Na redakci ParlamentníchListů.cz se obrátil režisér a spisovatel Jan Žáček ve věci udělení státního českého vyznamenání Kateřině Tučkové. S jménem autorky se podle něj pojí kontroverzní skutečnosti. Zeptali jsme se ho na podrobnosti.
Jak se díváte na udělení státního vyznamenání Kateřině Tučkové? Paní Tučková obdržela cenu ZukunftErbe – Preis. Je to ocenění, které uděluje saská nadace Erinnerung, Begegnung, Integration a zmocněnec saské vlády. Dostala ji za svůj protičeský román “Vyhnání Gerty Schnirch”, který pak i natočila kolaborantská ČT – spolu s německými partnery.Nyní paní Tučkové udělil státní vyznamenání i bývalý člen zločinecké KSČ a student prestižní školy pro tajné vojenské agenty, řízené KGB, soudruh Petr Pavel.
Pakt Ribbentrop-Molotov opět nabral na síle a opět zřejmě došlo ke spojení komunistů s nacisty.
Reklama
Je jasné, že v dnešním světě rozhodují o všem jen a jenom peníze a že českou spisovatelku si za ně lze snadno koupit. Stejně tak jako managment ČT nebo nakladatelství vydávajícího proněmecké bláboly.
Jistě, v každé době byli i spisovatelé, kteří zapomněli na svou roli – svědomí národa – a dali se koupit. Za socialismu takoví spisovatelé získávali tituly národních umělců, za nacismu dostávali Svatováclavské orlice, dnes dostávají vyznamenání od Sasů a od českého prezidenta.
Chcete tím říct, že psát o vyhnání Němců z poválečného Československa není v pořádku?
Reklama
Na to budou vždy dva pohledy. Pohled českých a židovských obětí nacistů a pohled proněmecky orientovaných kolaborantů. Ti, kteří byli v koncentráku, ti, které Němci postavili ke zdi v Kobylisích a jinde, ti kteří přežili německé běsnění, ale trpěli, ti, jejichž příbuzní nepřežili německou nadvládu… Ti budou vždy stát proti německým nacistům i těm, kteří se k nim přidali. Ano, jistěže utrpení mnoha Němců po válce, které třeba trvalo i pár týdnů, možná měsíců, bylo často velké. Ale co je to proti utrpení a smrti statisíců Čechů a českých Židů? Po válce se nepořádaly pochody smrti s německými „vyhnanci”. Němci nebyli masově stříleni za to, že jsou Němci, a za to, že se přidali k nacistům. V Čechách se nezakládaly koncentrační tábory pro Němce. A při tom se to mohlo stát, kdyby Češi chtěli uskutečnit skutečnou odvetu za to, co Němci dělali za protektorátu v Čechách.
Pak je druhý pohled. Pohled německý nebo proněmecký. Němci přece měli plné právo okupovat české, moravské a slezské území a mučit a vraždit u nás naše lidi. Protože to bylo děláno pro velkou věc. Pro Velkoněmeckou říši. Pro vůdce Adolfa Hitlera. Proti lidem, kteří nechápali dějinnou úlohu skvělých Němců. A to omlouvá vše.
Každý si může vybrat, na kterou stranu se postaví…
Jste proti tomu, aby se psaly a vydávaly knihy, jako je ta o Gertě Schnirch? A aby se podle nich natáčely filmy?
Určitě ne. Jsem pro svobodu slova. Ať to vychází, ať se to natáčí. Ale ne za státní – veřejnoprávní české peníze, za peníze českých občanů. A ať se za podobná díla na Pražském hradu neudílejí ceny. To, že Petr Pavel udělil paní Tučkové státní cenu, považuji za jednu z největších pohan českého národa od okupace Československa nejprve německou a posléze sovětskou armádou. Nemělo se to stát.
Reklama
Myslíte, že v této tendenci se bude česká kultura dále rozvíjet?
Obávám se, že ano. Dokud budou českou kulturu ovládat amatéři, kteří ji posuzují pouze z ekonomicko-politického pseudohumanistického hlediska, není jiné cesty.
Nenapíšete sám nějaký proněmecký román?
Opravdu o něčem podobném neuvažuji. Musel bych se propadnout hanbou. Spisovatel má být svobodný člověk. A to i kdyby se nedostal do záře reflektorů a do lesku zlaťáků.
Naopak. Napsal jsem román o židovském chlapci, který se za okupace rozhodl nenastoupit do transportu a zahájit svou soukromou válku proti Němcům. Problém je, že taková kniha dnes není „moderní” a nakladatelé se ji bojí vydat. Tak, třeba se jednou nějaký statečný nakladatel najde. Ovšem oceněni kolaboranty a neonacisty za ni nebudeme!
S Janem Žáčkem vedl rozhovor Karel Výborný, Parlamentní Listy