Říkají nám, abychom se dívali na muže. Vždycky na muže. Trump se svým nafouknutým aparátem a nesouvislou zuřivostí. Netanjahu se svým sarkastickým úsměvem – vždycky ten sarkastický úsměv! – a krví dětí zaschlou na manžetách jeho obleků.
Říkají nám, že oni jsou architekty, tyrany, jedinečnými zly naší doby. Velká státní média šíří tuto fikci, protože je to nejužitečnější fikce, jaká kdy byla vyprávěna – podle níž dějiny tvoří krutost jednotlivců spíše než mašinérie, které slouží.
Je to intelektuální fast food. Je to dudlík strčený do úst obyvatelstva, které by jinak mohlo začít klást nebezpečné otázky.
Kult siláka
Zosobněte katastrofu a neutralizujete ji. Požadujte odstoupení tohoto muže a systém, který ho stvořil, přežije neporušený, připravený posadit na jeho místo někoho jiného. Loutkové divadlo pokračuje. Ruce zůstávají skryté. Diskutujeme o Netanjahuových prstech a Trumpových slovních salátech, zatímco na Rafah padají bomby.
Vezměme si Hitlera – totemickou postavu, kterou se mává, aby se zastrašili školáci a umlčeli disidenti. Předávaný příběh je příběhem charismatického šílence, který zhypnotizoval civilizovaný národ až k barbarství.
Je to pohádka pro děti. Pravda je mnohem ošklivější a mnohem poučnější. Krupp vyráběl zbraně. IG Farben vyráběl Zyklon B. Thyssen a Flick vkládali do strany miliony. Deutsche Bank prala peníze z konfiskací. Ford a IBM přispěli americkým vkladem.
Tábory smrti nebyly výlučným dílem jednoho křičícího muže. Byly promyšleným produktem společností, které financovaly, navrhly a dodaly holocaust – a z Norimberku odešly s neporušeným jměním, s mírně pokáránými vedoucími pracovníky a s továrnami přestavěnými za americké dolary. Hitler nehýbal kapitálem. Kapitál hýbal Hitlerem. A když skončil, kapitál prostě přejmenovali.
To je poznání, které nám impérium nechce dopřát.
Karikatura demokracie
Podívejte se nyní na Gazu. Podívejte se na trosky Khan Younisu, na mrtvá těla dětí vytažená z prachu, na lékaře popravené ve svých nemocnicích, na novináře pronásledované v jejich neprůstřelných vestách, na „bezejmenné“ ženy opakovaně znásilňované v izraelských mučících celách. Zeptejte se pak, kdo vede tuto válku. Netanjahu? Je jen její tváří. Je nahraditelný a jeho koalice to ví.
Válku vede BlackRock, který drží většinové podíly v Lockheed Martin, Raytheon, General Dynamics, Northrop Grumman – ve všech výrobcích, kterými zásobují masakr.
Válku řídí Palantir, jehož zaměřovací systémy rozhodují, která budova se stane hrobem. Válku vedou Google a Amazon, jejichž smlouva v rámci projektu Nimbus je páteří okupace. Válku řídí konstelace miliardářů, kteří financují AIPAC (Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti – pozn. PP) a zajišťují, že každý americký politik, který ustoupí před masakrem Palestinců, bude v příštích primárkách zničen.
Postavte Trumpa proti BlackRocku. Postavte Netanjahua proti skupině dárců. Postavte jakoukoli zvolenou tvář proti bilionům dolarů a institucionální stálosti korporátního státu. Odpověď je jasná. Odpověď byla vždy jasná. Odmítáme to vidět, protože abychom to viděli, musíme opustit uklidňující fikci údajné demokracie.
V kleci
Sionismus, povýšený na posvátný ideologický projekt, nemůže přežít bez kapitálu. Oškubejte miliardáře. Zbavte se zbrojařských podnikatelů, kteří čerpají obscénní zisky z ničení životů Palestinců. Zlikvidujte technologické firmy, které činí práci efektivní a lukrativní. Zrušte kanál AIPAC, který si kupuje loajalitu Kongresu.
Co zbývá? Zbankrotovaná mytologie. Teologie bez pokladu – odsunutá na okraj, kam ji kdysi zařadili její vlastní rabíni, odmítnutá jako horečnatý sen excentriků a kacířů. Projekt se zhroutí během jedné sezóny.
Existuje předvídatelná námitka, kterou šeptají přisluhovači liberální třídy. Nemají snad jednotlivci vlastní vůli? Nevybral si snad Trump cla? Nevybral si snad Netanjahu tuto válku? Ano. Vybrali si. V kleci. Politici mají potřebný prostor k tomu, aby se rozhodli, jak budou sloužit kapitálu. Nemají však prostor k tomu, aby se mu vzepřeli.
Allende to zkusil. Sankara to zkusil. Lumumba to zkusil. Mossadegh to zkusil. Arbenz to zkusil. Byli zavražděni, sesazeni nebo pohřbeni pod troskami státních převratů organizovaných tímtéž spojením mezi korporacemi a státem, které je dnes prezentováno jako pasivní kulisa pro rozzuřeného silného muže. To je rozdíl mezi volbou a mocí. Trump si může vybrat svůj kabinet. Nemůže si vybrat ty, kdo jej řídí.
Proto je kult osobnosti tak účinný. Není to vedlejší efekt našeho politického diskurzu. Je to ten diskurz. Existuje proto, aby absorboval hněv veřejnosti a nasměroval jej proti jednomu muži. Aby aparát, který tohoto muže stvořil, nebyl nikdy obviněn, nikdy prošetřen, nikdy svržen.
Až Trump odejde, války budou pokračovat. Až Netanjahu odejde, apartheid bude pokračovat. Vraždění bude pokračovat. Vyvlastňování bude pokračovat. Protože ani jeden z těchto mužů ve skutečnosti nikdy nic neřídil.
Sledujeme loutkové divadlo. Diskutujeme o tom, která loutka je povedenější, která grotesknější.
Vodiči zůstávají neviditelní.
To je celé.