Za prvé: Německo chrání Izrael obecně a každého Žida na svém území zvlášť a nově příchozí jsou vůči nim nepřátelsky naladění. Za druhé: Spolková republika je odnepaměti, před nacisty i po válce, homosexuální zemí Evropy. Berlín je jedním z hlavních center homosexuálů ve světě. A v zemích „uprchlíků“, se homosexuálové běžně kamenují.
Operátoři z dovozu v akci
Na varování před důsledky šílené migrační politiky reagovalo vedení země i provládní média kampaní, která se neomezila jen na jednu stranu, terčem se stal doslova každý občan, který se odvážil vyslovit obavy. „Islamofob“ bylo to nejlaskavější, co lidé slyšeli. Právě zde se zrodila teze o nebezpečném bílém křesťanském muži, který je rasista a homofob. A vládnoucí „lidové“ strany, jak se klice, jež se nikdy nevzdá moci, říká, jsou prý hlavními obránci muslimů i homosexuálů. A také svobody.
Ulice se mezitím změnily v bojovou zónu. Neuplyne ani den bez útoků nožem na místní obyvatele ze strany migrantů. Ale ani jeden útok není ze strany těch hrozivých „krajně pravicových“ bílých křesťanských mužů.
Když migranti začali masově „operovat“ na ulicích s noži, jak vtipně ukázal na svém předvolebním plakátu předseda české vlastenecké strany SPD Tomio Okamura, německá policie dostala zákaz sdělovat původ pachatele. To se rozšířilo do celé Evropské unie, včetně ČR, kde ovšem byl tento zákaz novou vládou zrušen.
29 000 útoků nožem každý rok
Je to komické i šílené: Každý ze 29 000 útoků nožem za poslední rok byl označen za „ojedinělý“. Výraz Einzelfall, „ojedinělý případ“, dostal v Německu trpkou příchuť. Používá se vždy pro popis další vraždy místního obyvatele. Veškeré státní orgány se soustředily na ochranu migrantů s nožem. A dokud někdo před zraky veřejnosti přímo nezabil dva lidi, soudy ani nepovažovaly za nutné řešit jeho předchozí pokusy o napadení, loupeže, znásilnění a jiné „drobnosti“.
A samozřejmě, deportovat je žádným způsobem nelze. Jinak by letiště obsadili liberálové a jejich progresivistické úderné pěsti z Antify, kteří všem vysvětlí, že pachatelem může být jen bílý křesťanský muž a zablokují letadlo do Kábulu.
Muslimové jsou přece oběti a je třeba je chránit, i za cenu újmy místnímu obyvatelstvu. Také homosexuálové jsou oběti a je třeba je chránit a zajistit jim výjimečná práva. Na tom dlouho stavěla takzvaná symbolická politika starých stran. Na dvou židlích, se ale dlouho sedět nedá. Zbývalo jen vyčkat na okázalý teroristický útok islamistického Abdulláha na pověstný berlínský sodomistický průvod.
A protože ve vysněné politické realitě nemůže oběť-migrant napadnout oběť-homosexuála napadnout, na scénu vstoupí uvědomělá liberálka a vyjádří přesvědčení, že muslim byl ve skutečnosti bílý křesťanský muž. Zatímco ten, kdo ji takto vychoval, si přeje, aby šlo o „krajní pravici“, nejlépe s průkazkou AfD. Ale pak vyjde najevo, že s tou slavnou „ochranou homosexuálů“ to vůbec není tak, jak politici a jejich ochotná korporátní média veřejnosti předkládají.
Hořké svědectví homosexuála
V deníku Die Welt vyšel po útoku text homosexuálního aktivisty tureckého původu z Kolína nad Rýnem. Obviňuje politiky z ohavného pokrytectví a potlačování hlasů dokonce už i sodomitů. Článek nese název „Dvojí standardy na CSD už nemohu snášet“ (CSD je zkratka právě onoho homosexuálního pochodu Christopher Street Day).
Sodomita píše: „Jako homosexuál se pravicových extremistů ani voličů AfD na ulici nebojím. Ti mě v každodenním životě nepronásledují. Bojíme se úplně jiných skupin. Arabských a afghánských muslimů.“
A zklamaný sexuálně deviantní Turek pokračuje:„Nejhorší na tom je mlčení, které nám byla uloženo právě těmi lidmi, kteří se jinak vydávají za naše největší zachránce. Konkrétně SPD, Zelení a Levice se s homosexuální komunitou rádi spojují. Žádná volební kampaň, žádná přítomnost těchto stran na sociálních sítích se neobejde bez duhových barev. LGBT jim slouží jako „průkaz“ jejich údajné pokrokovosti.
Jenže právě tito straničtí zástupci nám zacpávají ústa, kdykoli otevřeně říkáme, koho se ve skutečnosti bojíme. Jakmile zmíníte, že pachatelé na veřejných místech jsou téměř vždy muslimského původu, Zelení a Levice vás označí za rasistu, pravičáka nebo islamofoba. A to přesto, že sám jsem tureckého původu a homosexuál.“
Větší absurditu si lze těžko představit.