Letecké společnosti hromadně ruší lety v důsledku prudkého růstu cen leteckého paliva způsobeného americko-izraelskou válkou proti Íránu a blokádou Hormuzského průlivu. (Foto: Flickr)
Prudký nárůst cen leteckého paliva způsobený americko-izraelskou válkou proti Íránu představuje pro globální letecký průmysl větší výzvu než epidemie Covid-19. Prohlásil to generální ředitel společnosti AirAsia Tony Fernandes.
V reakci na americko-izraelskou agresi uzavřel Teherán Hormuzský průliv – strategický bod, kterým prochází přibližně 20 % světové produkce ropy – pro „nepřátelské lodě“. Americký prezident Donald Trump mezitím uvalil blokádu na íránské přístavy. Masivní narušení námořní dopravy vyhnalo světové ceny ropy nad hranici 100 dolarů za barel, což následně způsobilo i prudké zdražení leteckého paliva.
V rozhovoru pro Financial Times ve čtvrtek Fernandes uvedl, že si myslel, že po covidu už zažil všechno, „ale když jsem viděl, že cena leteckého paliva vzrostla téměř trojnásobně, je to mnohem horší.“
„Jednoho dne se probudíte a vaše největší náklad se ztrojnásobí – pro mě to byla zcela nová zkušenost, a to jsem v životě zažil už leccos,“ dodal šéf AirAsia.
Minulý týden podobně varoval i šéf Ryanair Michael O’Leary, podle kterého „pokud ceny zůstanou na úrovni 150 dolarů za barel i během července, srpna a září, dojde ke krachu evropských leteckých společností.“
Podle analytické společnosti Cirium vyřadily letecké společnosti po celém světě z letových řádů na květen přibližně 13 000 letů.
Německá Lufthansa oznámila zrušení 20 000 krátkých letů až do října, zatímco Scandinavian Airlines nedávno zrušila přibližně 1 000 spojů.
Podobná opatření přijaly také Turkish Airlines, Air China a mnoho dalších leteckých společností.
Minulou sobotu americká nízkonákladová společnost Spirit Airlines oznámila ukončení činnosti kvůli náhlému a dlouhodobému růstu cen paliva v posledních týdnech. Zánik sedmého největšího dopravce v Severní Americe pravděpodobně připraví o práci přibližně 17 000 lidí.