Maďarská vláda už léta usilovala o to, aby Ukrajina nelikvidovala maďarskou národnostní menšinu na Ukrajině. Podle ukrajinských zákonů totiž ukrajinské národnostní menšiny nesměly používat svých mateřských jazyků na úřadech a v obchodech a ve školách se v nich mohlo vyučovat jen do čtvrté třídy základní školy. Viktor Orbán z tohoto důvodu blokoval zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s EU o jejím vstupu do EU. V této politice pokračoval i jeho nástupce Peter Magyar. Evropská unie, která toužila po rozšíření svého území a počtu obyvatelstva o další rozlehlý stát se tak musela nakonec Maďarska zastat a vyvíjet na Ukrajinu tlak, aby vyhověla maďarským požadavkům na ochranu práv maďarské národnostní menšiny na Ukrajině a podmínila zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou tím, že změní své jazykové zákony.
V pátek 12. 6. 2026 odpoledne ukrajinská vláda schválila a předala Bruselu rozhodnutí „o úpravách plánu opatření na ochranu práv jednotlivců, které patří k národnostním menšinám“, dohodnutém s členskými státy EU. Hlavním bodem bylo umožnit národnostním menšinám, aby se mohly vzdělávat ve svém mateřském jazyce a i dalšími způsoby si uchovávat svou národní identitu.
Po předložení tohoto plánu EU oznámila, že 15. června uspořádá mezivládní konferenci s Ukrajinou a Moldavskem, ve kterých EU a tyto země otevřou projednávání první řady témat, nazývaných „Základy“, které byly spojeny se vstupem těchto zemí do EU.
Ještě tentýž den večer ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj podepsal zákon č. 4699-IX, jímž se ruština vyřazovala ze seznamu jazyků, u nichž je Ukrajina povinna dodržovat evropské předpisy na ochranu jazyků původních obyvatel a národnostních menšin. Přitom rusky se mluvilo na víc než 20% ukrajinského území z roku 1991. Navíc zástupce vedoucího sekretariátu zmocněnce pro ochranu ukrajinského státního jazyka Serhiy Syrotenko uvedl, že, podle výzkumu mezi studenty v kyjevských školách, komunikuje 24% učitelů v ruštině během vyučování a 40% o přestávkách. Celostátní průměr byl 14% během vyučování a 21% o přestávkách. Pokud jde o žáky, tak v kyjevských školách jich 66% komunikovalo v ruštině během vyučování a 82% o přestávkách. Podle jiného průzkumu uvádělo 32% učitelů a 47% rodičů, že v každodenní komunikaci používají častěji ukrajinštinu, než ruštinu a 54%, že používají na internetu zdroje v ukrajinštině. Průzkum také ukázal, že mladší generace používá ruštinu častěji než rodiče. Podle Syrotěnka to bylo důsledkem ruského vlivu na internetu a sociálních sítích. Na Ukrajině se tedy mluví rusky navzdory zákonům, které to zakazují a válce mezi Ruskem a Ukrajinou.
Navzdory ukrajinskému rozhodnutí dál potlačovat používání ruštiny na rusky mluvících ukrajinských územích, zahájila 15. 6. 2026 Evropská unie na mezivládní konferenci v Lucemburku oficiálně jednání s Ukrajinou o prvním souboru témat, který se stal oficiálním zahájením jednání o vstupu Ukrajiny do EU..
Evropská unie tak schválila Ukrajině jazykový útlak, jakého se Německo nedopustilo vůči žádnému z jím okupovaných národů během druhé světové války. V žádném z okupovaných států nebylo zakázáno používat jazyků, kterými mluvilo tamní obyvatelstvo ani jim nebylo vnucováno, aby mluvily německy. Evropská unie tak znovu porušila své demokratické principy, které už porušovala i tím, že dál podporuje, dodávkami zbraní i finančně, zkorumpovanou ukrajinskou vládu v dobývání historicky ruského území, v němž se východní oblasti Ukrajiny přihlásily k Rusku povstáním proti svému připojení k Evropské unii.
Nejhrubšího porušování demokratických principů vlády se ovšem EU dopouští tím, že svým mlčením nadále podporuje USA v utajování existence zbraní, umožňujících dálkové ovládání činnosti lidských mozků, včetně myšlení. Fakt, že USA utajují dokonce i fakt, že američtí diplomaté a zpravodajští důstojníci jsou podrobováni ruským útokům těmito zbraněmi, svědčí o tom, že je USA chtějí použít k ovládání mozkové činnosti obyvatel celé planety. Už v roce 1999 napsal ruský politik Vladimír Lopatin v knize „Psychotronická zbraň a bezpečnost Ruska“, že psychotronická válka probíhá bez vyhlášení války a to bylo potvrzeno i v jednání Výboru pro bezpečnost vlasti americké sněmovny reprezentantů o takzvaném Havanském syndromu v roce 2024.
Mojmír Babáček