A protože Burnham navíc nehodlá zvyšovat obyčejným lidem daně, aby tento svůj masivní sociální program financoval, je nasnadě, že s bezbřehou podporou války Ukrajiny proti Rusku bude ve Velké Británii amen, a nehrozí ani žádné další dramatické zvyšování už tak astronomických vojenských výdajů, jak bylo v plánu pohlavárů NATO.
Aby Andy Burnham vyhrál příští volby, ty se nejpozději musí konat 15. srpna 2027, má tak akorát času, aby voliče přesvědčil, že své sliby myslí vážně. A aby je dokázal uskutečnit potřebuje levné ceny vstupních surovin, energií a potravin, a potřebuje obrovské kapitálové a technologické investice, a potřebuje solventní exportní trhy pro budoucí britské technologické a průmyslové výrobky. A to znamená zcela určitě dobré vztahy s Čínou a s Ruskem, protože Rusko je primárním světovým zdrojem levných základních potravin, surovin a energií, a ty ze své podstaty rádo mění za průmyslové zboží. A Čína je dnes investiční gigant, a sami čínští strategičtí analytici předpokládají, že Burnham bude ve vztazích s Čínou ještě pragmatičtější než byl Starmer, protože už otevřel dveře čínským investicím do Manchesteru, kde byl v letech 2017 až 2026 starostou, ale dodávají, že tím vyvolá velkou nevoli u britských politických jestřábů, a teprve se uvidí, jak obstojí tomuto tlaku ve velké politice.
Obdobná politická situace, v níž už jsou evropští voliči vystresovaní neustálou drahotou, nedostupností bydlení, a počínající neexistencí slušných pracovních míst, a stále rostoucí masivní imigrací, i násilnou kriminalitou v jejím důsledku, jaká se nyní vyvinula ve Velké Británii, a která vynese Andyho Burnhama do čela tamní vlády, se už dlouho latentně projevuje i v Německu. Leč včera tam však nabrala nečekanou razanci.
Olaf Lies, šéf vlády spolkové země Dolní Sasko, byl včera natolik vyděšen oznámením koncernu Volkswagen, že rychle zruší 100 000 pracovních míst, a zavře čtyři továrny, že začal veřejně žebrat, aby se v továrnách Volkswagenu začaly ihned vyrábět čínská vozidla, aby se zachránila německá pracovní místa. A Číňané k tomu suše poznamenali, že je to skvělý nápad, ale není jisté, zda je proveditelný, vzhledem k vyšším nákladům na výrobu v německých továrnách, i napjatým obchodním vztahům mezi Čínou a Komisariátem EU.
Podle zprávy německých analytiků bylo v letech 2019 až 2025 jen v Německu ztraceno 400 000 pracovních míst v průmyslu. A pokud si uvědomíme, že jde o období růstu cen energií a potravin a bydlení v důsledku bruselské politiky Green Deal, a zároveň o období všeobecné evropské drahoty v důsledku vyhlášení protiruských sankcí Bruselského komisariátu, je tak zřejmé, že celá Evropa se hroutí takřka jedině kvůli bruselské pro-imigrační, proti-ruské, a proti-levným energiím zaměřené politice.
Zatímco Rusko všechny sankce a destrukční útoky na svou ekonomiku celkem hravě zvládá, celá Evropa se ekonomicky, průmyslově a politicky hroutí. Vladimír Putin tak nebude mít problém celý současný Bruselský komisariát rozprášit, tím že drtivě vyhraje válku na Ukrajině, a o zbytek se postarají frustrovaní evropští voliči.
Andy Burnham včera řekl: „Lidé teď potřebují trochu víc, aby se s rostoucími životními náklady vyrovnali. Udělám vše pro to, abych to splnil, a i když nebudu riskovat s veřejnými financemi, budu se snažit dát Británii, co nejdříve trochu prostoru k nadechnutí. Lidé se potřebují těšit na večerní zábavu, nebo dovolenou s dětmi. Lidé potřebují naději.“. A ukazuje se tak, že politici, kteří – neustále a jen – nestraší Ruskem a Čínou, ale slibují raději obyčejným lidem lepší život, a mají vizi, jak toho dosáhnout, budou mít v nadcházejících evropských volbách všude na růžích ustláno.
Mimochodem, na summit NATO v Ankaře budoucí premiér Velké Británie Andy Burnham ani možná nepojede, jsou asi důležitější věci, zdá se.