…pro prezidenta. Nechceme být škarohlídi, ale Petr Pavel pokračuje ve svém předvolebním turné. Je jedno, jde li o zvrhlý festival slovenských úchylů nebo o populární fesťák v Ostravě. Chce být vidět všude, občas i slyšet. Stejný přístup, jako měl k summitu NATO, u něj převažuje všude. A v Ostravě si zapěl písničku Bič boží ze seriálu 30 případů majora Zemana a zároveň tvrdil, že má rád skupinu Plastic people. Jenže v době, kdy byla na scéně, chválil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a připravoval se na budoucí dráhu profesionálního rozvědčíka ČSLA. Jeho druhá manželka na profesi politručky.
Možná se ještě dozvíme, že Pavel zásadně poslouchal Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky, přidal podpis k Chartě 77 a třeba i zahodil pionýrský šátek. Jeho lži už jsou do nebe volající. Frekvence se zvyšuje a podpůrný svaz médií je tak rád uveřejňuje. Snažit se udělat z arogantního a vládě vyhrožujícího hradního generála lidového prezidenta je náročná práce, zároveň asi dobře odměňovaná. Zadarmo to asi dělat nelze. Netušíme, hradí li to hrad, Strnad, Soros nebo Evropská unie, nicméně to bude skutečně velká hromada peněz. Přesto na jeho vítězství v dalších prezidentských volbách nevěříme. To by musel být český národ ještě hloupější, než se jevil při volbě Fialy do čela vlády.
Zanechme Pavla kdesi uprostřed zábavy. Jeho vzor Leyenová pokračuje v destrukci Evropy a podepisuje jednu půjčku za druhou. Peníze takto získané obratem ruky utrácí způsobem, který je šokující. Cpe peníze do zkorumpované Ukrajiny, do zbrojení, přihrává kontrakty spřáteleným firmám, Němcům. Platí propagandu, pomocí Green Dealu likviduje vše, co zlikvidovat lze. Nemá nastavenou žádnou brzdu a naplňuje představu společnou s Pavlem o absolutistické vládě bez omezení. Co je s podivem? Nikdo jí v tom nebrání. Tolik politiků živíme, neméně novinářů, ale nikdo se té malé hydře nepostaví tak, aby ji vyzval k odchodu a pomohl jí k němu. Jedná za nás všechny, přestože ji lidé nenávidí, nesnáší a nedůvěřují. Co vše jí bude ještě umožněno? A opravdu je beztrestná?
Hovoříme o Leyenové, ale plno šmejdů, kteří by se jí, byli li by v její funkci, vyrovnali, máme i u nás. Pavla jsme zmínili, ale je plno dalších. Fiala, Rakušan, Hřib, Kolářové, ale i Nerudová či jiní by se neštítili ničeho. Jak je možné, že nás tito lidé reprezentují, dostávají voličské hlasy a mohou se pohybovat po ulicích, když představují koncentrované zlo? Kam se vytratila česká hrdost, schopnost vysmát se všem, kteří nás nějakým způsobem zkoušeli ovládat? Proč je naše společnost rozbitá na mnoho segmentů jdoucích proti sobě?
Kauzy táhnoucí se za minulou vládou jsou strašidelné a vyrovnají se průšvihům politiků z devadesátek. Mafiánský přístup vládnutí je realitou a největší kmotři se nám smějí do očí. Šéf opozice Kolář se svou pravou rukou Pavlem škodí naší zemi všude. Rozvědčík vyhrožuje vládě komplikacemi. Rakušan pátrá všemi způsoby po Pauknerovi a Strnad mu připískává. Oba mají tolik másla na hlavě, že už jim chybí jen Pauknerova krev. A po krvi, tentokrát ruské, touží mnoho jim podobných. Je smutné, v čem žijeme.