Po ruské invazi na Ukrajinu začaly přijímat bezpečnostní opatření řada evropských zemí. K dnešnímu dni se členy Severoatlantické aliance (NATO) staly dvě severské země, a to Švédsko a Finsko. (Foto: Flickr)
A právě v této části Evropy v současné době dochází k posilování frontové linie. Švédové dokonce opevňují strategicky významný ostrov v Baltském moři.
Po invazi Ruské federace na Ukrajinu, které navíc poskytlo pomoc i Bělorusko, se bezpečnostní situace v Evropě rapidně změnila.
Pobaltické státy či Polsko posilují východní hranici NATO, zatímco Švédsko, jako nejnovější člen Aliance, buduje opevnění na severu. V obou případech narůstají obavy, že Rusko bude postupovat z Ukrajiny dále na západ a sever Evropy.
Kromě toho ve vzduchu visí i stále větší nedůvěra ve Spojené státy. Evropští lídři se již nespoléhají na to, že jim Washington v případě ruské agrese přijde na pomoc.
Švédsko považuje za jeden z nejdůležitějších strategických bodů ostrov Gotland v Baltském moři. Ten leží jen zhruba 300 km od ruské vojenské enklávy Kaliningrad. Jak píše Politico, z ostrova Gotland má opět vyrůst vojenská pevnost. Teprve minulý týden se na ostrově konalo vůbec první vojenské cvičení NATO. Zúčastnilo se ho 18 tisíc vojáků ze 13 členských zemí. Cílem byla příprava a reakce na možný ruský útok.
„K tomu by mohlo dojít kdykoli,“ vyjádřil své znepokojení švédský náčelník generálního štábu Michael Claesson s tím, že je „nutné mimo jiné reagovat i na ruské hybridní útoky, které nedosahují úrovně plnohodnotné války“.
Na vojenském cvičení se zúčastnily finské stíhačky F-18, nizozemské vrtulníky Apache a kanadští, dánští, norští, britští a američtí (pouze 300) vojáci.
„Když se nacházíte v situaci, kde panuje velká nejistota ohledně závazků USA, zvyšuje se riziko, že Moskva to využije jako příležitost k dosažení svých cílů (vojenskou silou). Jednou z možností pro Moskvu by bylo vysazení vojáků z obchodní lodi, přičemž by Rusové rušili rádiové spojení,“ uvedla Anna Wieslanderová z Atlantic Council pro severní Evropu.
Odborníci zdůraznili, že ten, kdo ovládá ostrov Gotland, má pod kontrolou i velkou část Baltského moře. V průběhu historie několikrát měnil majitele. Patřil Dánům, Švédům a krátce i Rusům. Jeho poloha je výhodná pro řízení leteckých operací v celém regionu.
Stíhačky, které vzlétnou z Gotlandu, jsou schopny doletět do všech tří pobaltských zemí (Litva, Lotyšsko, Estonsko) během několika minut, nebo zasáhnout cíle hluboko na území Ruska. Ostrovu se proto také říká „nepotopitelná letadlová loď“.
Kdyby se ostrova zmocnili Rusové a vybudovali tam protiletadlové systémy, mohlo by to blokovat lodě a letadla, které zásobují pobaltské státy. Pokud si NATO ostrov udrží, znemožní Rusku přístup do Baltského moře.
Švédové investovali do infrastruktury a militarizace ostrova více než 200 milionů eur. Kromě vybudování systémů protivzdušné obrany sem Stockholm vyslal obrněná vozidla CV90 a tanky Leopard 2.
„Na ostrově se v současné době nachází 4 500 vojáků. Do roka se k nim připojí nejméně dalších 3 000 a očekává se také příjezd dělostřeleckých jednotek. Do dvou let budeme mít také nové systémy protivzdušné obrany IRIS-T,“ uvedl velitel gotlandského pluku Andreas Gustafsson.
Cvičení také zdůraznilo novou éru masivních útoků dronů. V této oblasti jsou Ukrajinci a Rusové daleko před NATO. Švédské jednotky musely třikrát restartovat část cvičení poté, co v simulovaném boji pouhých 17 ukrajinských vojáků zničilo jejich jednotky pomocí dronů. Švédové se mají připravovat na všechny možné scénáře ruského útoku, od nedostatku energie až po blokády.
„Neměli bychom sedět se založenýma rukama a čekat, až Rusko dosáhne určité úrovně bojeschopnosti. Musíme být neustále v pohotovosti a připraveni. Klíčové je nenechat Moskvu převzít iniciativu,“ řekl na závěr švédský náčelník generálního štábu Claesson.