Obsah
Pro záchranu svého deviantního plánu udělají cokoli. Kdo? No – ONI. Dosavadní „majitelé klíčů“, kteří si od počátku jedenadvacátého století už zcela otevřeně privatizují svět. Ještě velmi nedávno byli přesvědčeni, že už není síla, která by tu zvrácenost zastavila. A dnes běsní, když se taková síla nečekaně ozvala – a přebírá iniciativu. Běžně se jí říká LID.
Je to kolem nás každodenně ve stovkách příkladů. Vezměme jediný: Vcelku běžná chladná zima pokračuje chladným jarem. V sedmiletém cyklu střídajících se vlhčích a chladnějších roků s těmi suššími a teplejšími donedávna nic neobvyklého. Kdo si udělal s Protiproudem roční „vánoční“ kalendář, překvapen rozhodně není. Žádný tajemný zázrak, jen moudrost našich předků. Stejně tak jako stará pranostika „Studený máj, v stodole ráj“. Skvělé!
Jenže s tím se apoštolové klimatického náboženství pochopitelně nemohou smířit. Navzdory tomu, co každý vlastními smysly vnímáme, nám z ČT a s ní spojených korporátních médií budou dnes či zítra večer tvrdit, že opět proběhl nejteplejší duben či květen v dosavadní historii měření (nebo maximálně „druhý nejteplejší“). Přidají, že to tak zaznamenali „na stanicích, které měří teploty nejméně třicet let“.
Konec civilizace
Proč právě třicet, a ne třeba padesát nebo sedmdesát? Protože současně s převratem, který nejen u nás změnil zásadně poměry, ukončili architekti takzvaného Nového světového řádu zhruba půl století relativně stabilního poválečného uspořádání dvou hlavních soupeřících bloků: Západu a Východu. Zařídil to paradoxně „život s (nepoužitelnou) bombou“.
A jako významnou součást zamýšlené „báječné nové totality“ spustili projekt „globální oteplování způsobené člověkem.“ Kam to má v technologickém věku nakonec vést, je téměř přesně popsané v dystopickém románu Aldouxe Huxleye Báječný nový svět (Brawe new World, 1932), jenž v geniálním českém překladu vyšel pod názvem Konec civilizace.
Připomeňme, že Huxley nebyl první. Jako absolutní vizionářský základ mu předcházel velkolepý (jenže ruský, a proto na Západě opomíjený) román Jevgenije Zamjatina My (1920). Ten mohli posluchači protiproudní Stanice Hvězda nedávno slyšet jako četbu na pokračování, takže proti běžné populaci mají i mezi nepodvolenými obrovskou „znalostní“ výhodu. Ostatně právě tak jako čtenáři naší Akademie (stačí kliknout nahoře na hlavní stránce na stejnojmennou „rubriku“).
A teprve po nich vydává George Orwell dnes obvykle nejcitovanější dystopii 1984. Tato trojice viděla prakticky shodně nebezpečí chystající se tyranie, jaká tu ještě nebyla. Pouze se jednotlivě zaměřovali na její některé specifické projevy.
Globální oteplování je ovšem nápad tak kuriózně připitomělý, že to nenapadlo ani jednoho z literárních velikánů. Představu, že „sodovkový plyn“ (CO2) – tak nezbytný pro růst veškeré zeleně – bude Velkým bratrem prohlášen za smrtelné nebezpečí pro svět, by jim tehdejší ještě docela příčetní čtenáři prostě nevzali.
Vše dovoleno – i vražda
K této velké lži bylo nutné využít všech technologicky zdokonalených propagandistických nástrojů – a bušit jimi 24/7 do hlav nepřipravené veřejnosti – zvláště nejmladším generacím. Ty ani netušily, že projekt je staršího data. Už na konci šedesátých let pro tyto účely vznikl Římský klub, v němž vysloužilé politické, vědecké a mediální elity dostaly příležitost objevit se opět ve „světlech reflektorů“ – a ještě si k tomu příjemně přivydělat.
Byl to právě Římský klub, který začal strašit, že „zdroje“ (ropa, uhlí, přírodní hnojiva atd.) brzy dojdou – a začne hladomor. Tedy pokud se bude lidstvo dál množit tempem, které ovšem právě dosažitelná levná energie a v ní pramenící technické objevy umožnily. Neboli je nutno lidskou populaci začít rázně omezovat:
Chemickou antikoncepcí (zdravotní rizika hormonálních „jedů“ samozřejmě zatajit). Legalizací umělých potratů nazývaných „přerušením těhotenství“ (jako by v něm šlo nějak pokračovat). A rozpoutáním projektu „ženské hnutí“, v němž potrat není vražda, ale „moje volba – moje tělo“ (jako by ten zbrusu nový tvoreček nesl pouze chromozomy matky, o duši ani nemluvě, ta přece už neexistuje).
Žádná z předpovězených katastrof Římského klubu se pochopitelně nikdy nenaplnila. Tak se na ně mediálně „zapomnělo“ – aby je nahradila stejně šílená – „vědecky podložená“ – předpověď zbrusu nová.
Zločin Železné lady
Ony mladé generace, o které architektům Konce civilizace šlo a jde na místě prvním, samozřejmě netuší, že původním strašákem byla „proroctví“ globálního ochlazování. Slunce mělo ve své aktivitě „zlenivět“ a svět zamrznout. A lidé vymřít na hladomory a nemoci.
Mimochodem tato „dystopická“ verze byla přece jen o chlup blíž realitě, protože naše Sluníčko se opravdu v posledních dekádách chová „divně“ (jako by toho už s námi mělo plné zuby ).
Jenže byl tu problém: Se Sluncem lidská činnost nesouvisela. Zavěsit na to předpověď konce fosilních zdrojů – a tedy nutnost od základu změnit energetický průmysl na „alternativní“ (solárníky, větrníky atd.) – sice šlo, ale bylo to málo mobilizující. Vyřešila to – nevědomky – až baronka Thatcherová, v té době ještě britská premiérka.
Potřebovala se zbavit silných hornických odborů každou chvíli hrozících stávkou. Tak dostala katastrofální nápad: Zafinancovala velkorysým „grantem“ vědce-meteorology. S tím, že do tří čtyř měsíců od nich potřebuje úplně opačná „data“, která prokáží, že využívání uhlí způsobuje nebezpečné globální oteplování atmosféry.
Briskně je dostala („grantová“ korupce byla ve vědeckém světě vždy tou zaručenou motivací) – a na základě „vědeckého zjištění“ začala doly zavírat. A otevírat ložiska plynu v moři – protože plyn se tehdy pokládal za „čistý“ zdroj energie. A politicky vyhrála. A klimatická lež byla na světě.
Loupež jako zákon
Korporátní byznys – nejdůležitější souzplozenec fašistických architektů odlidnění skrze „havárii civilizace“ – okamžitě pochopil, že tohle je ta pravá příležitost: Otevřete státní pokladny všech západních zemí, a nahrňte nám peníze daňových poplatníků, jinak svět shoří skrze atmosféru ucpanou sodovkovým plynem! A naše absolutně nepotřebné nové drahé technologie zafixujte do zákonů!
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Ani armáda zkorumpovaných „vědců“ nesměla zůstat stranou od hostiny z veřejných peněz. Vždyť právě ti musejí dodávat „žrádýlko“ propagandě. A tak se původně nevelký Thatcherové meteo-tým rozrůstal, až vznikl „Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC)“. A pak se už rovnou objevil prezidentský kandidát Alan Gore (s podporou tohoto kapitálu mu Bílý dům unikl jen o fous). A pak Gréta a… atd.
K tomu bylo ale také nutno přizpůsobit umístění měřících meteorologických stanic. A tak nás veřejnoprávní „meteorolog“ Michal Žák a jeho kolegové (Žák vyniká jen tím, že si z toho dokázal urvat největší byznys nejen v ČT, ale i v akademické sféře, kde „vyučuje“) opakovaně ujišťují, že „tento květen (duben, leden, září) byl opět nejteplejším měsícem podle dat ze stanic, které měří teplotu nejméně třicet roků.“
Podvod – vítězná metoda „pokroku“
Po převratu jsme se totiž stali součástí západní cesty k dystopii, k tyranii, jaká tu ještě v dějinách nebyla. A s tím nutně přibyly desítky a stovky „měřidel“ – umístěných „čirou shodou okolností“ u tepelných zdrojů (elektrárny, teplárny). V blízkosti asfaltových ploch, silnic a dálnic. Ve městech, která si vzhledem k moderní zastavěnosti udržují teplotu o dva tři stupně vyšší, než je ta skutečná („měřák“ v pražském Klementinu je toho dokonalou ilustrací). V přírodě, kde najdou anomálii s teplým prouděním.
A „data“ jsou na světě. Takže je nám sice zima, topíme ostošest i v květnu, ale podle zkorumpovaných strážců klimatické lži žijeme ve světě umírajícím horkem. Tají ledovce (ve skutečnosti jinde přibývají), a už nám dopředu hlásí, že „jev El Niňo“ (o kterém nic nevědí) prý letos způsobí šílená vedra. Doufají, že nás už dopředu strach sklátí. A když se to nestane? No tak se na to zapomene a „věda“ vytvoří zase něco jiného.
Podvod je hlavní metoda současného pokroku. Lžou nám o válkách minulých (a jejich původcích) – a k tomu k nám importují Sudeťáky na sjezd. Lžou nám o válkách současných – které ostatně mají z větší části příčiny právě v ropném byznysu. Kvete jako nikdy předtím, neboť bilióny za grýndýl jsou už bezpečně ukradeny. Lžou nám o zdraví a nemoci – proto inscenují „plandémie“, jež legalizují smrtící vakcíny. Lžou o smrti a o tom, co přijde po ní, aby znehodnotili život.
Smysl je stále stejný: Odlidnění a Konec civilizace. Instalace věku nemyslících podvolených otroků uvězněných v technologickém pekle. To všechno pro pozemský ráj jednoho procenta aktuálních miliardářských „nadlidí“. Proto „majitelé klíčů“ tak běsní, když do hry nečekaně vstupuje stále více „probuzený lid“.
Třeba ten, který protestuje proti zkáze zvané větrníky. Nebo ten, jenž se za týden sejde k protestům v Brně. Či ten, který nechce povinně platit veřejnoprávní propagandistickou troubu Lží. A hrát při tom ještě poslušně křoví v bezbožné frašce, v níž se pod horou lží zhroutila neuskutečnitelná idea demokracie.
My.